Sámi Giellagáldu

Sámi Giellagáldu lea Suoma, Norgga ja Ruoŧa beale sámedikkiid oktasaš davviriikalaš fágaorgána sámi giellaáššiin. Sámi Giellagáldu ulbmilin lea suodjalit, gáhttet ja ovddidit kulturárbbi nugo sámi čállingielaid ja hállangielaid. Formálalaččat lea Sámi Gielddagáldus oktavuohta Sámediggái Norgga bealde, ja dan jođiha stivra mas golmma sámedikkis lea ovtta mađe ovddastus.

Rabas virgi

Sámi Giellagáldu lea doaibman Sámi Parlamentaralaš Ráđi vuollásažžan 2013 rájes ja dál ohcat direktevrra ásahit, jođihit, nannet ja viidáset ovddidit Sámi Giellagáldu.

Searvvatgo don dása?

Barggut

Sámi Giellagáldus lea ovddasvástádus sámegielain. Sámi Giellagáldu galgá doaibmat oktasaš áššedovdi fágaorgánan áššiin mat gusket sámi čállingielaid normeremii. Dát guoská terminologiija ja čállinnjuolggadusaid normeremii. Sámi Giellagáldu galgá riggudahttit sámi gielaid ja dieinna lágiin váikkuhit sámegielaid sihkkarastima boahtteáigái.

Sámi Giellagáldus galget leat bargit iešguđege golmma riikii lokaliserejuvvon, ja leat seamma hálddahuslaš jođiheaddji vuollásaččat. Direktevra lea Sámi Giellagáldu bajimuš hálddahuslaš jođiheaddji ja sus lea ovddasvástádus doaimma hálddahuslaš ja fágalaš jođiheames. Direktevra galgá ráhkkanit ja rávvet áššiid mat ovddiduvvojit stivrii, ja sus lea ovddasvástádus stivramearrádusaid johtui bidjamis. Direktevrras lea ovddasvástádus das ahte ekonomalaš doaibma dáhpáhuvvá gustovaš njuolggadusaide dávistettiin.

Gelbbolašvuohta

Mii ohcat direktevrra geas lea oahppu masterdásis, vuosttažettiin sámegielas. Ohccis galgá maid leat hárjánupmi jođiheamis ja davviriikkalaš ovttasbarggus. Diehtu ja máhttu sámi servodagas, -kultuvrras ja -gielas gáibiduvvo. Dasa lassin deattuhat buriid ovttasbargo- ja gulahallannávccaid, buriid jođihanattáldagaid ja máhtu olahit bohtosiid ovttasráđiid earáiguin.

Son guhte virgáduvvo ferte hálddašit sámegiela ja dárogiela dahje ruoŧagiela, dahje suomagiela. Lea ovdamunni jus máhttá máŋga sámegiela. Lea ovdamunni jus máhttá sihke suomagiela ja dáro/ruoŧagiela. Lea maid ovdamunni jos hálddaša eaŋgalasgiela.

Bálká- ja bargoeavttut

Bargui álgin jođánepmosit.

Virggi bálká lea Stáhta regulatiivva mielde virgekoda 1060 ossodatdirektevra.

Sámi Giellagáldu bargiin lea formálalaš oktavuohta Sámediggái Norgga bealde eamiásahussan ja dat bargoeavttut čuvvot mat gusket Sámedikki bargiide Norggas, jos eará ii leš mearriduvvon.

Kánturbáiki lea vuolggasajis okta sámedikkiid kánturbáikkiin Anár, Ohcejohka, Heahttá, Vuotnabahta, Kárášjohka, Guovdageaidnu, Olmmáivággi, Romsa, Skánik, Ájluokta, Aarborte, Snåase, Giron, Jåhkåmåhkke, Dearna dahje Staare, jos leš guoros kántursadji. Eará čovdosa sáhttá leat vejolaš šiehtadit.

Sámi Giellagáldu háliida speadjalastit álbmoga girjáivuođa ja váldit ávkki ovttaskas olbmo ollislaš gelbbolašvuođas. Mii ávžžuhat dohkálaš kandidáhtaid ohcat, beroškeahttá doaibmanávccain, agis, sohkabealis, etnisitehtas, oskkus ja seksuála sojus.

Sámi Giellagáldu deattuha bargodiliid láhčima olbmuide geain lea hedjonan doaibmanákca.

Buohkaide geat ásset Finnmárkkus ja Davvi-Romssas gusto Stáhta loatnakássa oahppoloana unnideapmi 10 %:in jahkásaččat gitta 25.000 ru rádjai ja erenoamáš vearrogeasus.

Muđui virgáduvvojit bargit gustovaš lágaid, njuolggadusaid ja soahpamušaid mielde, guoská maiddái bálkái ja ealáhahkii, ja guđa mánu geahččalanáigái.

Gulahallan

Lagat dieđuid virggi birra sáhttá oažžut go váldá oktavuođa:

Sámediggái Suoma bealde
Pia Ruotsala-Kangasniemi
+358 40 726 2688 – pia.ruotsala@samediggi.fi

Sámediggi Norgga bealde
Inger Marit Eira-Åhrén
+47 971 29 744 – inger.marit.eira.ahren@samediggi.no

Sámediggi Ruoŧa bealde
Fredrik Österling
+46(0)730216531 – fredrik.osterling@sametinget.se

Ohcanáigemearri lea 21.01.2022.

Ohcan sáddejuvvo jobbnorge bokte: “Søk stillingen“

Bargu álgá ruhtadeami nannema maŋŋá soahpamuša mielde ja bistá 31.12.2019 rádjai. Doaimmahatčálli bargguide gullet ee.

• davviriikkaid oktasaš sámegielaid fága- ja resursaguovddáš Sámi Giellagáldu doaimmahatbarggut, arkiveren, čoahkkimiid ordnen sihke rehketdoallobargguin fuolaheapmi,
• dárbbu mielde dikšu almmolaš doaimmahaga máksojohtalusa ja vuovdinrehketbearrama sihke eará veahkehanbargguid ekonomiija- ja almmolašhálddahusas ja maiddái bargguid, maid hálddahushoavda sutnje sierra mearrida.

Seađusvuđot gelbbolašvuođagáibádussan lea barggu eaktudan skuvlejupmi ja lassin gáibiduvvo sámegiela dáidu (sámedikkis addojuvvon ásahus 1727/1995). Barggu ceavzilis dikšuma veahkehit sámegiela buorre njálmmálaš ja čálalaš máhttu sihke máŋggabealat hárjánupmi doaimmahatbargguin. Lassin maiddái ruoŧa dahje dárogiela dáidu veahkehit barggu dikšuma. Bargu eaktuda buriid ADG-dáidduid, iešráđálašvuođa, mihttomearálašvuođa, skihkalašvuođa, dárkilvuođa, koordinerenmáhtu, fuolalašvuođa, návcca dikšut máŋggaid sierra bargguid seamma áigge ja maiddái ovttasbargan- ja gulahallandáidduid. Čehppodat njuovžilis bargamii joavkkus ja positiivvalaš jurddašanvuohki leat maiddái dehálaččat.

Guovddáža bargun leat ovttas Sámedikkiin davviriikkaid oktasaš giellaovttasbarggu nannen ja ovddideapmi, sámegiela nannen ja ovddideapmi nu, ahte guđege giellajoavkku ovttaskas dárbbut, hástalusat ja resurssat váldojit vuhtii, ja sámegiela ealáskahttin ja sihkkarastin boahttevuođas.

Doaimmahatčálli lea bálvalangaskavuođas Suoma Sámediggái ja bálká mearrašuvvá Sámedikki bálkávuogádaga gáibádusdási VI ja II luohká mielde (vuođđobálká 1868,01 euro/mb). Vuođđobálkká lassin máksojuvvojit 24 %:a sámeguovllu lassi ja bargohárjánumi mielde ahkelasit. Doaibmabáiki lea Sámedikki čállingottis Sajosis. Barggus čuvvojuvvo guovtte mánotbaji geahččalanáigi.

Ohcamušaid mildosiiguin galgá doaimmahit Suoma Sámedikki čállingoddái 31.12.2018 dmu 16.00 rádjai šleađgapoasttain čujuhussii info(at)samediggi.fi  Lassidieđuid barggus addá má. sámi giellaáššiid čálli Marko Marjomaa marko.marjomaa(at)samediggi.fi. Sámedikki doibmii sáhttá oahpásmit neahttačujuhusas www.samediggi.fi.

Anáris 17.12.2018              Sámediggi