Sámedikki válggat

Sámiide eamiálbmogin lea vuođđolágas sihkkaraston iežaset giela ja kultuvrra guoski iešráđđen sámiid ruovttuguovllus. Iešráđđema pláne ja ollašuhttá sámediggi jagi 1996 rájes (Láhka sámedikkis 974/1995, láhka sámedikki birra addojuvvon lága rievdadeamis 1725/1995 ja 1279/2002). Sámediggi lea sámiid iežaset álbmotválljen orgána, man bargun lea fuolahit sámiid iežaset giela ja kultuvrra sihke sámiid sajádaga eamiálbmogin guoski áššiid.

Sámedikki válgalávdegoddi ollašuhttá válggaid sámedikkis addojuvvon lága 4 logu ja vuoigatvuohtaministeriija válgameannudeamis addán ásahusa (3.11.2006/965) mielde. Jietnavuoigadahtton leat sápmelaččat, geat leat merkejuvvon sámedikki válgalogahallamii. Jietnavuoigadahtton sápmelaččat leat maiddái válgagelbbolaččat ja sáhttet álgit válggain evttohassan.

Sámediggeválggat doaimmahuvvojit juohke njealját jage. Čuovvovaš sámedikki válggat doaimmahuvvojit jagi 2023.

Válgalogahallama ráhkadeapmi ja dasa ohcaleapmi

Válgalávdegoddi merke válgalogahallamii daid sápmelaččaid, geat ledje jietnavuoigadahtton jagi 2019 válggain.

Ovddit válggain válgalogahallamii merkejuvvon olbmuid mánát, geat leat boahtán jienastanvuoigatvuođaahkái, nuppiid sániiguin devdet 18 jagi maŋimustá válggaid maŋimuš beaivve, merkejuvvojit válgalogahallamii das maŋŋá, go sii leat almmuhan doallat iežaset sápmelažžan. Dán almmuhusa galgá bargat juovlamánu maŋimuš beaivve rádjai, mii lea ovdal válgajagi.

Válgalogahallamii merkejuvvojit maiddái dat olbmot, geat ieža čálalaččat ohcalit válgalogahallamii ja geaid válgalávdegoddi gávnnaha jietnavuoigadahtton sápmelažžan. Válgalogahallamii sáhttá ohcalit sámediggelága 3 §:a 1 momeantta 1, 2 ja 3 čuoggáid ja 21 § vuođul.

Bivdaga válgalogahallamii váldima dahje das eretsihkkuma várás galgá bargat válgalávdegotti dan dárkkuhusa várás ráhkadan ohcamušskoviin, man galgá máhcahit válgalávdegoddái poastta fárus nu, ahte dat joavdá maŋimustá juovlamánu 31 beaivve dmu 16.00, mii lea ovdal válgajagi.

Almmuhus jienastanvuoigatvuođas

Válgalogahallamii merkejuvvon sápmelaččat ožžot almmuhusa jienastanvuoigatvuođas, válgalogahallama oaidninláhkai doallanáiggis ja -báikkiin ja válggaid doaimmaheapmái gulavaš eará áššiin poastta fáro guovva-njukčamánus válgajagi. Buohkaide jienastanvuoigatvuođa bivdán olbmuide sáddejuvvo ovdal válgalogahallama ásaheami oaidninláhkai diehtu das, leatgo sii merkejuvvon válgalogahallamii vai eai.

Válgalogahallan lea oaidninláhkai válgajagi njukčamánus 10 maŋŋálas árgabeaivve, ii goittotge árgalávvardaga. Válgalogahallama dárkilut oaidninláhkai doallanáiggis ja – báikkis almmuhuvvo almmolaš gulahusain.

Olmmoš, guhte lea iežas mielas guđđon vuoiggaheamet eret válgalogahallamis dahje gean guoskevaš merkejupmi válgalogahallamis lea boastut, sáhttá čálalaččat gáibidit njulgema válgalávdegottis maŋimustá 14 beaivve válgalogahallama oaidninláhkai doallama guoskevaš áiggi nohkamis. Válgalávdegotti mearrádussii duhtameahttun sáhttá buktit vuigengáibádusa sámedikki stivrai čoavdima várás.

Evttohasa ásaheapmi

Evttohasa sámedikki válggaide sáhttet ásahit uhcimustá golbma jietnavuoigadahtton sápmelačča maŋimustá 31 beaivve ovdal válgadoaimmahusa álggaheami. Evttohasa ásaheamis dieđihuvvo almmolaš gulahusain. Evttohasásaheami várás devdojuvvo válgalávdegotti nannen skovvi. Válgalávdegoddi gieđahallá evttohasaid válgagelbbolašvuođa, ráhkada ja nanne sin guoskevaš evttohaslogahallama ja almmustahttá dan farggamusat.

Válggaid doaimmaheapmi

Sámediggeválggat doaimmahuvvojit válgajagi čakčamánu vuosttas dievas vahku vuossárggas álgi njealje vahku áigge. Válgaáššebáhpárat doaimmahuvvojit jietnavuoigadahtton olbmuide čakčamánu álggus poastta fárus čálihuvvon breavan ja jienasteaddji máhcaha válgaáššebáhpáriid válgalávdegoddái seammá láhkai čálihuvvon sáddehussan das maŋŋá go lea jienastan. Poastta bokte sáddejuvvon válgaáššebáhpárat galget leat válgalávdegottis jienaidrehkenastima álggaheami rádjai.

Jienaidrehkenastin álggahuvvo válggaid álggaheamis viđát vahku vuossárgga. Sámedikki lahttun bohtet dat 21 olbmo, geat válggain leat ožžon eanemus jienaid dainna eavttuin, ahte sin joavkkus leat uhcimustá golbma lahtu guđege sámiid ruovttuguovllu gielddas (oktiibuot 12). Lassin dáid gielddain boahtá válljejuvvot okta várrelahttu guđege gielddas (oktiibuot 4).

Válgalávdegoddi nanne válgga bohtosa goalmmát beaivve jienaidrehkenastima álggaheamis doallan čoahkkimis.