Sámedikkiid giellaseminára prográmma almmustuvvan ja almmuheapmi lea rahppon

Sámedikkit lágidit ovttas 9.-10.10.2019 giellaseminára Anáris earenomážit daidda, geat barget sámegielaiguin: jorgaleaddjin, dulkan dahje eará giellabargin. Seminára lágiduvvo Norgga, Ruoŧa ja Suoma sámedikkiid ja Sámi Giellagáldu ovttasbargun ja lea oassin sámedikkiid ON:a eamiálbmotgielaid jagi čalmmustahttimis.

Semináraprográmma lea gárváneamen ja semináras bohtet leat logaldallamat ja ságastallamat viidát dulkkaid, jorgaleddjiid ja eará giellabargiid fágasuorggis. Seminára váldologaldallin lea Oulu universitehta sámegiela professor Jussi Ylikoski, bajilčállagiin Sámegiela eallin, dat lea biekka ja cizáža: eará gielaid váikkuhus sámegielaide. Fáddá lea áigeguovli earenomážit sámiid giellaovttasbarggu, jorgalan- ja eará giellabarggu dáfus.

Semináras lea maid vejolašvuohta oahpásnuvvat teknihkalaš čovdosiidda, mat leat huksejuvvon sámegielaide doarjjan. Romssa universitehta Giellatekno boahtá muitalit makkár jorgalanreaidduid ja eará teknologalaš reaidduid sáhttá geavahit ávkin giellabarggus. Reaidduid geavaheamis praktihkas ja jorgaleamis boahtá muitalit jorgaleaddji Anne-Márjá Guttorm Graven, guhte geavaha ee. jorgalanmuittu.  Semináras beassat maid oahpásnuvvat earret eará giellabargiid árgabeaivái: nuortalaš gielat jorgaleaddji Merja Fofonoff muitala,  movt lea bargat giellabargin earenoamáš áittavuloš nuortalaš gielain bajilčállagiin ”Go sánit eai leat doarvái”. Ráp-artista Ailu Valle čilge movt riegádit sámegielat ráp-teavsttat ja doaimmaheaddji-neavttár Heli Huovinen dan, movt lihkostuvvat giellaealáskahttimiin. Jus leat ges eambbo beroštuvvan giellagáhttemis, de seminára áigge gullat maid Oulu universitehta sámegiela oahpaheaddji Kaarina Vuolab-Lohi logaldallama: Muhtin áššit davvisámegiela kásusiid geavaheamis.

Dá dušše oasáš das maid Sámedikkit fállet prográmmas ja bovdetge iluin buot giellaberošteddjiid giellaseminárii 9.-10.10.2019 Anárii!

Seminára ollislaš prográmma gávnnat dáppe.

Semináras lea dulkon davvi-, anáraš-, nuortalaš-, julev-, máttasámegielaide.

Jus leat oassálastime Ruoŧa bealde, de váldde oktavuođa miliana.baer(at)sametinget.se. Sámediggi lea ordneme oktasaš sáhtu Anárii.

Seminárii almmuheapmi gávdno dáppe.

Praktihkalaš dieđut seminára birra dáppe.

Lassidieđut:

Anne Kirste Aikio, anne-kirste.aikio(at)samediggi.fi, mátketelefuvdna. +358 40 7075626

Marie Louise Allas, marielouise.allas(at)sametinget.se, mátketelefuvdna +46 70-367 46 82

Mikkel Rasmus Logje, mikkel.rasmus.logje(at)samediggi.no, mátketelefuvdna: +47 412 65 375

Norgga Sámediggi geigii giellakampánja “Sámás muinna” Suoma Sámediggái 24.8.2019 Čeavetjávrris

Norgga Sámedikki presideanta Aili Keskitalo geigii Sámás muinna -giellakampánja Suoma Sámedikki ságajođiheaddjái Tiina Sanila Aikioi nuortalaččaid ásaiduhttima 70-jagi ávvudoaluin Čeavetjávrris 24.8.2019. Norgga Sámediggi lea álggahan kampánja 2013:s. Kampánja mihttu lei čalmmustahttit giellageavaheami nuoraid gaskkas ja kampánja čađahuvvui olu sosiála mediaid bokte. Kampánja sirdojuvvui Ruoŧa Sámediggái 2016 rájes.

Norgga sámedikki presideanta Aili Keskitalo dajai sáhkavuorustis Čeavetjávrris, ahte sii leat leamaš hui duđavačča Sámás muinna -kampánja sisdoaluin ja lihkostuvvamin. Son maiddái illudii go kampánjii bohtet ná ain eanet sámegielat fárrui – dál maid nuortalaš- ja anárašgielat ja sávai vel lihkku kampánjjain seammás go geigii dan Suoma Sámedikki presidentii Tiina Sanila Aikioi.

