Kädet kannettavan tietokoneen näppäimistöllä.

Mijá tekno giellateknologiijaseminára Lulejus

Ruoŧa, Suoma ja Norgga sámedikkit bovdejit giellateknologiijaseminárii Lulejui.

Miessemánu 10.-11 beivviid lágidit Ruoŧa, Suoma ja Norgga sámedikkit Mijá tekno giellateknologiijaseminára Lulejus. Seminára lea oassi sámedikkiid gaskasaš ovttasbarggus eamiálbmotgielaid riikkaidgaskasaš logijagi (IDIL 2022-2032) olis. Seminára mihttun lea gávdnat oktasaš sámi njunušprošeavtta (Flag-ship prošeavtta) giellateknologiijasuorggis, masa sámedikkit ovttas áŋgiruššet ja mii lea ávkin olles sámi servvodahkii.

Giellateknologiija ovdána jođánit miehtá máilmmi. Danin lea sámedikkiid mielas erenoamáš dehálaš ahte mii sámit nagodit čuovvut ovdáneami, ja dainna lágiin sihkkarastit gielaideamet boahtteáiggi. Sámedikkit atnet maid dehálažžan dan, ahte sámi álbmot lea mielde hábmemin boahtteáigásaš čovdosiid maiguin mii loktet ja ovdánahttit gielaideamet – maiddái giellateknologiijamáilmmis.

Seminárii leat bovdejuvvon logaldallit iešguđetge sámi ásahusain, ja ulbmilin lea viidát geahčadit makkár giellateknologalaš dárbbut sámi servvodagas leat. Seminára vuosttaš beaivvi leat logaldallamat ja panelaságastallan. Seminára nubbi beaivi lea várrejuvvon bargobádjái mas mii beassat ovttas čohkket jurdagiid ja ovddidit dárbbuid.

Seminára ii rávdnjejuvvo (streamejuvvo).

Seminára: Mijá tekno – Gåk giellateknologiddja máhttá åvdedit sámegielajt?

Goas: Miessemánu 10.–11.b 2022

Gos: Kulturens hus, Skeppsbrogatan 17, 97231 Luleju

Dieđiheapmi: Áigemearri 08.04.22
https://response.questback.com/sametingetsverige/ld1hlny7hd

Jus leat gažaldagat, váldde oktavuođa:

Ingegerd Vannar, e-poasta ingegerd.vannar@sametinget.se, tlf. +46 980 780 29

Marko Marjomaa, e-poasta marko.marjomaa@samediggi.fi, tlf. +358 50 438 24 84

Inger Anne Marie Pulk, e-poasta inger.anne.marie.pulk@samediggi.no, tlf +47 78 48 42 07

Sámediggi almmuha ohcan láhkai giellaáššiidčálli virggi

Giellaáššiidčálli barggut leat meroštallon Sámedikki bargoortnega 35 §:s. Giellaáššiidčálli bargun lea ee. dikšut sámi giellaoktasašbargui guoskevaš bargguid, doaibmat sámi giellaráđi áššemeannudeaddjin ja čállin bargguidasas gullevaš áššiin, doalahit ja ovddidit Suomas geavahuvvon sámegielaid, ovddidit sámegielaid ealáskahttindoaimmaid ja gielaid guoski dutkandoaimma, juohkit dieđuid sámegielas ja bargat oktasašbarggu sámegiela dutkama ja fuolahusa suorggis doaibmi sisriikkalaš ja riikkaidgaskasaš organisašuvnnaiguin ja doaibmaorgánaiguin.

Seađusvuđot gelbbolašvuođagáibádussan lea virggi eaktudan skuvlejupmi ja lassin gáibiduvvo sámegiela dáidu (ásahus 1727/95). Virggi ceavzilis dikšun eaktuda heivvolaš allaskuvladutkosa, sámegielaide laktáseaddji áššedovdamuša sihke hálddahuslaš bargguid dovddiidusa ja buriid ovttasbargan- ja gulahallandáidduid. Bargohárjánupmi vástideaddji bargguin gehččo ovdun.

