Skuvlen ja sámegielat oahppamateriálabargu

Sámedikki skuvlen- ja oahppamateriálalávdegoddi sihke skuvlen- ja oahppamateriáladoaimmahat barget ovttas sámiid ruovttuguovllu gielddaiguin, eará skuvlema ordnejeaddjiiguin, davviriikkalaš vástideaddji orgánaiguin ja stáhta oahpahushálddahusain. Sámediggi ovddasta sámiid jiena skuvlenpolitihkas. Sámegielaid ja sámi kultuvrra sajádat oahpahusas lea okta deháleamos sámiid boahttevuođa gažaldagain.

Sámegiella lea gullan skuvlla oahpahusprográmmii vuođđoskuvlla álgojagiid rájes. Sámegielat oahpahus álggahuvvui Ohcejogas ja Anáris 1970-logu beallemuttus. Buot sámiid ruovttuguovllu vuođđoskuvllat ja logahagat addet dán áigge sámegiela oahpahusa. Buot sámiid ruovttuguovllu gielddat ordnejit sámegielat oahpahusa vuođđoskuvllas. Sámegielat oahpahus addojuvvo eanemus vuođđooahpahusa jahkeluohkáin 1-6. Anára gieldda skuvllain buot Suoma golbma sámegiela, anáraš-, nuortalaš- ja davvisámegiella, leat sihke oahpahusgielat ja oahppoávdnasat. Ohcejoga, Eanodaga ja Soađegili gielddain oahpahusgiellan ja oahppoávnnasin lea davvisámegiella.

Sámiid ruovttuguovllu gielddaid olggobealde sámegiella oahpahuvvo doaisttážii dušše unnán, muhto oahppiid lohku lea lassáneamen. Sámediggi ja Ohcejoga gielda bidje johtui čakčalohkanbaji 2018 álggus gáiddusoahpahusfidnu, man ruhtada oahpahus- ja kulturministeriija. Fidnuin addojuvvo sámegielaid gáiddusoahpahus sámiid ruovttuguovllu olggobealgielddaide. Ruovttuguovllu olggobealde ii leat jagi 2018 rádjái addojuvvon sámegielat oahpahus, muhto dilli lea rievdamin. Sáme-suoma-guovttegielat luohkkáoahpahus vulggii johtui Pasila vuođđoskuvllas Helssegis čakčat 2018.

Geahča dán animašuvnnas gos sámegielaid ja sámegielat oahpahus lea ordnejuvvon jagiin 1980, 1990, 2000, 2010 ja gos dat ordnejuvvo dál jagis 2020.  Máŋggat unna giliskuvllat leat heaittihuvvon ja jávkan kártta alde. Sámiguovllu gielddaid (Eanodat, Anár, Soađegilli ja Ohcejohka) olggobealde ordnejuvvo dál ain eanet sámegielaid oahpahus. Kárta: Ulla Aikio-Puoskari ja Minna Saastamoinen/ Studio Borga.

Sámegiella sáhttá leat skuvlla oahpahusgiellan, eatnigiela ja girjjálašvuođa oahppoávnnasin sihke eaktodáhtolaš/ válljenvuloš vieris giela oahppoávnnasin. Oahppit, geat orrot sámeguovllus ja máhttet sámegiela, galget lága mielde oažžut váldooasi vuođđooahpahusasteaset sámegillii. Njuolggadusat gusket buot golmma Suomas hállojuvvon sámegiela: anáraš-, nuortalaš- ja davvisámegiela. Sámegielaid iskosiid lea vejolaš čađahit stuđeantadutkosis, mii muđui lea eará osiin suomagillii.

Nuppi dásis Sámi oahpahusguovddáš ordne ee. sámegielat sámeduoji skuvlema. Oahppolágádusa virggálaš oahpahusgielat leat sáme- ja suomagiella. Skuvlenguovddážis doibmet buot golmma sámegiela intensiivaskuvlema linját, mat bistet lohkanjagi. Skuvlenguovddáža virtuálaskuvla ordne jahkásaččat stuorra meari sámegielaid fierpmádatgurssaid rávesolbmuide.

Alit dásis sámegielaid dutkamuša ja skuvlema riikkaviidosaš sierrabargu lea Oulu universitehta Giellagas-instituhtas. Oulu universitehtas doaibmá Suoma áidna sámegiela ávnnasoahpaheaddjiid skuvlenlinnjá. Buot golbma Suomas hállojuvvon sámegiela lea vejolaš stuđeret váldo- dahje oalgeávnnasin Oulu universitehtas. Helssega ja Lappi universitehtain lea vejolaš čađahit davvisámegiela oahpuid. Norgga Guovdageainnus doaibmi Sámi allaskuvla skuvle ee. sámegielat oahpaheaddjiid. Sámi allaskuvlla oahpahusa, hálddahusa ja eará doaimma váldogiellan lea sámegiella.

Oahppamateriálabargu oažžu áigái eavttuid sámegiela, sápmelaš kultuvrra ja sámegielat oahpahussii guđege skuvladásis.

Sámegielat oahppamateriálaid ráhkadišgohte sámegielat vuođđooahpahusa álggedettiin 1970 –logu gaskkamuttus. Álggus materiálabarggus vástidii Lappi leanaráđđehus, gos barggai jagi 1976 rájes sierra sápmelašskuvlema plánejeaddji.

Dál oahppamateriálabargu gullá Sámedikki bargui mii oažžu jahkásaččat stáhtadoarjaga oahppamateriála ráhkadeami várás. Oahppamateriálamearreruhta gullá stáhta bušeahtas oahpahusministeriija oaiveluohkkái ja doppe oahpahusráđđehusa doaibmanmanuide. Sámediggi raportere dasa materiálabarggu bohtosiid birra.

Sámedikki skuvlen- ja oahppamateriálalávdegoddi dohkkeha oahppamateriálabarggu buvttadanplánaid ja vuođđojurdagiid. Skuvlen- ja oahppamateriáladoaimmahat vástida oahppamateriálabarggu plánemis, áigumušaid ollašuhttimis geavadis, juohkimis, almmuheamis, ruhtaváriid geavaheami hálddahusas ja materiálabarggu davviriikkaid oktasašbarggus.

Oahppamateriálat ráhkaduvvojit anáraš-, nuortalaš- ja davvisámegillii. Sámediggi doarju maiddái oahppamateriála priváhta ráhkadeami. Skuvlen- ja oahppamateriálalávdegottis sáhttá ohcat doarjaga sámegielat oahppamateriálaprojeavttaid várás. Fásta ohcanáigi ii leat, muhto doarjja ohccojuvvo dábálaččat skábmamánus ođđajagemánnui, goas čuovvovaš jagi buvttadanplána válmmaštallojuvvo. Sámediggi sáhttá bálkáhit mearreáigásaš ollesbeaivvebargiid oahppamateriála giehtačállin- ja eará bargguide. Deaŧalamos oahppamateriálabarggu bargi joavku leat sámegielat oahpaheaddjit.