Saamelaiskulttuurikeskus Sajoksen ravintola Čaiju.

Sámediggi almmuha ohcan láhkai restoráŋŋabargi fásta barggu

/in , /by

Anára girkosiidii Juvdujoga gáddái huksejuvvon sámekulturguovddáš Sajos lea Suoma sápmelaččaid hálddahusa ja kultuvrra guovddáš. Sajos lea máŋggakultuvrralašvuođa deaivvadansadji – dáhpáhusdállu, kongreassaguovddáš ja čoahkkinbáiki.

Mii ohcat fásta bargogaskavuhtii Sajosa Restoráŋŋa Čaijui restoráŋŋabargi, guhte lea iešráđálaš ja čeahppi ja geas leat buorit vuorrováikkuhusdáiddut. Bargu álggášii 1.9.2023 dahje soahpamuša mielde. Gelbbolašvuođaeaktun lea barggu eaktudan heivvolaš skuvlejupmi ja sámegiela máhttu (ásahus 1727/95). Barggu ceavzilis dikšuma veahkeha buorre sámekultuvrra dovdámuš, doarvái bargohárjánupmi sullasaš bargguin ja buorit streassagierdannávccat.

Máŋggabealat barggut sisttisdollet áššehasbálvaleami, koahka veahkeheami iđitbeaiborramuša ja vitriidnabuktagiid ráhkadeamis, čoahkkinguossohemiid, lihtiid, rusttegiid ja gievkkana doallama buhtisin ja eará bargguid, mat leat dábálaččat restoráŋŋas.
Mii sávvat, ahte ohccis lea hygieniija- ja alkoholapássa. Barggus dárbbašuvvo beaivválaččat sámegiella, suomagiella ja eaŋgalasgiella. Bargoáigi lea restoráŋŋa Čaiju rabasáiggiid mielde váldoáššis árgabeivviin 8–17 gaskkas, muhto muhtumin bargu lea ovdamearkan dáhpáhusaid oktavuođas eahkediin ja vahkkoloahpain.

Restoráŋŋabargi bálkkámáksin mearrašuvvá Sámedikki bálkávuogádaga gáibádusdási VI/III mielde (vuođđobálká 2027,13 euro/mb). Vuođđobálkká lassin barggus máksojuvvojit 24 % sámeguovllu lassi ja ahkelasit, mat mearrašuvvet bargohárjánumi mielde.
Friddjahápmásaš ohcanreivve ja vejolaš ánsologahallama ja eará mildosiid galgá máhcahit 30.6.2023 rádjai dán ohcamušskovi bokte (rahpasa ođđa ruvttui).

Lassedieđuid barggus addá hálddahushoavda Pia Ruotsala-Kangasniemi tel. 040-7262688 ja Restoráŋŋa Čaiju beaivválaš jođiheamis vástideaddji koahkka Sari Mikkola, tel. 040 588 4062.

Lassedieđut Sajosis ja Sámedikkis neahttasiidduin www.sajos.fi ja www.samediggi.fi

Anáris 26.5.2023
Sámediggi

Ku

Ságajođiheaddji Tuomas Aslak Juuso deaivvadii ráđđehusa čohkkejeaddji Petteri Orpoin

/in /by

Sámedikki ságajođiheaddji Tuomas Aslak Juuso galledii 23.5.2023 ráđđehusráđđádallamiin Helssegis ja deaivvadii ráđđehusa čohkkejeaddjin doaibmi ságadoalli Petteri Orpo (olgešb.). Sámediggi lei bovdejuvvon áššedovdiguossin riektepolitihkka ja dásseárvojuhkosii, muhto go ráđđehusráđđádallit gaskkalduhtte stuorámus oasi ráđđádallanbevddiid doaimmain ii galledeapmige ollašuvvan.

Govas gurut bealde Sámedikki ságajođiheaddji Tuomas Aslak Juuso ja ráđđehusa čohkkejeaddji Petteri Orpo. Govva: Lauri Heikkinen, stáhtaráđi kansliija.
Govas gurut bealde Sámedikki ságajođiheaddji Tuomas Aslak Juuso ja ráđđehusa čohkkejeaddji Petteri Orpo. Govva: Lauri Heikkinen, stáhtaráđi kansliija.

Olgešbellodat, vuođđosuopmelaččat, ruoŧŧelaš álbmotbellodat ja kristtalaš demokráhtat leat ráđđádallan Orpo jođihan ráđđehusráđđádallamiin miessemánu áigge boahttevaš ráđđehusprográmmas.