Bálká mearrašuvvá Sámedikki bálkávuogádaga gáibádusdási IV/II mielde (vuođđobálká 2706,50 euro/mb). Vuođđobálkká lassin máksojuvvojit bargohárjánumi mielde ahkelasit ja 24 % sámeguovllu lassi. Virgi devdojuvvo 1.7.2022 rájes ja virggi deavdimis čuvvojuvvo guđa mánotbaji geahččalanáigi.

Ohcamušaid mildosiiguin galgá doaimmahit Sámedikki čállingoddái 30.4.2022 rádjai čujuhussii: https://www.sympahr.net/public/pq.aspx?626f57f1

Lassidieđuid barggus addá gielladorvočálli Anne Kirste Aikio tel. 010 839 3124. Sámedikki doaibmamii sáhttá oahpásmit neahttačujuhusas www.samediggi.fi

Anáris 1.4.2022
Sámediggi

Sámediggi almmuha ohcanláhkai mearreáigásaš davvisámegiela jorgaleaddji doaimma

Jorgaleaddji bargun lea bargat davvisámegielat jorgalan- ja terminologiijabargguid gielladoaimmahagas. Jorgaleaddji barggu gelbbolašvuođagáibádussan lea bargui heivvolaš bajit allaskuvladutkkus dahje eará skuvlejupmi sihke lágas auktoriserejuvvon jorgaleaddjiin (1231/2007) oaivvilduvvon riekti doaibmat auktoriserejuvvon jorgaleaddjin suomagielas davvisámegillii ja nuppegežiid. Bargu álgá 11.4.2022 dahje soahpamuša mielde ja joatkašuvvá 31.8.2022 radjái dahje vejolaččat dan maŋŋelge.

Barggus čuvvojuvvo guovtti mánotbaji geahččalanáigi. Bálká mearrašuvvá Sámedikki bálkávuogádaga gáibádusdási IV/IV dahje V/II mielde (vuođđobálká 2597,07–2247,67 euro/mb). Vuođđobálkká lassin máksojuvvojit bargohárjánumi mielde mearrašuvvan ahkelasit sihke sámeguovllus barggadettiin 24 % sámeguovllu lassi.

Ohcamušaid duođaštusaiguin galgá doaimmahit Sámedikki čállingoddái 3.4.2022 rádjai čujuhussii: https://www.sympahr.net/public/pq.aspx?37911de4

Lassidieđuid addá gielladorvočálli Anne Kirste Aikio tel. +358 40 707 5626 dahje anne-kirste.aikio(at)samediggi.fi

Sámedikki doibmii sáhttá oahpásmit neahttačujuhusas www.samediggi.fi

21.3.2022
Sámediggi

Sámediggi almmuha ohcan láhkai plánejeaddji mearreáigásaš doaimma

Sámedikki sámegiela doaimmahat ohcá mearreáigásaš plánejeaddji, gean bargun lea ráhkadit dieđihanmateriála sámi giellalágas ja sámiid eará gielalaš vuoigatvuođain sámeálbmogii neahttasiidduide ja eará kanálaide.  Bargu álgá 1.4.2022 dahje soahpamuša mielde ja bistá 31.6.2022 rádjai ja vejolaččat dan maŋŋelge.

Gelbbolašvuođagáibádussan lea barggu eaktudan skuvlejupmi ja lassin eaktuduvvo sámegiela dáidu (ásahus 1727/95). Barggu ceavzilis dikšun gáibida sámiid gielalaš vuoigatvuođaid, sámekultuvrra ja hálddahusbargguid buori dovdamuša ja buriid gulahallandáidduid. Bargohárjánupmi vástideaddji bargguin gehččojuvvo ovdun.

Bálká mearrašuvvá Sámedikki bálkávuogádaga gáibádusdási IV/III mielde (vuođđobálká 2645,46 euro/mb). Vuođđobálkká lassin máksojuvvojit bargohárjánumi vuođul ahkelasit sihke sámeguovllus barggadettiin 24 %:a sámeguovllu lassi. Doaimmas čuvvojuvvo guovtte vahku geahččalanáigi.

