Kultuvrii vuođđuduvvi ja áššehasvuolggalaš bargomállet 

Suoma vuođđoláhka ja riikkaidgaskasaš olmmošvuoigatvuođasoahpamušat dorvvastit sámiide eamiálbmogin vuoigatvuođa doalahit ja ovddidit iežaset giela ja kultuvrra. Geavadis dát oaivvilda dan, ahte maiddái sosiála- ja dearvvasvuođabálvalusain galggašii doarjut ja ovddidit dáid vuođđovuoigatvuođaid ollašuvvama. Sámediggi leamašan mielde iešguđetlágan ovddidanprojeavttain, main leat hutkojuvvon sámegiela ja -kultuvrra vuhtiiváldi bargomállet. Lassin Sámedikki sode-suorggi ovddidanprográmmas (2016-2019) leat ovdanbukton doaibmabijut, mainna bálvalusaid sáhttá ain ovddidit. 

Ahkeolbmuid bálvalusat

Sápmelaš ahkeolbmuin leat vel uhccánaš vejolašvuođat geavahit beaivválaččat eatnigielaset lágádusdivššus, bálvalanássamis dahje ruoktodivššus. Bálvalusain ii goit doarvái dorjojuvvo ahkeolbmo vejolašvuohta doalahit iežas kultuvrra ja eallinvuogi. Heajumus dilli lea anáraš- ja nuortalašgielat ahkeolbmuin. Muitobuozalmasaid diagnostihkas galggašii geavahit vugiid, mat sisdoaluset dáfus heivejit pasieantta iežas gillii, kultuvrii ja servodahkii. Sámedikki sode-suorggi ovddidanprográmmas (2016-2019) evttohit doaibmabidjun ee. sámegielat muitorávvendoaimma álggaheami, sámi bálvalusbagadallama atnuiváldima sihke dakkár dikšovugiid ovddideami, mat vuođđuduvvet sámekultuvrii. 

Sámeerenomáš bálvalus boarrásiidbarggus lea bargomálle, mii lea čohkkejuvvon ja čállojuvvon sámi sosiálabálvalusaid ovddidanovttadagas jagiin 2008-2009. Bargomálle doarju sápmelaš boarrása ruovttus ássama nu, ahte bálvalus buvttaduvvo sámekultuvrra vuolggasajiin, sámi árvvuid mielde ja sámegillii. 

Sámi boarrásiidbarggu bargoneavvolođá sisttisdoallá geavatlaš rávvagiid ja ávžžuhusaid das, mo sápmelaš ahkeolmmoš sáhttá seailluhit ja doalahit iežas giela, kultuvrra ja identitehta boarrásiidbálvalusaid áššehassan. Rávvagiid leat evttohan váldit atnui sámiid ruovttuguovllu gielddain ja eará sajis Suomas. 

Sámeerenomášvuohta seniorikaste-projeavttas ovdanbuktá muitobálggesmálle, mii váldá vuhtii sámeerenomášvuođa muitobuohcci olbmo bálvalanproseassamálles. 

Bálvalusbagadallan

Sámegielat áššehasa lágideami sámegielat bálvalusaid biirii sáhttá ovddidit buoridemiin bálvalusbagadallama ja -rávvema. Sápmelaš áššehasa dáfus njuovžilis, jotkkolaš bálvalusbálggis ollašuvašii buorebut, jos áššehasa eatnigiella merkejuvvošii áššehasa dieđuide juo áiggi várrema oktavuođas, goas dat livččii bálvaluslágideaddji ja -buvttadeaddji dieđus. Sámedikki sode-suorggi ovddidanprográmmas (2016-2019) doaibmabidjun evttohit ee. konkrehtalaš doaibmavugiid láhčima sámegielat áššehasaid bálvalusaid ordnemii, rádjeoktasašbargosoahpamušaid ođasmahttima ja viiddideami sihke doaibmamálle láhčima bálvalusbagadallama ja gáiddustulkoma ordnema várás. 

Paljon tukea tarvitsevat – Paljon palveluita käyttävät -projeakta sisttisdoalai sámeoasi, mas ovddidedje áššehasoasálašvuođa ja áššehasa deaivvademiid doarju doaibmabijuid, nugo doarjaga dárbbu áicama. Projeavttas hutke sámi bálvalusbagadallanbálggesmálle olbmuide, geat dárbbašit ollu doarjaga. 