-Lei fiinna ášši, ahte ságadoalli Orpo ordnii áiggi deaivvadeapmái vaikko áigeplána lei hohpolaš. Beasaime geavvat eakti ságastallama munno áššiin, iige mátkkošteapmi guhkás mannan duššái dan dihte ahte nubbi deaivvadeapmi ii ollašuvvan, gávnnaha Sámedikki ságajođiheaddji Tuomas Aslak Juuso.

Sámediggi lea doaimmahan ráđđádalliid geavahussii iežas mihttomeriid ráđđehusprográmma girjemiidda sámiid vuoigatvuođaid dorvvasteamis ja ovddideamis, ja daid birra ságastallui lunddolaččat maiddái deaivvadeamis Orpoin.

-Ságastalaime ulbmiliid lassin buori vuoiŋŋas maiddái erenomážit sámediggelága ođastusas ja sámeáššiid koordineremis stáhtahálddahusas, ja doaivvu mielde mii beassat joatkit ságastallama maŋŋelabbo plána mielde maiddái riektepolitihka ráđđehusráđđádalliiguin, Juuso muitala.

Sámedikki mihttomearit ráđđehusprográmmii

Sámediggi viggá oažžut čuovvovaš ráđđehusprográmmii 2023–2027 doaibmabijuid sámiid vuoigatvuođaid ovddideami várás. Sámedikki vuođđotemát leat: 1) giella buktá eallinfámu – oahpahus buktá boahttevuođa 2) parlamentáralaš doaibmagoddi ovddidit sámi ealáhusaid, ja 3) prográmma ON:id eamiálbmogiid vuoigatvuođaid julggaštusa ollašuhttima várás.

Lassin Sámediggi lea lokten áigeguovdilis áššin sámediggelága ođastusa, sámiid duohtavuođa- ja soabadanproseassa, sámiid vuhtiiváldima sosiáladorvoođastusas, davviriikkalaš sámesoahpamuša ja sámiid vuoigatvuođaid dorvvasteami luonddu geavaheamis.

Loga: Sámedikki mihttomearit ráđđehusprográmmii

Lassedieđut:

Tuomas Aslak Juuso
Ságajođiheaddji
040 687 3394
tuomas.juuso@samediggi.fi

Virgeoapmahaččat čoahkkanit ságastallat sámegielat ja -kultuvrralaš sode-bálvalusain

/in , /by

Sámediggi, sosiála- ja dearvvašvuođaministeriija ja Lappi buresveadjinguovlu ordnejit 24.5.2023 gáiddusoktavuođa bokte jorba beavddi ságastallama sierra doibmiide. Ságastallama ulbmilin lea ráhkadit oppalaš gova sámegielat ja -kultuvrralaš bálvalusaid dilis sode-ođastusa maŋŋá. Sámegielat ja -kultuvrralaš sode-bálvalusat ovddiduvvojit máŋggain sierra doaibmabijuiguin ja prošeavttaiguin.

Nuppástuvvan doaibmabirrasa mielde lea fuobmájuvvon dárbbu dasa, ahte sierra doaibmabijuin vástideaddji doaibmit čoahkkanit ságastallat dáláš dillegovas. Jorba beavddi ságastallamii oassálastet Sámedikki, sosiála- ja dearvvašvuođaministeriija ja Lappi buresveadjinguovllu lassin stáhtaráđi kansliija, vuoigatvuođaministeriija, oahpahus- ja kulturministeriija, Lappi guovlohálddahusdoaimmahat, Kela ja sámiid duohtavuođa- ja soabadankomišuvdna.

Sode-ođastusa mielde sode-bálvalusaid ordne Lappi buresveadjinguovlu. Ođastus lea buktán maiddái láhkaásaheapmái nuppástusaid. Sierra virgeoapmahaččain lea sode-bálvalusaid ollisvuođas iežaset ovddasvástádussuorggit.

Sámegielat sosiála- ja dearvvašvuođabálvalusaid oažžu hejot

Sámegielat ja -kultuvrralaš sode-bálvalusat ovddiduvvojit máŋggain sierra doaibmabijuiguin. Stuorámus oassi doaibmabijuin leat goittotge prošeaktahámis.

– Sámiid luohttámuš bálvalusaid oažžumii eaktuda dáhkádusa joatkašuvvamis. Dán dihte lea dehálaš ráhkadit oktasaš boahttevuođa oidnosa das, ahte ovddidanbarggu mielde šaddet bálvalusat, mat joatkašuvvet maiddái sierra prošeavttaid nohkama maŋŋá. Sámeservodahkii lea noađđin doaibmabijuid bieđggusvuohta ja mearreáigásašvuohta, dadjá Sámedikki I várreságajođiheaddji Anni Koivisto.

