Turisma lea lassánan sakka nu globála dásis go Suoma Lappi guovllusge. Turismma lassáneapmi lea lasihan hástalusaid kultuvrralaš suvdilisvuhtii, erenomážit sámekultuvrra konteavsttas. Sámediggi lea ožžon doarjaga oahpahus- ja kulturministeriijas Kultuvrralaččat vásttolaš sámeturisma -fidnu ollašuhttima várás. Fidnus lea oaivilin ee. hábmet sámiid vuolggasajiin etihkalaš rávvagiid vásttolaš, sosiálalaččat, kultuvrralaččat, ekologalaččat ja ekonomalaččat suvdilis sámeturismma hábmemii buvttan ja ovdanbuktimii. Etihkalaš rávvagiid vurdet gárvvásmuvvat jagi 2018 áigge.

Sámeturisma áddejuvvo dán oktavuođas turisman, mas sámekultuvrra resurssaiguin ávkkástallamiin buvttaduvvojit turismabálvalusat ja dat fállojuvvojit fitnodatdoaimma bokte.  Dat sáhttá leat sápmelašvuhtii vuođđuduvvi turisma, mas sámeservoša siste boahtti doaibmit hárjehit turismaealáhusa, dahje sápmelašvuođain ávkkástalli turisma, mas sámeservoša olggobealde boahtti turismaealáhusa hárjeheaddjit ja eará turismadoaibmit ávkkástallet sámekultuvrii[1] laktáseaddji ja/dahje čujuheaddji elemeanttaiguin turismabálvalusain almmá duohta oktavuođa sámeservošii.

Sámekultuvrra symbolaid leat Suomas hábmen buvttan turismmas juo jahkelogiid áigge. Sámekultuvrra hábmema buvttan leat guhká meroštallan ja maiddái ollašuhttán olggobeale doaibmit. Dán sápmelašgovas, man olggobeale doaibmit leat hábmen buvttan, lea viehka hárve dahkamuš eakti sápmelašvuođain. Turismmas ovdanboahtán ja viidát leavvan boastto ja primitiviserejuvvon sápmelašgovva vearrámus dilis loavkida ja/dahje materialisere sámeservodaga. Dát almmolaččat ja ain ođđasit ovdanbukton boastto govva váikkuha unohasat sámekultuvrra eallinvuoibmái. Rivttes ja eakti sápmelašgova viiddideapmi lea smávva resurssaiguin doaibmi sámeservošii váttis dušše iežas fámuiguin.

Sámekultuvrra hábmen buvttan ja ovdanbuktin turismmas galgá dáhpáhuvvat etihkalaččat suvdilit ja ovttas sápmelaččaiguin. Turismabálvalusat galggašedje vuođđuduvvat eaktivuhtii. Dieđu ja skuvlema lasiheapmi sámegielaid ja sámekultuvrra birra lea hui dehálaš. Sámekultuvrra seailun eallinfámolažžan ovddida maiddái Lappi turismma ovdáneami. Dáid áššiid ovttastahttin guktuide oassebeliide ávkin lea vejolaš, muhto dat gáibida oktasašbarggu, dieđu lasiheami sihke ođđa vuorrováikkuhanvugiid ja -kanálaid gávdnama turismma ja sámekultuvrra gaskkas. Etihkalaš sámeturismma ovdáneami eaktun lea viiddes ovttasdoaibman, mii vuođđuduvvá máŋgga oassebeali gaskasaš ipmárdussii ja gudnejahttimii. Oaivilin lea, ahte sápmelaččat ja turismasuorggi ámmátolbmot meroštalašedje ja áddešedje etihkalaš sámeturismma seammaláhkai.

Sámeturismma etihkalaš rávvagiid áigeguovdilvuođa dorjot earet eará suvdilis ovdáneami ulbmilat, nugo globála Agenda 2030 prográmma ulbmil ovddidit suvdilis turismma, mii buktá bargobáikkiid sihke ovddida báikkálaš kultuvrra ja buktagiid. Sámegávtti ja eará sámesymbolaid eahpeáššálaš geavaheapmi, maid sámesearvvuš lea juo guhká  čalmmustahttán, deattuha sámeturismma etihkalaš rávvagiid dehálašvuođa ja dárbbašlašvuođa. Sámegávttis lea hui stuorra mearkkašupmi sámekultuvrras. Sámegávtti geavaheami muddejit čálekeahtes norpmat, maid sápmelaččat čuvvot. Sámi dáhpevuoigatvuođa mielde vuoigatvuohta gávtti geavaheapmái lea čatnagasas olbmo sápmelaš sohkaduogážii. Ovdamearkan sámi dáhpevuoigatvuođas lea, ahte almmái ii geavat nissona gáktái gullevaš osiid dahje nuppegežiid. Nissonat eai nappo sáhte geavahit čiehgahpira eaige albmá gávtti. Iige maiddái sierra guovlluid dahje sámejoavkkuid gárvvuid sáhte geavahit seahkalagaid. Galgá váldit maid vuhtii, ahte dálvegárvvut eai geavahuvvo geassit dahje nuppegežiid.  Kultuvrralaččat suvdilis turisma gudnejahttá ja árvvusatná sierra kultuvrraid vuođđomihtilmasvuođaid, ovddida olbmuid ja guovlluid buresveadjima sihke dahká vejolažžan sierra kultuvrraid seailuma ja ovdáneami.

[1] Sámekultuvrii gullet sámegiella, sámi kulturárbi, kulturolggosbuktimat, sámedáidda, sámiid árbevirolaš diehtu, árbevirolaš sámeealáhusat ja daid ođđaáigásaš hárjeheami hámit seamma go eará kultuvrra vuogit ja hámit, maid sápmelaččat eamiálbmogin hárjehit.