Ohcamuša mildosiiguin galgá doaimmahit Sámedikki čállingoddái 7.3.2022 rádjai čujuhussii: https://www.sympahr.net/public/pq.aspx?0855aa64&lang=fi-FI

Lassidieđuid barggus addá gielladorvočálli Anne Kirste Aikio tel. 010 839 3124.

Sámedikki doibmii sáhttá oahpásmit neahttačujuhusas www.samediggi.fi

Anáris 16.2.2022
Sámediggi

Ságastallan- ja dieđihandilálašvuođat sámemánáid ja -nuoraid gielalaš vuoigatvuođain árrabajásgeassimis ja oahpahusas

Sámediggi lágida njukčamánu áigge ságastallan- ja dieđihandilálašvuođaid sámemánáid ja – nuoraid gielalaš vuoigatvuođain árrabajásgeassimis, oahpahusas ja mánnábearrašiidda ordnejuvvon bálvalusain. Dilálašvuođat lágiduvvojit guovlluid ja giellajoavkkuid mielde. Ságastallandilálašvuođaid mihttomearrin lea juogadit dieđuid ja ságastallat bálvalusain, mat laktásit sámegielaide, ja daid ordnemis gielddain.

Ságastallandilálašvuođat leat rahpasat buohkaide, maiddái skuvlema lágideaddjiide, iige daidda dárbbaš almmuhit ovddalgihtii. Dán beaiváduvvon dieđáhusas gávnnat dilálašvuođaid áigetávvaliid ja maiddái Teams-liŋkkaid.

Fuom! Oulu ságastallandilálašvuohta sirdon dollot disttaga 5.4. dmu 18–20.

Ságastallandilálašvuođat:

Eanodat
disttat 1.3. dmu 18-20
Oassálastinliŋka

Gihttel
gaskavahkku 2.3. dmu 18-20
Oassálastinliŋka

Ohcejohka
disttat 15.3. dmu 18-20
Oassálastinliŋka

Anár, davvisámegiella
gaskavahkku 16.3. dmu 18-20
Oassálastinliŋka

Anár, anárašgiella
disttat 22.3. dmu 18-20
Oassálastinliŋka

Anár, nuortalašgiella
gaskavahkku 23.3. dmu 18-20
Oassálastinliŋka

Soađegilli ja Vuohčču
disttat 29.3. dmu 18-20
Oassálastinliŋka

Roavvenjárga
gaskavahkku 30.3. dmu 18-20
Oassálastinliŋka

Helsset
duorastat 31.3. dmu 18-20
Oassálastinliŋka

Oulu
disttat 5.4. dmu 18-20
Oassálastinliŋka

Liekkus bures boahtin!

Lassidieđut:

skuvlenčálli Ulla Aikio-Puoskari, ulla.aikio-puoskari@samediggi.fi, 010 8393 112

gielladorvočálli Anne Kirste Aikio, anne-kirste.aikio@samediggi.fi, 010 8393 124

má giellabeassejođiheaddji Niina Aikio-Siltala, niina.aikio-siltala@samediggi.fi, 010 8393 115

Direktevra Sámi Giellagáldui

Sámi Giellagáldu

Sámi Giellagáldu lea Suoma, Norgga ja Ruoŧa beale sámedikkiid oktasaš davviriikalaš fágaorgána sámi giellaáššiin. Sámi Giellagáldu ulbmilin lea suodjalit, gáhttet ja ovddidit kulturárbbi nugo sámi čállingielaid ja hállangielaid. Formálalaččat lea Sámi Gielddagáldus oktavuohta Sámediggái Norgga bealde, ja dan jođiha stivra mas golmma sámedikkis lea ovtta mađe ovddastus.

