Sámenuoraid dáiddadáhpáhus

Áigeguovdilis

Sámenuoraid dáiddadáhpáhus 2022 lágiduvvo čakčamánus Anáris – šládjan musihkka ja dikten

Sámenuoraid dáiddadáhpáhus lágiduvvo čakčat 14.–15.9.2022…

Sámenuoraid dáiddadáhpáhusa báddejupmi geahččanláhkái

Sámenuoraid dáiddadáhpáhusa báddejupmi lea dál geahččanláhkái liŋkkain vuollelis. Báddejupmi leat juhkojuvvon golmma oassái.   Vuosttas…

Sámenuoraid dáiddadáhpáhus 2021 lea meattá – geahča bohtosiid

Sámenuoraid dáiddadáhpáhus lágiduvvui 18.5. neahttadáhpáhussan.…

Buresboahtin čuovvut Sámenuoraid dáiddadáhpáhusa fierpmis 18.5. diibmu 10

Sámenuoraid dáiddadáhpáhusa sáhttá čuovvut máŋŋebárga…

Almmuheapmi sámenuoraid dáiddadáhpáhussii nohka 5.5.2021

Almmuheapmi dáiddadáhpáhussii nohka 5.5.2021. Muitáthan almmuhit…

Ráhkat sisdoalu dáiddadáhpáhusa siidduide!

Go dáiddadáhpáhus lágiduvvo gáiddusin, háliidit oassálahttit…

Almmuheapmi Sámenuoraid dáiddadáhpáhussii lea rahppojuvvon

Sámenuoraid dáiddadáhpáhussii oassálastima sáhttá almmuhit…

Sámenuoraid dáiddadáhpáhus lágiduvvo čakčat 14.–15.9.2022 Anáris, Sámekulturguovddáš Sajosis. Dáhpáhus lea lágiduvvon dábálaččat giđđat, muhto sirdojuvvui koronavirusa dihte.

Dáhpáhusa šládjan leat musihkka ja dikten. Šlájaide sáhttá oassálastit juogo nu, ahte ovdanbuktá musihka dahje divtta lávddi alde dahje nu ahte čállá ja komponere iežas divtta dahje musihkkabihtá ja sádde dáiddadáhpáhussii. Musihkka- ja diktaovdanbuktimat ja čálalaš barggut árvvoštallojuvvojit sierra gilvoluohkáid mielde.

 

Gilvoluohkát:

Vuollel 10-jahkásaččat, vuollel 16-jahkásaččat ja 16–20-jahkásaččat

    1. Musihkka: ovdanbuktin dáhpáhusas ja/dahje čálalaš barggu doaimmaheapmi
    2. Dikten: ovdanbuktin dáhpáhusas ja/dahje čálalaš barggu doaimmaheapmi

 
Guktuin šlájain dohkkehuvvojit iešguđegelágan musihkka- ja diktenstiillat ja genret. Musihka ja divttaid sáhttá ovdanbuktit okto dahje joavkkus. Dáhpáhusas sáhttá ovdanbuktit maiddái earáid bargguid, muhto buot ovdanbuktimat, musihkkabihtát ja divttat fertejit leat sámegillii (anáraš-, nuortalaš- ja davvisámegillii).

Sihke lassedieđut dáhpáhusas ja rávvagat musihkkabihtá ja divtta sáddemii almmustahttojit miessemánus. Almmuheapmi dáhpáhussii rahppojuvvo borgemánus.

Dáiddadáhpáhusa lágidit Sámedikki skuvlen- ja oahppamateriálalávdegoddi, nuoraidráđđi, Sámi mánáidkulturguovddáš Mánnu ja filbma- ja musihkkaguovddážat.

Dáhpáhusa lágideamis čuovvut dárkilit koronadili ja -dorvvolašvuođa, man dihte dáhpáhusa lágideapmái sáhttet boahtit nuppástusat.