Suopma lea ožžon riikkaidgaskasaš olmmošvuoigatvuođasoahpamušaid bearráigeahčči orgánain máŋggaid ávžžuhusaid ovddidit sámegielat bálvalusaid oažžuma. Dálá dilis sámegielat bálvalusaid oažžu hejot. Viidát dárkumis sámiid gielalaš vuoigatvuođat eai ollašuva nugo galggašedje lága mielde.

– Sosiála- ja dearvvašvuođaministeriija čuovvu sámegielat bálvalusaid oažžuma ovdáneami ja mieđiha maid dan dárkkuhussii jahkásaččat stáhtadoarjaga. Ministeriijas lea maiddái mearkkašahtti sajádat ovdáneami joatkašuvvama dorvvasteamis. Doaimmaid bokte, mat leat jođus, viggat čoavdit hohpolamos hástalusaid, dego dan, ahte oažžut bargofámu doarvái. Lea dehálaš, ahte doaimmaid, maid dahkat sierra ruhtademiin, sáhtášii synkroneret nu bures go vejolaš, dadjá sosiála- ja dearvvašvuođa ministeriija sosiálaráđđeaddi Juha Luomala

Ráhkaduslaš ođastusaiguin ráhkaduvvojit gáibádusat bálvalusaid lasiheapmái

 Lappi buresveadjinguovllus sámegielat bálvalusaid hástalusaid birra lea diehtu ja daidda lea reagerejuvvon seammás go ođđa organisašuvdna lea huksejuvvon.  Lappi buresveadjinguvlui lea vuođđuduvvon sámegielat bálvalusaid ovddideami várás ovddasvástádusovttadat, ja vuođđuduvvon sámegielat ja -kultuvrralaš bálvalusaid ovddidan- ja bálvalanhoavddaid virggit.

– Ođastusain viggat dasa, ahte oppalaš govva ja ovddasvástádus sámegielat bálvalusain lea čielgasit gos nu iige ášši jávkka stuorra organisašuvdnii. Oppalaš gova oaidnin lea hui dehálaš dál, go bálvalusaid dárkut olles guovllu dásis iige šat dušše gielddaid mielde. Viidát geahččanguovlu, johttibálvalusaid ja gáiddusbálvalusaid ovddideapmi buktet sámegielat bálvalusaid ovddideapmái ođđa vejolašvuođaid, dadjá buresveadjinguovllu sámegielat ja -kultuvrralaš bálvalusaid vd. ovddidanhoavda Tuuli Miettunen.

Buresveadjinguovlu lea álggahan doaimmaidis jagi álggus. Ráhkaduslaš nuppástusaid ollašuhttin váldá áiggi, ja jáhkkimis váikkuhusat sámegielat bálvalusaide bohtet oidnosii vehážiid mielde. Ovdamearkka dihte váilivuođa bargiin, geain lea giellamáhttu, čoavdit ovttas Sámedikkiin ja sosiála- ja dearvvašvuođasuorggi ámmátolbmuid skuvlejeaddji oahppolágádusaiguin ja jo skuvlejumiid guhkkodagaid dihte váikkuhusat oidnogohtet easkka maŋŋegihtii. Vuordit maiddái ovdal čihkosis leamašan ođđa bálvalandárbbuid oinnolažžan rievdama, maidda reageren eaktuda doarvái buriid ekonomalaš resurssaid.

Lassedieđut:

Anni Koivisto
I várreságajođiheaddji
040 415 5969
anni.koivisto@samediggi.fi

Anne Länsman-Magga
sosiála- ja dearvvašvuođačálli
040 182 9998
anne.lansman-magga@samediggi.fi

Kaisa Ruokojärvi
má. sosiála- ja dearvvašvuođačálli
040 570 8457
kaisa.ruokojarvi@samediggi.fi

Sámediggi oassálasttii Venezia arkitektuvrabiennála rahpandoaluide

/in , /by

Sámediggi oassálasttii Venezia arkitektuvrabiennála rahpandoaluide helloduorastaga 18.5. Venezia arkitektuvrabiennálas lea mielde sápmelaš arkiteakta ja dáiddár Joar Nango Romssas, Norgga beale Sámis. Nango Girjegumpi-prošeavttas beassá návddašit skábmamánu rádjai Davviriikkaid paviljoŋŋas Venezias.

Govva: Norgga Sámedikki dievasčoahkkinjođiheaddji Tom Sottinen (gurut bealde), Sámiráđi ságadoalli Áslat Holmberg, arkiteakta ja dáiddár Joar Nango, ja Suoma Sámedikki kulturlávdegotti ságadoalli Pirita Näkkäläjärvi Girjegumpis Venezia arkitektuvrabiennálas 2023. Govva: James Taylor-Foster.