Rabas virgi

Sámi Giellagáldu lea doaibman Sámi Parlamentaralaš Ráđi vuollásažžan 2013 rájes ja dál ohcat direktevrra ásahit, jođihit, nannet ja viidáset ovddidit Sámi Giellagáldu.

Searvvatgo don dása?

Barggut

Sámi Giellagáldus lea ovddasvástádus sámegielain. Sámi Giellagáldu galgá doaibmat oktasaš áššedovdi fágaorgánan áššiin mat gusket sámi čállingielaid normeremii. Dát guoská terminologiija ja čállinnjuolggadusaid normeremii. Sámi Giellagáldu galgá riggudahttit sámi gielaid ja dieinna lágiin váikkuhit sámegielaid sihkkarastima boahtteáigái.

Sámi Giellagáldus galget leat bargit iešguđege golmma riikii lokaliserejuvvon, ja leat seamma hálddahuslaš jođiheaddji vuollásaččat. Direktevra lea Sámi Giellagáldu bajimuš hálddahuslaš jođiheaddji ja sus lea ovddasvástádus doaimma hálddahuslaš ja fágalaš jođiheames. Direktevra galgá ráhkkanit ja rávvet áššiid mat ovddiduvvojit stivrii, ja sus lea ovddasvástádus stivramearrádusaid johtui bidjamis. Direktevrras lea ovddasvástádus das ahte ekonomalaš doaibma dáhpáhuvvá gustovaš njuolggadusaide dávistettiin.

Gelbbolašvuohta

Mii ohcat direktevrra geas lea oahppu masterdásis, vuosttažettiin sámegielas. Ohccis galgá maid leat hárjánupmi jođiheamis ja davviriikkalaš ovttasbarggus. Diehtu ja máhttu sámi servodagas, -kultuvrras ja -gielas gáibiduvvo. Dasa lassin deattuhat buriid ovttasbargo- ja gulahallannávccaid, buriid jođihanattáldagaid ja máhtu olahit bohtosiid ovttasráđiid earáiguin.

Son guhte virgáduvvo ferte hálddašit sámegiela ja dárogiela dahje ruoŧagiela, dahje suomagiela. Lea ovdamunni jus máhttá máŋga sámegiela. Lea ovdamunni jus máhttá sihke suomagiela ja dáro/ruoŧagiela. Lea maid ovdamunni jos hálddaša eaŋgalasgiela.

Bálká- ja bargoeavttut

Bargui álgin jođánepmosit.

Virggi bálká lea Stáhta regulatiivva mielde virgekoda 1060 ossodatdirektevra.

Sámi Giellagáldu bargiin lea formálalaš oktavuohta Sámediggái Norgga bealde eamiásahussan ja dat bargoeavttut čuvvot mat gusket Sámedikki bargiide Norggas, jos eará ii leš mearriduvvon.

Kánturbáiki lea vuolggasajis okta sámedikkiid kánturbáikkiin Anár, Ohcejohka, Heahttá, Vuotnabahta, Kárášjohka, Guovdageaidnu, Olmmáivággi, Romsa, Skánik, Ájluokta, Aarborte, Snåase, Giron, Jåhkåmåhkke, Dearna dahje Staare, jos leš guoros kántursadji. Eará čovdosa sáhttá leat vejolaš šiehtadit.

Sámi Giellagáldu háliida speadjalastit álbmoga girjáivuođa ja váldit ávkki ovttaskas olbmo ollislaš gelbbolašvuođas. Mii ávžžuhat dohkálaš kandidáhtaid ohcat, beroškeahttá doaibmanávccain, agis, sohkabealis, etnisitehtas, oskkus ja seksuála sojus.

Sámi Giellagáldu deattuha bargodiliid láhčima olbmuide geain lea hedjonan doaibmanákca.

Buohkaide geat ásset Finnmárkkus ja Davvi-Romssas gusto Stáhta loatnakássa oahppoloana unnideapmi 10 %:in jahkásaččat gitta 25.000 ru rádjai ja erenoamáš vearrogeasus.