Mánná- ja bearašbálvalusat

Etniidrávvehagat ja buohcceviesut fállet bálvalusaid hárve sámegillii. Sámegielat etniid- ja mánáidrávvehaga sihke skuvladearvvasvuođafuolahusa bálvalusaid fitnašuvvama galggašii dálážis buoridit erenomážit anáraš- ja nuortalašgielaid oasil. Maiddái terapiijabálvalusain (omd. doaibma- ja hállanterapiija) galggašii sihkkarastit máná vejolašvuođa gulahallat iežas eatnigillii sihke geavahit sámegielat árvvoštallanvugiid ja materiálaid. Sámedikki sode-suorggi ovddidanprográmmas (2016-2019) evttohit doaibmabidjun ee. sámegielat bargiid skuvlema ja rekryterema, bargoveaga dáidduid nannema sámegielas ja kultuvrras sihke sámegielat vuollegis šielmmá bálvalusaid hutkama. 

Sámi árrabajásgeassima árgga geavadiid rávagirjjáš 2013 (Saamelaisen varhaiskasvatuksen arjen käytäntöjen opas 2013 lea oaivvilduvvon sámegielat árrabajásgeassinovttadagaide doarjuma dihte bargoveaga dáidduid nu, ahte sámemánáid gielalaš ja kultuvrralaš vuoigatvuođat ollašuvašedje árggas. 

Sámi giellarávvehat lea oaivvilduvvon buot bearrašiidda, geat leat beroštuvvan nannet sámegiela ja máŋggagielatvuođa bearrašis. Giellarávvehatmálle doaibmit leat Sámediggi ja Perhepalvelumalli Lappiin -projeakta. 

Kuati.fi lea Sámedikki bajásdoallan sámegielat árrabajásgeassinmateriálabáŋku, mii sisttisdoallá sámekultuvrii vuođđuduvvi materiála davvisámegillii sihke anáraš- ja nuortalašgillii. 

Doaibmaváttot olbmuid bálvalusat

Sápmelaš doaibmaváttot olbmuid bálvalandárbbu árvvoštallamis, bálvalusplánemis ja bálvalusaid ollašuhttimis galggašii leat vuolggasadjin áššehasa ja su bearraša gielalaš ja kultuvrralaš sierrasárgosiid identifiseren sihke áššehasa oasálašvuođa nannen lagašservošisttis nu bures go vejolaš. Galgá váldit vuhtii erenomážit mánáid vuoigatvuođa bajásšaddat iežas kultuvrra lahttun fuolakeahttá sin doaibmaváttuin. Maiddái doaibmaváttot olbmuid iežasgielat bálvalusat, ovdamearkka dihte terapiijabálvalusaid fitnašuvvan, dárbbašit ovddidandoaimmaid. Dálá dilis sámegielat mánná gártá bajásšaddat suomagielagin, dasgo buot veajuiduhttinbálvalusat leat suomagillii ja dat vuođđuduvvet suopmelaš kultuvrii. Sámedikki sode-suorggi ovddidanprográmmas (2016-2019) evttohit doaibmabidjun ee. sámegielat teasttaid hutkama ja iežas bargi -málle atnuiváldima. 

THL doaibmaváttot olbmuid bálvalusaid giehtagirji (Vammaispalvelujen käsikirja) gieđahallá sápmelaš doaibmaváttot olbmuid vuoigatvuođaid ja dan mo sámeerenomášvuođa galggašii váldit vuhtii doaibmaváttot olbmuid doarjjabálvalusain. 

Mielladearvvasvuođabálvalusat ja psykososiálalaš doarjja

Sámeveahkadat dárbbaša beaktilis doaibmabijuid ja vuollegis šielmmá bálvalusaid, mainna doarjut sámiid psyhkalaš buresveadjima ja mielladearvvasvuođa sihke servoša ja ovttatolbmuid návccaid. Sámiid dáfus galggašii hoahpumus lági mielde ovddidit  gárrenávnnas-, mielladearvvasvuođa- ja bearašrávvenbálvalusaid. Lassin dárbbašuvvo servvolaš bargovugiid hutkan. Sámedikki sode-suorggi ovddidanprográmmas (2016-2019) doaibmabidjun evttohit ee. sámegielat psykiátralaš buohccedikšáriid skuvlema sámeguvlui, sámi bálvalusbagadallanmálle atnuiváldima sihke njunušprojeaktan sámiid psyhkalaš buresveadjima ovddidanprojeavtta. 

Mettäterapia lea kultursensitiivvalaš gárrenávnnasbargu, mii ávkkástallá luondduin. Projeavtta doaibmavuogit leat bagadallan ja rávven, mettäterapia, doaibmabeaivvit, deaivvadanbáikkit sihke materiála buvttadeapmi, váikkuhanbargu ja ođđa bargovugiid ovddideapmi. Bálvalus lea fidnemis Eanodagas ja Anár-Ohcejoga guovllus. 

Boazodoalli veaje bures lea Mela almmustahttin davvisámegielat rávagirjjáš boazodoalliide. Das gávdnojit rávvagat bargoburesveadjima doalaheapmái sihke listá fierpmádagain, mat addet doarjaga ja veahki.