Govva: Norgga Sámedikki dievasčoahkkinjođiheaddji Tom Sottinen (gurut bealde), Sámiráđi ságadoalli Áslat Holmberg, arkiteakta ja dáiddár Joar Nango, ja Suoma Sámedikki kulturlávdegotti ságadoalli Pirita Näkkäläjärvi Girjegumpis Venezia arkitektuvrabiennálas 2023. Govva: James Taylor-Foster.

Joar Nango lea čoaggán badjel vihttanuppelot jagi girjeráju eamiálbmogiid arkitektuvrras, designas, eamiálbmogiid árbedieđus, aktivismmas ja dekolonisašuvnnas. Čoakkáldagas leat dál badjel 500 almmustahttima.

Girjegumpi boahtá davvisámegiela sániin ’girji’ ja ’gumpi’. Gumpi lea unna vovdna, man geassit mohtorgielkká maŋis ja man badjealbmát geavahit barggusteaset. Sátnestoagus čujuha girjerádjui ja vuorkái ja ráhkadussii, mas girjerádju ja vuorká seailluhuvvojit.

Girjegumppe birrasii lea šaddan olles eamiálbmotdiehtoguovddáš, mas leat sámi dáidda ja duodji, materiálat, design-detálljat, smávvaealligovvateáhter ja sierralágan lanjat lohkamii ja čoahkkaneapmái.

–Girjegumpi lea áigeguovdilis ságastallama rahpan eamiálbmogiid ja sámiid arkitektuvrras. Dát lea geahččanguovlu, mii váilu ságastallamis goittotge dáppe Suoma bealde. Seammás Girjegumpi lea bealiváldin eamiálbmogiid rivttiid beales birra máilmmi. Girjegumpi dahká oinnolažžan dan, ahte huksejuvvon birrasa leavvan álo viiddit guovlluide ii dábálaččat vuhtiiváldde eamiálbmogiid eallinhámiid ja jurddašanvuogi, dadjá Suoma Sámedikki kulturlávdegotti ságadoalli Pirita Näkkäläjärvi, guhte ovddastii Suoma Sámedikki biennála rahpandoaluin.

Arkiteakta ja dáiddár Joar Nango (gasku badjin) joavkkuinis. Govas maiddái Suoma Sámedikki kulturlávdegotti ságadoalli Pirita Näkkäläjärvi (badjin olgeš bealde) ja su bálddas gurut bealde Norgga Sámedikki dievasčoahkkinjođiheaddji Tom Sottinen ja Sámiráđi ságadoalli Áslat Holmberg. Govva: Laurian Ghinițoiu (2023). CC BY-SA 4.0.
Arkiteakta ja dáiddár Joar Nango (gasku badjin) joavkkuinis. Govas maiddái Suoma Sámedikki kulturlávdegotti ságadoalli Pirita Näkkäläjärvi (badjin olgeš bealde) ja su bálddas gurut bealde Norgga Sámedikki dievasčoahkkinjođiheaddji Tom Sottinen ja Sámiráđi ságadoalli Áslat Holmberg. Govva: Laurian Ghinițoiu (2023). CC BY-SA 4.0.

Ovdal Venezia biennála Girjegumpi lea johtán birra máilmmi jagi 2018 rájes. Okta veršuvdna das lea leamaš oaidnin láhkai Dáládáidaga musea Kiasmas Helssegis. Go Girjegumpi ii jođe, de dan ruoktu lea Sámi dáiddaguovddážis Kárášjogas, Norgga bealde.

Venezia arkitektuvrabiennálii ceggejuvvon Girjegumpi lea viiddes ovttasbargoprošeakta. Das leat mielde erret eará čuovvovaš dáiddárat, arkiteavttat, dutkit ja eará oassebealit: Havard Arnhoff, Ken Are Bongo, Petter Bratland, Stefano Crosera + Margherita Pasqualato (Cantiere Daniele Manin), Mathias Danbolt, Ole-Henrik Einejord, Astrid Fadnes, Jenni Hakovirta, Eirin Hammari, Elin Haugdal, Petri Henriksson, Tone Huse, Robert Julian Hvistendahl, Iver Jaks + Jon Ole Andersen, Anne Kare Kemi, Annik Kristiansen Hagen, maka design, Grete Johanna Minde, Karen Inger Anne Nango, Nils John Nango, Anne Henriette Nilut, Ole Thomas Nilut, Raisa Porsanger, Tobias Aputsiaq Prytz, Anders Rimpi, Katrine Rugeldal, Wimme Saari, Sámi arkitektuvrasátnegirjejoavku, Arne-Terje Sather, Katarina Spik Skum, Mary Ailonieida Somban Mari, Četil Somby, Anders Sunna, Anna-Stina Svakko, Eystein Talleraas, Petter Tjikkom, Magnus Antaris Tuolja, Ájtte-musea, Arctic Arts Festival – Festspillene i Nord-Norge -festivála, Sámi Dáiddaguovddáš (SDG), RDM – Sámiid Vuorká-Dávvirat -musea ja UiT – Norgga árktalaš universitehta. 