Muđui virgáduvvojit bargit gustovaš lágaid, njuolggadusaid ja soahpamušaid mielde, guoská maiddái bálkái ja ealáhahkii, ja guđa mánu geahččalanáigái.

Gulahallan

Lagat dieđuid virggi birra sáhttá oažžut go váldá oktavuođa:

Sámediggái Suoma bealde
Pia Ruotsala-Kangasniemi
+358 40 726 2688 – pia.ruotsala@samediggi.fi

Sámediggi Norgga bealde
Inger Marit Eira-Åhrén
+47 971 29 744 – inger.marit.eira.ahren@samediggi.no

Sámediggi Ruoŧa bealde
Fredrik Österling
+46(0)730216531 – fredrik.osterling@sametinget.se

Ohcanáigemearri lea 21.01.2022.

Ohcan sáddejuvvo jobbnorge bokte: Søk stillingen

Kela ja sámediggi ođasmahttet oktasašbargosoahpamuša – soahpamušain linnjáduvvo Kela sámegielat bálvalusaid ovddideapmi

Kela ja sámediggi ráđđádallet oktasašbarggus sámiid sosiáladorvvu buorideami várás. Deaivvadeamis, mii lágiduvvo Anáris, ođasmahtto maiddái Kela ja sámedikki 30 jagi deavdi oktasašbargosoahpamuš.

Kela ja sámedikki ovddasteaddjit deaivvadit Anáris sámekulturguovddáš Sajosis duorastaga 18.11. Deaivvadeami dárkkuhussan lea ráđđádallat das, man láhkai Kela ja sámediggi sáhttet ovttas ovddidit sámiid sosiáladorvvu ja sámi giellalága ollašuvvama Kela bálvalusain.

Deaivvadeamis ođasmahtto seammá háve Kela ja sámedikki 30 jagi deavdi oktasašbargosoahpamuš. Kela lea leamaš vuosttas almmolaš bálvalusa doaibmi, gii lea bargan bálvalusaid ovddideami guoski oktasašbargosoahpamuša sámedikkiin.

Kela bajimuš hoavda Outi Antila oassálastá ráđđádallamiidda Anáris. Antila atná oktasašbarggu sámedikkiin dehálažžan, danin go dat veahkeha Kela čuovvut systemáhtalaččat ovttaveardásaš áššedikšuma ollašuvvama.

– Ođđa soahpamuš linnjáda ovddibu dárkilabbot ja viidásabbot Kela sámegielat bálvalusaid ovddidanulbmiliid, muitala Antila.

– Kela ja sámedikki oktasašbargosoahpamuš láhčá vuođu duođalaš ovttaveardásašvuođa ollašuvvamii geavadis. Lea dehálaš, ahte sápmelaš sáhtášii boahttevuođas dikšut Kela-ášši iežas eatnigielain – maiddái elektrovnnalaččat, gávnnaha sámedikki I várreságajođiheaddji Anni Koivisto.

Kela ja sámedikki ođasmahtton oktasašbargosoahpamušas sohppojuvvo ee čuovvovaš áššiid birra:

  • Kela geahččala ulbmildiđolaččat ovddidit sámi giellalága ollašuvvama geavadis.
  • Kela ovddida aktiivvalaččat sámegielat bálvalusaid, nu ahte mielde neahttaáššedikšun.
  • Kela jorgalahttá sámegillii skoviid ja elektrovnnalaš áššedikšuma áššebáhpáriid.
  • Kela juohká dieđuid sámegielat bálvalusain jeavddalaččat.
  • Sámediggi movttiidahttá sámegielagiid geavahit Kela sámegielat bálvalusaid.
  • Kela vuhtii váldá rekryterendoaimmain sámegiela dáiddu ja kulturdovdama.

Kela lea maŋimuš jagiid áigge ovddidan aktiivvalaččat sámegielat bálvalusaid. Kela olggos attii sámegielat neahttasiidduid 2019-2020 ja fállá maiddái Elämässä.fi – siidduin áššedikšunneavvagiid sámegillii. Lassin Kelas sáhttá printet brošyraid ja 30 ovdoskovi sámegillii. Kela fállá beaivválaččat telefon- ja gáiddusbálvaleami davvisámegillii. Kelas lea bargán maiddái sámegielat diehtojuohkima áššedovdi jagi 2020 rájes.