Suoma sámedikki ságadoalli Tiina Sanila-Aikio muittuhii ságastis bealistis sámásteami deaŧalašvuođas, vaikke dat váttis muhtumin orruge ja gáibiba diđolaš válljejumiid. Sanila-Aikio ávžžuhii buohkaid, geat juobe vehášge máhttet giela, sámástit ain, daningo muđui ođđa buolvvat eai oahpa giela iige giellasirdáseapmi joatkašuva.

Suoma sámediggi jugii ovttas sámedikki nuoraidráđiin nuortalaččaid ásaiduhttima 70-jagi ávvudoaluid áigge Sámás muinna -raddemearkkaid olbmuide, mearkan ja  muittuhussan buohkaide ahte sáhttá sámástit nuppiin. Sámediggi lea maid sávvan ahte Sámás muinna -kampánja áigge roahkasmuvašeimmet oahpahallat nuppi sámegiela vai ain buoret gulahalašeimmet gaskaneamet. Sámediggi boahtá earret eará almmustahttit lubmasátnegirjjáža, mas lea álki oahpahallat golmma sámegiela vuođđoáššiid. Suoma Sámediggi nammadii maiddái Ijahis idja -festivála oktavuođas njeallje sámegielat giellaofelačča: Sámásteaddji – Säämsteei – Sámásteijee. Nuortalašgielat giellaofelaš Teemu Titola oassálastii Čeavetjávrri doaluide.

Sámás muinna -kampánja lea oassin Sámedikki doaimmaid eamiálbmogiid giellajagi oktavuođas.

Lassidieđuid

Tiina Sanila-Aikio

ságadoalli, tlf. 010 8392192, tiina.sanila-aikio(at)samediggi.fi

Anne Kirste Aikio

gielladorvočálli, tlf 010 839 3124, anne-kirste.aikio(at)samediggi.fi

Sámediggi nammadan njealjje ”Sámásteaddji – Säämsteei – Sámásteijee”

Ijahis idja -festivála temán lea ON:a álgaoálbmotgiellajagi mielde sámegielat. Sámediggi hálida loktet sámegielaid oidnosii ja lea nammadan njealjje sámegielat giellaofelačča: Sámásteaddji – Säämsteei – Sámásteijee.

Dáid Sámásteddjiid bargun lea movttiidahttit eandalii mánáid ja nuoraid sámástit; Sámásteddjjiid sáhtát deaivat festivála áigge nuoraidráđi festiválalávus ja festiválas čájehuvvojit Sámásteddjiin ráhkaduvvon filmmažat. Sámedikki gielladorvočálli Anne Kirste Aikio lea ilus go giellajahki lahččá vejolašvuođaid hutkat buotlágan doaimmaid sámegielaid oidnosii dahkamii.

– Mun sáván dát sámásteaddjit sáhttet leat midjiide ovdagovvan ja hástalit min buohkaid sámástit eambbo sihke árgabeaivvis guhtet guoibmáseamet, muhto maiddái sosiála mediain ja eará dilálašvuođain.

Min njealjje sámasteaddji ovddastit buot Suomas hupmojuvvon sámegielaid ja sii leat: Marianne Ketola, Sáárá Seipiharju, Teemu Titola ja Teija Kaartokallio. Sámásteaddjiid leat váljjejuvvon ovttasbarggus Sámedikki nuoraidráđiin.

Dát doaibma ollašuhtto oahpahus- ja kulturministeriija mieđihan ruhtademiin ON:id eamiálbmogiid gielaid jagi fuopmášahttimii. Ruhtademiin lea dárkkuhus ollašuhttit sámegielaid geavaheapmái movttiidahtti kampánjjaid, lasihit sámegielaid oidnoma Suomas ja buvttadit erenomážit mánáide ja nuoraide dáhpáhusaid ja materiálaid, mat dorjot giela oahpahallama ja geavaheami.

Sámásteddjit, sámedikki giellaossodaga bargit ja nuoraidráđi lahttut leat deaivamis bearjadaga Ijahis idja násttážat -konsearttas ja festiválaguovllus lávvardaga 17.8.2019 dmu 15-22. Festiválalávus sáhtát ee. oahppat lasi sámegielat appaid geavaheamis.