Davviriikkaid paviljoŋŋa oamastit ovttas Ruoŧŧa, Suopma ja Norga. Dán vuoro váldoovddasvástádus davviriikkalaš čájáhusa lágideamis lea ArkDesis elege Ruoŧa arkitektuvra- ja designguovddážis. Kuráhtorin doibmet Carlos Minguez Carrasco ja James Taylor-Foster, ja prošeaktahoavdan Luba Kuzovnikova. Gávccinuppelogát riikkaidgaskasaš arkitekturčájáhus La Biennale di Venezia lea rabas 20.5.–26.11.2023 Venezias, Itálias. 

Lassedieđut:

Pirita Näkkäläjärvi
Kulturlávdegotti ságajođiheaddji
040 3577 006
pirita.nakkalajarvi@gmail.com

Šearbmagovva Loga fal! -oahppomateriálas. Govva: Sámediggi.

Ođđa eatnigiela teakstačoakkáldat Loga fal! almmustahtton

/in , , /by

Ođđa eatnigiela teakstačoakkáldat Loga fal! – Eatnigiela teakstačoakkáldat lea almmustahtton Sámedikki digimateriálavuođus. Loga fal! lea doaimmahuvvon vuođđoskuvlla várás. Oahpaheaddji sáhttá ieš válljet mo geavaha teavsttaid oahpahusastis.

Teakstačoakkáldaga sisdoallu:

  • Novealla Ráhkis báiki ja sátnečilgehusat
  • Novealla Geađgevárjeakkis ja sátnečilgehusat
  • Diktačoakkáldat Gákkesčiekčit ja sátnečilgehusat

Noveallaid Ráhkis báiki ja Geađgevárjeakkis lea čállán Veikko Holmberg, govaid noveallaide lea sárgon Eveliina Kytömaa. Gákkesčiekčit-diktačoakkáldagas lea oassi Pekka Lukkari čállin divttain girjjis Kaggesčiekčik. Divttaid lea čohkken ja rievdadan dálá čállinvuohkái Veikko Holmberg. Bargojovkui leaba gullan Marita Aikio ja Arla Magga, teakstačoakkáldaga digitála čovdosiin ja hábmemis lea fuolahan Unni Länsman.

Teakstačoakkáldat dievasmahtto dađistaga.

Lassedieđut:

Marita Aikio, oahppomateriálaplánejeaddji
marita.aikio(at)samediggi.fi
040 662 9018

Tuuli Paadar, vs. oahppomateriálačálli
tuuli.paadar(at)samediggi.fi
040 353 3625

Sámediggi almmustahttá ohcan láhkai márkanastinhoavdda virgesadjásašvuođa

/in , /by

Virgesadjásašvuohta lea áigodahkii 12.6.2023 – 31.5.2024. Márkanastinhoavdda doaibmabáiki lea Sámekulturguovddáš Sajosis, Anáris.

Márkanastihoavdda bargguide gullet ee. fuolahit Sámekulturguovddáš Sajosa čoahkkinsajiid márkanastimis ja vuovdimis, dáhpáhusaid buvttadeapmái ja lágideapmái gullevaš geavada áššiin bálvalanovttadaga eará bargiiguin ja vástidit bálvalanovttadaga ruhtadoalus. Márkanastinhoavda bargá bálvalanovttadaga hoavdan. Lassin bargguide gullet doaibmasuorgái gullevaš áššemeannudanbargguid čađaheapmi Sámedikki doaibmaorgánas.

Seađáhusvuđot gelbbolašvuođagáibádussan lea virggi eaktudan skuvlejupmi ja sámegiela máhttu (ásahus 1727/95). Virggi ceavzilis dikšuma ovddida heivvolaš allaskuvladutkkus, márkanastisuorggi ja sámekultuvrra buorre dovdámuš, buorre eaŋgalasgiela máhttu ja hárjánupmi jođiheamis ja hovdenbarggus.

Barggu dikšumis dárbbašuvvo ovttasbargo- ja fierpmáiduvvandáidduid, movtta bargat márkanastimiin ja streassa gierdannávccaid.