Kela ja sámedikki čuovvovaš deaivvadeami isidastá Kela, ja deaivvadeapmi lágiduvvo Helssegis skábmamánus 2022.

Lassidieđut mediai

Antti Jussila, Kela, áššehasa lagašbálvalusaid boađusovttadaga hoavda, t. 040 834 5703

Anni Koivisto, sámedikki I várreságajođiheaddji, anni.koivisto@samediggi.fi, t. 040 415 5969

Bures boahtin nuortalašgiela anatomiijasátnelisttu almmuhandilálašvuhtii!

Sámi Giellagáldu almmuha Giellavahkus 26.10.2021 nuortalašgielat  anatomiijasátnelisttu. Sátnelistu lea digitálalaš hámis ja dat vuođđuduvvá Egil Utsi Anatomiija-girjái mii almmuhuvvui 1986. Liisa Helander lea dahkan  sátnelistui govaid. 

Buohkaide rabas almmuhandilálašvuohta dollojuvvo gáiddusoktavuođain dii. 13.00 Microsoft Teamsa bokte čujuhusas Nuõrttsääʹm anatomiasannõsǩeʹrjj

Bures boahtin!

Nuõrttsääʹm anatomiasannõsǩeʹrjj

Lassedieđut:

Má. sámi giellaáššiid čálli Marko Marjomaa, 050 438 2484 / 010 839 3183, marko.marjomaa(at)samediggi.fi

Má. nuortalašgiela giellabargi Mervi Semenoff, 010 839 3139 / 040 184 6604, mervi.semenoff(at)samediggi.fi

Sámediggi almmuha ohcan láhkai plánejeaddji mearreáigásaš doaimma

Sámedikki sámegiela doaimmahat ohcá mearreáigásaš plánejeaddji, gean bargun lea ráhkadit dieđihanmateriála sámi giellalágas ja sámiid eará gielalaš vuoigatvuođain sámeálbmogii neahttasiidduide ja eará kanálaide.  Bargu álgá soahpamuša mielde ja bistá 31.12.2021 radjai ja vejolaččat dan maŋŋelge.

Gelbbolašvuođagáibádussan lea barggu eaktudan skuvlejupmi ja lassin eaktuduvvo sámegiela dáidu (ásahus 1727/95). Barggu ceavzilis dikšun gáibida sámiid gielalaš vuoigatvuođaid, sámekultuvrra ja hálddahusbargguid buori dovdamuša ja buriid gulahallandáidduid. Bargohárjánupmi vástideaddji bargguin gehččojuvvo ovdun.

Bálká mearrašuvvá Sámedikki bálkávuogádaga gáibádusdási IV/III mielde (vuođđobálká 2645,46 euro/mb). Vuođđobálkká lassin máksojuvvojit bargohárjánumi vuođul ahkelasit sihke sámeguovllus barggadettiin 24 %:a sámeguovllu lassi. Doaimmas čuvvojuvvo guovtte vahku geahččalanáigi.

Ohcamuša mildosiiguin galgá doaimmahit Sámedikki čállingoddái 1.11.2021 rádjai čujuhussii: Ma. suunnittelija (sympahr.net)

Lassidieđuid barggus addá gielladorvočálli Anne Kirste Aikio tel. 010 839 3124. Sámedikki doibmii sáhttá oahpásmit neahttačujuhusas www.samediggi.fi

Anáris 18.10.2021

Sámegiella buohkaide! – rabas oahppodiimmut sámegielaid vahkus

Sámegielaid gáiddusoahpahusa pilohttafidnu ordne maiddái dán jagi rabas giellalávgun oahppodiimmuid sámegielaid vahkus 25-31-10.2021. 