Lassidieđut:

Gielladorvočálli Anne Kirste Aikio, tel. 010 839 3124, anne-kirste.aikio(at)samediggi.fi

Giellajagi prošeaktabargi Tarja Porsanger, tel 010 839 3182, tarja.porsanger(at)samediggi.fi

Almmuheapmi auktoriserejuvvon jorgaleaddji dutkosii lea álgán

Auktoriserejuvvon jorgaleaddji dutkkus lágiduvvo lávvardaga 16.11.2019 dbm. Almmuheapmi dutkosii álgá 1.8. ja nohka 31.8.2019 dbm 16.15. Sáhtát almmuhit iežat dutkosii dán liŋkka bokte 1.8. rájes (liŋka suomagillii):

https://www.oph.fi/fi/palvelut/auktorisoidun-kaantajan-tutkinto

Dutkosa jorgalanbargguid álgogiellan leat ruovtturiikka gielat (suomagiella, ruoŧagiella ja anáraš-, nuortalaš- dahje davvisámegiella). Dat man gillii jorgalusat dahkkojit, mearriduvvo 31.8.2019 almmuhusaid vuođul.

Dutkkusdilálašvuođat sáhttet lágiduvvot Helssegis, Anáris, Joensuus, Oulus, Tamperes ja Turkus, jus ovtta báikái almmuhit unnimustá vihtta olbmo, geat áigot čađahit dutkosa.

Sámediggi hástala jorgaleddjiid čađahit auktoriserejuvvon jorgaleaddji dutkosa! Davvi-, anáraš- ja nuortalašgillii leat dušše muhtun auktoriserejuvvon jorgaleaddji guhtege gielas.

Sámediggi almmuha maid vejolašvuođas ordnet ráhkkananbeaivvi auktoriserejuvvon jorgaleaddji dutkosii ráhkkaneami váras, jus dasa lea beroštupmi. Auktoriserejuvvon jorgaleaddji dutkosa sáhttá leat hástaleaddji čađahit almma fuolalaš ráhkkaneami haga.

Oahpahusráđđehus vástida auktoriserejuvvon jorgaleaddji dutkosa lágideamis.

Almmut ráhkkananbeaivái dahje dahje jeara lasi dieđuid:

Gielladorvočálli Anne Kirste Aikio

anne-kirste.aikio@samediggi.fi

Tlf: +358 40 707 5624 / 010 839 3124

Norgga, Ruoŧa ja Suoma sámedikkit lágidit oktasaš giellaseminára dulkkaide, jorgaleddjiide ja eará giellabargiide

Sámedikkit lágidit ovttas 9.-10.10.2019 giellaseminára Anáris earenomážit daidda, geat barget sámegielaiguin: jorgaleaddjin, dulkan dahje eará giellabargin. Seminára lágiduvvo Norgga, Ruoŧa ja Suoma sámedikkiid ja Sámi Giellagáldu ovttasbargun ja lea oassin sámedikkiid ON:a eamiálbmotgielaid jagi čalmmustahttimis.

Dán golmma sámedikki oktasaš lágideami jurddan lea doarjut giellabargiid gelbbolašvuođa, addit vejolašvuođa digaštallat čiekŋaleabbo giellaáššiin ja vuodjut dulkkaid, jorgaleddjiid ja giellabargiid bargui guoskevaš gažaldagaide, vejolašvuođaide ja hástalusaide. Dát dilálašvuohta fállá maid vejolašvuođa hukset ođđa fierpmádaga ja ovttasbargooktavuođaid giellabargiid gaskka ja ná nanosmahttit rájáidrasttildeaddji ovttasbarggu sámegielaid ovdii.

Sámedikkit bovdejit iluin buot giellaberošteddjiid giellaseminárii 9.-10.10.2019 Anárii!

Seminára prográmma ja eará dieđut almmuhuvvojit maŋŋil.

Seminárii almmuheapmi oassálastit rahppo čakčagease 2019.

Lassidieđut:

Anne Kirste Aikio, anne-kirste.aikio(at)samediggi.fi, mátketelefuvdna. +358 40 7075626

Mikkel Rasmus Logje, mikkel.rasmus.logje(at)samediggi.no, mátketelefuvdna: +47 412 65 375

Marie Louise Allas, marielouise.allas(at)sametinget.se, mátketelefuvdna +46 70-367 46 82

 

Bovdehus searvat Sámi giellavahkkui 21.-27.10. 2019!

Sámi giellavahkku lágiduvvo 21.-27.10.2019 ja Sámediggi bovde buohkaid oassálastit temavahkkui ovdamearkka dihte ordnemin dáhpáhusaid, kampanjaid dahje ovdanbuktimin sámegielaid iešguđetgeláhkái.