Bálkkámáksin mearrašuvvá Sámedikki bálkávuogádaga gáibádusdási IV/I mielde (vuođđobálká 2986,12 e/mb). Vuođđobálkká lassin máksojuvvo 24 % sámeguovllu lassi ja ahkelasit, mat mearrašuvvet bargovásáhusa mielde. Virgesadjásašvuođa deavdimis čuovvut njealji mánotbaji geahččalanáiggi.

Friddjahápmásaš ohcanreivve mildosiiguin galgá doaimmahit sámedikki čállingoddái 2.6.2023 rádjai dáinna ohcanskoviin (liŋka rahpasa ođđa ruvttui).

Lassedieđuid barggus addá hálddahushoavda Pia Ruotsala-Kangasniemi, tel. 010 839 3106.

Sajosa dahje Sámedikki doaimmaide sáhttá oahpásnuvvat neahttačujuhusas www.sajos.fi ja www.samediggi.fi

Anáris 15.5.2023
Sámediggi

Saamelaisnuorten taidetapahtuma Inarissa.

Sámediggi dahká jearahallama Sámenuoraid dáiddadáhpáhusa ovddideamis

/in , , /by

Sámediggi ordne webropol-jearahallama guoskkadin Sámenuoraid dáiddadáhpáhusa gárggiidahttima. Mánáide ja nuoraide lea iežas jearahallanskovvi. Eará mieldoaibmiide, nugo rektoraidda, oahpaheaddjiide ja fuolaheaddjiide dahkkojuvvo viidásut jearahallan.

Sámenuoraid dáiddadáhpáhus lea árbevirolaš dáhpáhus, gos leat sámegielat lávdeloaiddastemiid lassin maiddái bargobájit ja eará mielddusdoaimmat golmmain sámegielain. Ieš dáhpáhus lea juo máŋga jagi striimejuvvon nu, ahte dan lea sáhttán čuovvut viidát. Dáiddadáhpáhusa oassálastiidmeriid ja ordnengoluid lassánettiiin lea leamaš dárbu guorahallat, man láhkai dáhpáhusa sáhttá dálá resurssaiguin ollašuhttit maiddái boahttevuođas nu ahte dasa sáhttá njuovžilit searvat.

Sámedikki stivra mearridii čoahkkimis 10.2.2023 (1/2023) proseassas, mas čielggaduvvo, makkár sávaldagat sámeálbmogis leat sámenuoraid dáiddadáhpáhusa boahttevuođa hárrái. Stivrra vuollásažžan Sámedikki skuvlen- ja oahppamateriálalávdegoddi mearridii iežas čoahkkimis 17.3.2023 (1/2023) álggahit doaimmaid jearahallama ollašuhttima várás stivrra mearrádusa mielde.

Sámenuoraid dáiddadáhpáhus lea leamaš dehálaš deaivvadanbáiki sámemánáide ja -nuoraide juo 1970-logu rájes. Sámediggi lea lágidan dáhpáhusa jagi 1998 rájes. Sámenuoraid dáiddadáhpáhusas lea stuorra mearkkašupmi nuoraid ealli sámekultuvrii ja dat lea dávjá mearkkašan nuoraide vuosttas loaiddasteami iežas álbmogii, ja maiddái iežasgielat álbmoga čuovvumin.

Dáhpáhussii leat ovddit jagiid bovdejuvvon buot sámemánát ja -nuorat ja maiddái Suoma beale mánát ja nuorat, geat leat sámegiela dahje sámegielat oahpahusas. Dáhpáhus gullá sámiid ruovttuguovllu skuvllaid bargoprográmmii, man mielde oassálastit leat leamaš skuvladásiid mielde 6-20-jahkásaččat. Dáhpáhusa ruhtada Oahpahus- ja kulturministeriija, man mieđihan doarjagiin leat máksojuvvon ieš dáhpáhusa ordnengoluid lassin oassálastiid mátkkit ja idjadeamit, ja maiddái lea bálkáhuvvon sierra prošeaktabargi dáhpáhus ordnet.

