Váldodoaibma
Sámediggi lea Suoma sápmelaččaid alimus politihkálas doaibmaorgána mii válljejuvvo juohke njealját jagi.
Sámediggi lea jagi 1996 álggus iežas lágain vuođđuduvvon sámiid iešráđđenorgána. Sámediggi vuođđuduvvui jagi 1995 ođasmahtton vuođđolága vuođul. Sámedikki ovdal jagiid 1973 – 1995 doaimmai sámi parlameanta, mii lei vuođđuduvvon das addon stáhtaráđi ásahusain.
Sámediggi doaibmá vuoigatvuođaministeriija hálddahussuorggis muhto lea iešráđálaš stáhta eiseválddiin. Sámedikki doaibma ruhtaduvvo stáhta bušeahttaruhtademiin. Sámedikki váldodoaimmaide lea várrejuvvon stáhta bušeahtas 1,976 miljon euro (2020). Lassin sámedikki bokte mieđihuvvo ruhtadeapmi sámekultuvrrii ja servviide, sámegielat árramánnavuođa bajásgeassin – ja sosiála- ja dearvvasvuohtabálvalusaid várás ja sámegielat oahppamateriálabuvttadeami várás. Sámedikkis lea maiddái sierraprojeavttat, maidda boahtá ruhtadeapmi stáhta ja Eurohpa Uniovnna váriin.
Sámedikki dehalamos bargu lea ollašuhttit vuođđolágas dasa ásahuvvon doaimmaid dahjege ollašuhttit sáme kulturiešhálddahusa sihke dorvvastit sámi eamiálbmotkultuvrra seailuma ja ovdáneami. Sámi kulturiešráđđen guoská sámiid ruovttuguovllu, mas lea mearriduvvon sámediggelága njealjátparagráfas (4 §). Guvlui gullet Eanodaga, Anára ja Ohcejoga gielddaid guovllut sihke Lappi bálgosa guovlu Soađegili gielddas dahjege geavadagas Vuohčču.
Sámiid ruovttuguovlu
Barggut ja doaimmat
Sámediggi čealká sámiid virggálaš oaivila. Sámedikki bargun lea sámediggelága § 6 mielde ovddastit sámiid bargguide gulavaš áššiin nu álbmotlaččat go riikkaidgaskasaččatge. Geavadis stuorra oassi sámedikki riikkaidgaskasaš ovddastusain bargo golmma riikka sámedikkiid ja Ruošša sámeservviid, sámi parlamentáralaš ráđi (SPR) doaimma bokte.
Sámediggi geavaha iehčanas mearridanválddi. Sámediggi sáhttá addit evttohusaid, álgagiid ja čealkámušaid eiseválddiide (lága § 5). Sámediggi addá jahkásaččat 60-200 iešđudetlágan álgaga ja čealkámuša sierra beliide. Lassin sámediggi nammada ovddasteaddjiid máŋgga eará bargojoavkkuide. Nubbi guovddáš doaibmanvuohki lea eiseválddiiguin ráđđádallan. Sámediggelága § 9 mielde eiseválddit galget ráđđádallat sámedikkiin buot viidásut váikkuheaddji ja mearkašahtti doaibmabijuin, mat sáhttet dalán ja erenoamáš vugiin váikkuhit sámiid dillái eamiálbmogin. Ráđđádallanulbmil guoská ee. sámiid guoski láhkaaddima ovddideami, sámegiela ja oahpahusa guoskavaš áššiid sihke eanageavaheami ja ruvkelága mieldásaš lobiid mieđiheami sámiid ruovttuguovllus.
Álbmotlaš láhkaásaheami lassin sámedikki doaimmaid stivre sámedikki čoahkkima dohkkehan bargoortnet, mas mearriduvvo ee. virggiin, iešguđet orgánain ja daid doaimmain sihke hálddahusmeannudeamis sámedikkis. Válgabaji álggus sámedikki čoahkkin dohkkeha doaibmaplána oppa válgabadjái. Doaibmaplánas bidjet ulbmiliid sámedikki doaimmaide. Dárkilut jahkasaš ulbmiliid ásahit jagi bušeahtas. Sámedikki bargoveahkapolitihka stivrejit bargoveahkapolitihkalaš áššegirjjiiguin, maidda gullet bargoveahkapolitihkalaš progrmma sihke dásseárvo- ja ovttaveardásašvuođaplánat. Sámedikki váldodoaibmabáiki lea Anáris sámekulturguovddáš Sajosis. Sámedikkis leat lassin siidodoaibmabáikkit Eanodagas ja Ohcejogas.
Sámedikki organisašuvdna
Sámedikki 21 lahtu ja njealje várrelahtu váljejuvvojit sámiid siste juohke njealját jagi dollojuvvon válggain. Juohke sámiid ruovttuguovllu gielddas galgá válljet unnimustá golbma ovddasteaddji sámediggái. Evttohasa sámediggái sáhttá ásahit golmma sápmelačča vuođđudan váljenovttastupmi. Maŋimuš válggat doaimmahuvvojedje jagi 2019 čakčat.
Govva: Ville-Riiko Fofonoff/Sámedikki čoahkkin
Sámiid eará álbmotválljen orgánat
Sámedikki lassin nuortalaččain lea iežas, sierra oktasašbargoorgána, Nuortalaččaid giličoahkkin nuortalaš guovllus. Nuortalaš guvlui gullet oasit Anára gielddas. Nuortalašláhka spiehkkasa sámediggelágas leamen eana – ja meahccedoalloministeriija vuolde. Nuortlašlágas mearriduvvo ee. nuortalaččaid ealáhussii guoski vuoigatvuođain.
Norgga sámiid álmotválljen orgána, sámediggi vuođđuduvvui jagi 1987 (láhka 1987:56) ja dat álggahii doaimmas jagi 1989. Norga lea ratifiseren ILO 169-soahpamuša eamiálbmogiid vuoigatvuođain. Norgga vuođđoláhka dovddasta sápmelaččaid eamiálbmogin.
Ruoŧa sámiid álmotválljen orgána, sámediggi vuođđuduvvui jagi 1992 (láhka 1992:1433) ja dat álggahii doaimmas jagi 1993 álggus. Ruoŧa sámediggi lea sihke iešráđđenorgána ja stáhta virgedoaimmahat. Ruoŧa sámediggi lea Ruoŧa eanadoalloministeriija hálddahussuorggis. Ruoŧa vuođđoláhka dovddasta sámiid álbmogin.
Ruošša sámiid ovddastit guokte Ruošša sámesearvvi. Ruošša sámit leat vuođđudan iežaset álmotválljen orgána, sámedikki, muhto Ruošša láhkaásaheapmi iige hálddahus dovddas dan sajádaga.