Jahki 2019 lea riikkaidgaskasaš eamiálbmogiid gielaid temájahki ja Sámediggi lea nannosit mielde temájagi ollašuhttimis ovttas Norgga ja Ruoŧa sámedikkiiguin. Sámedikki ordne ieš doaimmaid ja dahká materiáladi temájagi áigge sihke hálida movttiidahttit maiddái eará doibmiid oassálastit temájahkái.

Sámediggi bovde fitnodagaid, servviid, virgeoapmahaččaid ja eará doibmiid viidát Suomas oassálastit sámegielaid oidnoma lasiheapmái olles riikkas. Sámegielaid sáhttá buktit ovdan eaea. čállimin máidnumiid/borranlistuid sámegillii, dearvvaheamin sámegillii, geavaheamin sámi báikenamaid. Hutket dakkár doaimma, mii buktá sámegielaid oidnosii, muituha gielaid máŋggahápmásašvuođas sihke hábme ođđa giellageavahansajiid. Buot sámegielat leat áitatvuložža ja juohkelágán doarjja dárbbašuvvo.

Sámediggi mieđiha jagi loahpas Sámi gielladahku -bálkkašumi. Bálkkašupmi mieđihuvvo virgeoapmahažžii dahje servošii, mii lea doaimmastis fuopmášahttán temájagi dahje eará láhkái ánssolaččat bargan sámegiela ovddideami ovdii Suomas. Doaibmit, geat leat áŋgiruššan giellavahku áigge, váldojit vuhtii bálkkašumi válljejeddiin.

Searvva sámi giellavahkkui 21.-27.10. 2019!

Giellavahkku plakat:

Sámediggi ordne infodilálašvuođa auktoriserejuvvon jorgaleaddji dutkosa birra 29.5.2019

Sámediggi lágida infodilálašvuođa auktoriserejuvvon jorgaleaddji dutkosa birra 29.5.2019, dmu 14.00-14.45 Sajosis Soljjus. Dilálašvuođas muitaluvvo mii dutkkus lea ja man láhkai dasa sáhttá ráhkkanit. Ieš dutkosii almmuheapmi lea borgemánus. Infodilálašvuođas dutkosa birra muitalit gielladorvočálli Anne Kirste Aikio ja auktoriserejuvvon jorgaleaddjit Merja Fofonoff ja Arla Magga. Infodilálašvuohta lea dárkkuhuvvon buohkaide, geat leat beroštuvvan dutkosis.

Oahpahusráđđehusa hálddašan auktoriserejuvvon jorgaleaddji dutkkus ordnejuvvo čuovvovaš geardde skábmamánus 2019. Auktoriserejuvvon jorgaleaddji dutkosa sáhttá čađahit Suomas hállon buot sámegielain ja dat lea virggálaš duođaštus jorgaleaddji ámmátdáiddus. Dutkosa sisdoalus sáhtát lohkat dárkilabbot oahpahusráđđehusa siidduin: https://www.oph.fi/koulutus_ja_tutkinnot/auktorisoidut_kaantajat

Sámediggi lágida maŋŋelabbos čakčat sierra ráhkkanandilálašvuođa dutkosis.

Infodilálašvuhtii sáhttá oassálastit gáiddusoktavuođain, almmut das gielladorvočállái.

Lassidieđuid addá gielladorvočálli Anne Kirste Aikio:

anne-kirste.aikio(at)samediggi.fi
Mob. +358 40 707 5626
Tel. 010 839 3124

Vuollái skuvlaahkásaš mánáid materiálaprošeakta lea ovdánan beallemuddui – ráhkadeamen guokte mobiilaspealu, guokte digigirjji, lávdespealu ja bođubustávaid

Sámedikki Vuollái skuvlaahkásaš mánáid materiálaprošeakta álggahii doaimma ođđajagemánu álggus, ja lea ovdánan dál beallemuddui. Prošeavtta oktan ulbmilin lea doarjut mánáid sámegiela oahppama dálá áigge materiálaiguin árrabajásgeassimis, ovdaoahpahusas ja ruovttuin. Doarjaga várás leat dál ráhkadeamen guokte mobiilaspealu, guokte digigirjji, lávdespealu ja bođubustávaid.

Mánáid sárgumat boazofáttát lávdespealu várás.