Oahppodiimmut lea oaivvilduvvon vuođđooahpahusa oahppiide ja nuppi dási studeanttaide, muhto diimmuide ožžot searvat buohkat geat leat beroštuvvan sámegielain. Diimmuide sáhttá oassálastit guđege oahppi iešráđálaččat, dahje olles luohkká sáhttá oassálastit ovttas seammá boddui oktasaš rusttegiin. Oassálastit sáhttá maiddái máŋgga diibmui. 

Oahppodiimmuid ulbmilin lea lasihit dieđu sápmelaččaid ja sámegielaid birra sihke movttiidahttit oassálastiid sámegielaide giellalávgunmetodaiguin nu, ahte oahpaheaddji hállá oahppodiimmuin eanaš sámegiela. Diimmut sisttisdollet lávlagiid, hoahkamiid ja spealuid! 

Oahppodiimmut dollojuvvojit Microsoft Teams bokte. Diimmut leat oktiibuot golbma, okta guđege Suomas hállojuvvon sámegielas: nuortalaš-, anáraš- ja davvisámegielas. Oahppodiimmut leat heivehuvvon sierra ahkejoavkkuide ja juohke diimmus lea iežas fáddá.  

Áigetávval: 

Di/Ma 26.10. dmu 10-11 

Nuortalašgiella luohkáide 3-6, fáddán muorjjit 

Ga 27.10. dmu 10-11 

Davvisámegiella badjedási luohkáide, fáddán vahkubeaivvit  

Duo 28.10. dmu 13-14 

Anárašgiella vuolledási luohkáide, fáddán meahcceeallit 

Diimmuid áigge lea vejolaš jearrat gažaldagaid ja ságastallat chatas. Oahpaheaddji lassin gažaldagaide vástidit gáiddusoahpahusfitnu bargit. It dárbbaš almmuhit iežat ovddalgihtii. Oahppodiimmut báddejuvvojit ja báttit almmustahttojit diimmuid maŋŋá čujuhusas www.saamenetaopetus.com/tapahtumia

Dárkilut rávvagat das mo searvvat diibmui gávdnojit gáiddusoahpahusfitnu neahttasiidduin ja Facebookas.  

Sámegielaid gáiddusoahpahusa pilohttafitnu hálddaša Ohcejoga gielda ja koordinere Sámediggi. Pilohttafitnu ruhtada oahpahus- ja kulturministeriija. Pilohttafitnu ulbmilin lea buoridit sámeoahpahusa olahahttivuođa sámiid ruovttuguovllu olggobealde.  

Fidnu fállá vuođđooahpahusa/logahatoahpahusa dievasmahtti sámegiela oahpahusa guokte oahppodiimmu vahkus gáiddusoktavuođaid bokte miehtá Suoma. Dál fitnu bokte sámegiela oahpahusa ožžot 105 oahppi ja studeantta. Fidnu lea ožžon joatkkaruhtadeami 31.8.2023 rádjai. Lohkanbadjái 2022-2023 almmuheapmi rahppojuvvo ođđasit giđđadálvve 2022.  

Sámi giellavahkku ávvuduvvo 25.-31.10.2021 ja Sámediggi lea bovden buohkaid searvat temávahkkui ovdamearkka dihtii dáhpáhusaid lágidemiid ja sámegielaid oainnusmahttima bokte. Giellalávgundiimmuid lassin sápmelašvuhtii ja sámegielaide sáhttá oahpásmuvvat Oktavuohta – neahttasiidduin, gos gávdno ollu temámateriála oahpahussii.  

Dan lassin sáhtát diŋgot sámefáttát skuvlagalledemiid, mobiilaspealuid ja metodapáhka Dihtosis-fitnu neahttasiiddus. 

Lassedieđut: 

Satu Pieski, prošeaktahoavda 
satu.pieski@edu.utsjoki.fi 
040 5466 514 

Anni-Sofia Niittyvuopio, prošeaktakoordináhtor  
anni-sofia.niittyvuopio@samediggi.fi 
040 5843 098