Sámenuoraid dáiddadáhpáhus gullá riikkaviidosaš Nuorra Kultuvra-fierpmádahkii, man doaibmamálle lea jagis 2021 rievdan máŋggadáiddalažžan ja dat lea dárkkuhuvvon sámenuoraid dáiddadáhpáhusa ektui earretláhkai 13-29-jahkásaš nuoraide. Ságavuloš dáhpáhus lágiduvvo báralaš jagiin neahta bakte ja bárahis jagiin lagasdáhpáhussan. Loaiddasteaddjit riikkadási dáhpáhussii ohccojit ee. virtuálalaš loaiddastanlávddi bakte. Sámedikki čoahkkima 22.12.2022 dohkkehan jagi 2023 doaibmaplána-bušeahta mielde sámenuoraid dáiddadáhpáhus lea ođasmahtton riikkadási dáhpáhusa vuođul. Ođastus váldojuvvui vuhtii jagi 2023 dáhpáhusas máŋggadáiddalašvuohtan, mas temá ii lean ráddjejuvvon dušše ovtta dáiddašládjii – dát lea linjjás jagi 2023 Nuorra Kultuvra festiválain, gosa Sámenuoraid dáiddadáhpáhusas válljejuvvui ovddasteaddji.

Ovddit jagiid Sámenuoraid dáiddadáhpáhus lea johtán vurohagaid sámeguovllu sierra gielddain, muhto earretláhkai go dábálaččat dáhpáhus lea lágiduvvon dál juo máŋga jagi Anáris, gos leat maiddái ollašuhtton spiehkastatjagiid áigge striimejuvvon dáhpáhusat. Sivvan dasa lea leamaš dáhpáhusa lassánan oassálastiidmearri, mii lea ásahan eavttuid ee. báikki sturrodahkii oktan dorvvolašvuođamearrádusaiguin. Dan lassin oppalaččat báikki válljemis galgá váldit vuhtii báikki dáhpáhusteknihkalaš válmmašvuođa. Jiena dáfus ja visuálalaččat alladási dáhpáhus eaktuda maiddái ámmátdáiddolaš ja lágideami ektui doarvái olu bargiid. Johtti dáiddadáhpáhusas teknihkalaš ollašuhttin lea ostojuvvon olggobeale bálvalanbuvttadeaddjiin.

Sámenuoraid dáiddadáhpáhusa guoski jearahallamis lea geahččaluvvon váldot vuhtii nu viidát go vejolaš ovdalis máinnašuvvon áššit, mat laktásit dáhpáhusa ordnedallamiidda.

Dáiddadáhpáhusjearahallan rahppojuvvo 15.5.2023 ja dat lea rabas 26.5.2023 rádjai.

  • Mieljoavkkuide dárkkuhuvvon webropol-jearahallamii beassá vástidit dáppe
  • Mánáide ja nuoraide dárkkuhuvvon webropol-jearahallan juhkkojuvvo oahppolágádusaide, mat lágidit sámegiela ja sámegielat oahpahusa. Liŋka jearahallamii gávdno maiddái dáppe

Lassidieđut:

Bigga-Helena Magga
Skuvlenčálli
tel. 010 839 3121
bigga–helena.magga@samediggi.fi

Sámediggi ohcá gáiddusoahpahusa koordináhtora

/in , , /by

Sámediggi almmuha ohcan láhkai sámegiela gáiddusoahpahusprošeavtta koordináhtora mearreáigásaš barggu.

Bargu álgá 1.8.2023 ja bistá 31.7.2024 rádjai. Prošeaktakoordináhtor vástida oktavuođain skuvllaide, skuvlema lágideaddjiide ja oahppiid fuolaheaddjiide, geat leat sierra guovlluin Suomas, čohkke sámegielaid oahpahusjoavkkuid ja doaibmá lagaš ovttasbarggus Ohcejoga gielddas bargi prošeaktahoavddain ja maiddái prošeavtta eará bargiiguin. Prošeaktakoordináhtora bargui gullet maiddái dieđihan- ja áššemeannudanbarggut.

Prošeakta lágida vuođđooahpahusa gáiddusoktavuođaid bokte ja sámegielaid (anáraš-, nuortalaš- ja davvisámegiella) oahpahusa, mii dievasmahttá logahatoahpahusa skuvllaide, mat leat sámiid ruovttuguovllu olggobealde. Prošeavtta ruhtada oahpahus- ja kulturministeriija.

Barggu ceavzilis dikšuma veahkehit sámeservoša dovdan ja dáidu iehčanas bargamii. Gelbbolašvuođagáibádussan leat doibmii heivvolaš skuvlejupmi ja sámegiela dáidu (ásahus 1727/95). Prošeavttas vástida Sámedikkis skuvlen- ja oahppamateriáladoaimmahat ja hoavdan doaibmá skuvlenčálli.

Prošeaktakoordináhtora bálká mearrašuvvá Sámedikki bálkávuogádaga gáibádusdási IV/IV mielde (vuođđobálká 2741,73 e). Vuođđobálkká lassin máksojuvvo 24 % sámeguovllu lassi ja bargovásáhusa mielde mearrašuvvi ahkelasit. Bargoohcamušaid mildosiiguin galgá doaimmahit 31.5.2023 rádjai dáinna skoviin (rahpasa ođđa ruvttui).