 

Lassedieđut:

Anni-Sofia Niittyvuopio

anni-sofia.niittyvuopio@samediggi.fi

 

#taaiđâtábáhtus #čeäppvuõđpeeiv #dáiddadáhpáhus #sntaidetapahtuma

Sámenuoraid dáiddadáhpáhus lea girjját dáhpáhus

Sámenuoraid dáiddadáhpáhus lea leamaš nuorra kultur- ja dáiddadahkkiid vuosttas arenan juo njealjelogi jagi áigge. Máŋggat dáláš, sierra dáiddasurggiid dovddus sámedáiddárat leat ožžon doppe vuosttas lávddiset ja iežasgielat gehččiid. Dáhpáhus lea nannen nuoraid kultuvrralaš ja dáiddalaš astoáiggedoaimmaid ja seammás sámegiela geavaheami ja oahppama, oktiigullevašvuođa ja sápmelaš identitehta.

Dáiddadáhpáhusat leat ilolaš ja ivdnás dilálašvuođat, maidda leat ráhkkanan olles jagi earenoamážit skuvllain, gos oahpaheaddjit leat viššalit bagadan nuoraid. Dáhpáhus fállá nuoraide dilálašvuođa ovddidit dáidduideaset, čájehit daid earáide ja oažžut movttiidahtti máhcahaga duopmáriin sihke stuorra joavkkus báikkálaš ja eará guovlluin boahtán gehččiin.

Sámenuoraid dáiddadáhpáhusaid leat ordnen 1970-logu gaskamutto rájes. Álggus Sámi parlameanta ovttas báikkálaš sámiservviiguin ledje ordnejeaddjin Lappi leana nuoraidlávdegotti vuolde. Sámioahpahusa ovddideapmái ásahuvvon Sámi skuvlenáššiidráđđi ordnii dáhpáhusaid 1990-logu gaskamuttus. Ráđi heaittiheami maŋŋá dasa gullan barggut sirdašuvve Sámediggái, guhte lea koordineren ordnemiid jagi 1998 rájes.

Sámenuoraid dáiddadáhpáhus gulai álggos eará guovlodáhpáhusaiguin riikkaviidosaš Nuoraid dáiddadáhpáhusaid ráidui. Dál dat lea oassi Nuorra Kultuvra –fierpmádagas seamma dásis go eará guovlodáhpáhusat, main válljejuvvojit ovddasteaddjit giđa váldodáhpáhussii dahje dihto jagiid dollojuvvon Skuvllaid Stuorrafestii. Dáiddadáhpáhussii bovdejuvvojit buot sámi mánát ja nuorat sihke buot sámegiela ja sámegielat oahpahusas leahkki mánát ja nuorat.

Váldotemá mearriduvvo riikka dáhpáhusa dánsa-, musihkka- dahje teáhtertemá mielde, man lassin prográmmas lea álo juoga erenoamážit sámekultuvrii čatnašuvvi temá. Sámenuoraid dáiddadáhpáhusa ulbmilin ii goittot leat dušše árbevirolaš dujiid ja doaimmaid gáhtten, danin buotlágan dáiddasuorggit leat mielde vurrolagaid. Sámetemán leat leamaš ee. govvadáidda, diktagilvu, joavkočuojaheapmi, ráidogovva, oanehisfilmmat, rollabiktasat, gákte- ja duddjončájáhusat, juoigan- ja musihkkabargobájit.

Dáiddadáhpáhusa váldoordnejeaddji lea sámedikki skuvlen- ja oahppamateriálalávdegoddi, ja ordnemiid koordinere skuvlen- ja oahppamateriáladoaimmahat. Ordnemii oassálastet maid sámiid ruovttuguovllu gielddat. Sámenuoraid dáiddadáhpáhus gullá skuvlajagi bargoprográmmii ja dáhpáhusat dollojuvvojit skuvlavahku áigge. Sámenuoraid dáiddadáhpáhusa ja riikkaviidosaš dáhpáhusaide oassálastima ruhtada Oahpahus- ja kulturministeriija.

Sámenuoraid dáiddadáhpáhusa raporttat: