Oahpahus- ja kulturministeriija lea mieđihan Sámenuoraid dáiddadáhpáhusa ordnemii mearreruđa, mainna sihkkarastojuvvo dat, ahte dáiddadáhpáhusa ordnen lihkostuvvá boahtte vahkku duorastaga 12.4. seammaláhkai go ovdalge. Sámedikki ságadoalli Tiina Sanila-Aikio giitá kulturminister Sampo Terho dan ovddas, ahte sámenuoraide nu mávssolaš dáhpáhusa lea vejolaš ordnet. 

– Sávan sámenuoraide ja gehččiide ilolaš buresboahtima Sajosii boahtte vahku duorastaga, go Sámenuoraid dáiddadáhpáhus deavdá stuorra auditoria sámegielat musihkain ja tubben-videoiguin, dadjá Sanila-Aikio.

Sámedikki II várreságadoalli Tuomas-Aslak Juuso lea hui duđavaš dasa, ahte ministeriija árvvoštalai dáiddadáhpáhusa ruhtadanášši ođđasit. – Ministeriijas leat ipmirdan dáiddadáhpáhusa erenoamáš rolla. Dáhpáhusa sihkkarastin doarvái stuorra ruhtademiin – dál ja boahttevuođas – galggašii leat čielga prioritehta juohke jagi, dadjá Juuso.

– Dáhpáhussii lea sullii vahkku, ja dál de leage áibbas somá viimmat diehtit, ahte mis dattetge lea ruhta ordnet dan, dadjá dáhpáhusa buvttadaddji Aleksi Ahlakorpi. – Mánáid ja nuoraid kultuvrii guoskevaš áššit eai goassege galggaše leat ná eahpesihkkaris vuođu alde. Eandalii go ii leat sáhka stuorra supmiin.

Sámenuoraid dáiddadáhpáhus 1970-logu rájes

Sámenuoraid dáiddadáhpáhusa leat ordnen gitta 1970-logu rájes ja dat lea logiid jagiid mielde šattan deháleamos dáhpáhus, mii doarju sámegielat nuoraid dáiddabargguid, identitehta, oktiigullevašvuođa ja sámegielaid geavaheami. Dáhpáhus lea sturron soames logi olbmo deaivvadeamis kulturdáhpáhussan, masa čoahkkanit jahkásaččat sullii 400 olbmo, ja masa skuvllat ja skuvllaid olggobeale nuorat ja nuoraid joavkkut ráhkkanit olles jagi. Dáhpáhus gullá sámiid ruovttuguovllu skuvllaid jahkásaš bargoortnegii.

Sámenuoraid dáiddadáhpáhus lea fállan nuoraide vuosttas iežasgielat gehččiid sihke ovdanbuktimiid sin iežaset servošii. Dáiddadáhpáhus lea lasihan ja duvdán beroštumi sierra dáiddasurggiide, ja maiddái iežas dáidduid ovddideapmái. Vejolašvuohta dáidduidis ovdanbuktimii iežasgielat gehččiide ja eará sámenuoraide lea leamašan hui movttiidahtti.

Dáhpáhusa mearkkašumi lokte maiddái dat, ahte sámeguovllus ii leat leamašan sámegielat nuoraidbargu, eai musihkkaskuvllat eaige dánsa- dahje teáhterskuvllat. Dáiddadáhpáhus lea maiddái lasihan dáiddasurggiid bagadeddjiid logu ja máhtu. Buot mávssoleamos bagadeaddjit nuoraide leat jagiid čađa leamašan sámegielat oahpaheaddjit.

Sámenuoraid dáiddadáhpáhus gullá riikkaviidosaš Nuorra kultuvra -dáhpáhussii, man temáid mielde maiddái sámenuoraid dáhpáhus ordnejuvvo. Boahtte vahku dáhpáhusas Anáris válljejuvvojit sámenuoraid ovddasteaddjit SOUNDS2018 -musihkkadáhpáhussii, mii dollojuvvo Mikkelis.

Dáiddadáhpáhusa ordnejeaddjit leat háliidan doarjut Nuorra kultuvra -temáid lassin jahkásaččat maid sámiid árbevieruid máhttima. Sámetemán leat leamašan ee. duodji, juoiganárbevierru (luohti, livđe ja leu´dd) sihke njoarosteapmi.

Muhtin jagiid leat movttiidahttán govvadáidagiidda ja sámegielat čállimii. Jagis 2008 dáiddadáhpáhusa bohtosiin almmustuvai sámenuoraid iežaset dáiddaantologiija Bearralat – Cimcâheh – Ciimʹciǩ. Girjji govat ja  teavsttat (muitalusat, teáhtergiehtačálus, divttat ja ráidogovat) leat visot nuoraid iežaset duojit.  Dáiddadáhpáhusplakáhtain, poastakoarttain ja oassálastinduođaštusain leat geavahuvvon nuoraid iežaset dáiddaduojit.

Lassedieđut 12.4. dáhpáhusas, mii ordnejuvvo Anáris Sámekulturguovddáš Sajosis:

Sámenuoraid dáiddadáhpáhusa buvttadeaddji Aleksi Ahlakorpi
aleksi.ahlakorpi(at)samediggi.fi
+358 10 8393 128, +358 40 687 8844