Sámedikki doaimmaide sáhttá oahpásmuvvat neahttačujuhusas www.samediggi.fi

Sámegielaid gáiddusoahpahusprošeavtta doaimmaide sáhttá oahpásmuvvat čujuhusas www.saamenetaopetus.com/hanke

Lassedieđuid addá skuvlenčálli Bigga-Helena Magga, bigga-helena.magga(at)samediggi, tel. 010 839 3121 ja gáiddusoahpahusprošeavtta koordináhtor Arla Magga, arla.magga(at)samediggi.fi, tel. 040 687 5989

Anáris 15.5.2023
Sámediggi

Sámediggi ohcá jorgaleaddji sadjásačča vurohallanfriija áigái

/in , /by

Sadjásašvuohta lea áigodahkii ajalle 5.6.–1.12.2023 dahje soahpamuša mielde. Sadjásažžan válljejuvvon bargi galgá deavdit vurohallanfriijalágas (1305/2002) dárkkuhuvvon eavttuid.

Jorgaleaddji bargun lea bargat davvisámegielat jorgalan- ja terminologiijabargguid gielladoaimmahagas. Jorgaleaddji barggu gelbbolašvuođagáibádussan lea bargui heivvolaš bajit allaskuvladutkkus dahje eará skuvlejupmi sihke lágas auktoriserejuvvon jorgaleaddjiin (1231/2007) oaivvilduvvon riekti doaibmat auktoriserejuvvon jorgaleaddjin suomagielas davvisámegillii ja nuppegežiid.

Bálká mearrašuvvá Sámedikki bálkávuogádaga gáibádusdási V/II dahje IV/IV mielde (2372,87–2741,73 euro/mb). Vuođđobálkká lassin máksojuvvojit bargohárjánumi mielde mearrašuvvan ahkelasit sihke sámeguovllus barggadettiin 24 % sámeguovllu lassi.

Ohcamušaid duođaštusaiguin galgá doaimmahit Sámedikki čállingoddái 26.5.2023 rádjai dainna ohcanskoviin (liŋkka rahpasa ođđa gaskabláđđái).

Lassidieđuid addá gielladorvočálli Anne Kirste Aikio tel. +358 40 707 5626 dahje anne-kirste.aikio(at)samediggi.fi.i. Sámedikki doibmii sáhttá oahpásmit neahttačujuhusas www.samediggi.fi

12.5.2023
Sámediggi

ǨIÕČČ 2 Kåʹllmeäʹcc Čõhččpââʹj tuejjǩeʹrjj

Guokte ođđa nuortalašgielat bargogirjji lea almmuhuvvon

/in , , /by

Skuvlen- ja oahppamateriáladoaimmahat lea almmuhan ođđa nuortalašgielat 1. luohkká ja 2. luohkká bargogirjjiid. ǨIÕČČ 1 Kåʹllmeäʹcc Ǩiđđpââʹj tuejjǩeʹrjj lea vuođđooahpahusa vuosttaš luohkká vierisgiela oahpahusa giđđalohkanbaji bargogirji. ǨIÕČČ 2 Kåʹllmeäʹcc Čõhččpââʹj tuejjǩeʹrjj lea vuođđooahpahusa nuppi luohkká vierisgiela lohkkiid oahpahusa čakčalohkanbaji bargogirji.

Bargogirjjit leat nuortalašsámi kultuvrii heivehuvvon ja jorgaluvvon davvisámegielat GEA-ráiddu bargogirjjiin. Girjjiid giehtačállosa lea dahkan Oona Länsman, govaid lea sárgon Nora Bäck. Nuortalašgillii 1. giđa bargogirjji lea jorgalan Kari Chan ja doadjima lea dahkan Anni Näkkäläjärvi. 2. čavčča bargogirjji lea jorgalan Raija Lehtola ja doadjima lea dahkan Esther Berelowitsch.

Girjjiid sáhttá diŋgot Sámediggi fierbmegávppis:

Giđa bargogirji: ǨIÕČČ 1 Kåʹllmeäʹcc Ǩiđđpââʹj tuejjǩeʹrjj 

Čavčča bargogirji: ǨIÕČČ 2 Kåʹllmeäʹcc Čõhččpââʹj tuejjǩeʹrjj

ǨIÕČČ 2 Kåʹllmeäʹcc Čõhččpââʹj tuejjǩeʹrjj
ǨIÕČČ 1, Ǩiđđpââʹj tuejjǩeʹrjj