Nana kartoŋŋas bustávaid hápmái čuhppon bođubustávat ráhkaduvvojit váldoáššis árrabajásgeassima ja ovdaoahpahusa dárbbuide lohkama ja čállima álgagiid doarjjan. Bustávaid fárus juhkkojit rávvagat ja pedagogalaš neavvagat daid geavaheami várás. Lávdespealu jurddan lea iežas boazočorraga stuorrudeami mielde oahppat bohccuide laktáseaddji sátneráju sihke ovddidit matematihkalaš jurddašeami. Miellagiddevaš ja suohtas lávdespealu leat plánen Onneli Sieppi ja Elle Máret Valkeapää oassin Sámi mánáidgárdeoahpaheaddjiskuvlema. Digitálalaš girjjiin nubbi ráhkaduvvo Satu Moshnikoff geasuheaddji diktagirjji Njuämmlaž njoikk vuođul, ja nubbi Ulla Sainio liekkus girjjis Karhu ja Kettu, mii lea almmustuvvan diibmá suomagielat dohpegirjin. Guktuid girjjiid digiveršuvdnii boahtá teavsttaid guldaleami lassin máná oassálahtti doaibma. Mobiilaspealut bohtet guovtte speallansuorggi máhttis, Kapy Toysis ja Zaibatsu Interactives, geaid barggut leat earret eará Pikku Kakkonen spealut Bigálus ja Nuottiniitty sihke Möllit. Mobiilaspealuid ulbmilin lea movttiidahtti ja beroštahtti dahkama lassin doarjut mánáid sátneráju viidáneami ja iežas máinnastandáiddu ovdáneami.

“Prošeakta lea buorre fárttas ja vuosttas bohtosiid vuordit vejolaččat juo ovdal geasi.” muitala prošeavtta plánejeaddji Petra Kuuva. “Oktasašbargu lea bargojuvvon fitnodagaid lassin priváhta olbmuiguin, geaidda olu giitosat rávvagiin, evttohusain ja veahkis. Leamašan illu plánet ja buvttadit prošeavtta, man bohtosiin lea illu ja ávki čuozahatjoavkku lassin maiddái sámegiela eará oahppiide.”

Prošeavtta ruhtadeapmi boahtá Oahpahus- ja kulturministeriijas, ja prošeakta nohká borgemánu maŋimuš beaivve. Buot materiálat buvttaduvvojit nuortalašgillii, davvisámegillii ja anárašgillii.

Lassidieđut prošeavttas:

Petra Kuuva / Piäkkáá Heeihâ Petra
má. materiálaplánejeaddji
Sámediggi
Sajos | FI-99870 Anár
tel. +358 10 839 3128 | +358 40 623 3341
petra.kuuva(at)samediggi.fi
facebook Kuuva Petra Työ

Sámediggái ruhtadeapmi eamiálbmogiid giellajagi várás

Jagis 2019 ávvuduvvo riikkaidgaskasaš eamiálbmogiid gielaid temájahki ja Sámediggi lea nannosit mielde temájagi ollašuhttimis. Sámedikki bargun lea ordnet ieš doaimmaid temájagi áigge sihke movttiidahttit eará doibmiid oassálastit temájahkái.

– Oahpahus- ja kulturministeriija mearreruhta sihkkarastá, ahte Sámediggi sáhttá ovddidit sámegielaid oidnoma Suomas ja dainna lágiin muittuhit gielaid máŋggahápmásašvuođas sihke hábmet ođđa giellageavahansajiid. Lea dehálaš, ahte stáhta oassálastá veahkkeruđain temájahkái, illuda Sámedikki ságadoalli Tiina Sanila-Aikio.

Plána vuolde lea materiála nu njuoratmánáide go ahkeolbmuide: sámegielat njuoratmánágirjjit, sámegielat ivdnelávgun, fergengirji, skuvlalaččaide nuoraid sátnegirjeapplikašuvdna ja giellakampánjat, rávvagat giellaválljejumiide vánhemiidda ja ádjáide ja áhkuide, konsearttat, giellageavaheapmái movttiidahtti materiála, girjjit ja ollu eará.

– Veahkkeruđain mii bastit ollašuhttit máŋggaid áššiid, maid mis ii leat ovdal leamaš vejolašvuohta dahkat. Sámegielaid ealáskahttinbargu bearrašiin sihke mánáid ja nuoraid gaskkas lea ovdánan olu ja mii oaidnit, ahte lea aiddo rivttes áigi buktit positiivvalaš arvvosmahttima ja movttiidahttima giela geavaheapmái iešguđege dásiin ja ná oassálastit iežamet oasis temájahkái, joatká gielladorvočálli Anne Kirste Aikio, guhte vástida prošeavttas.

Dasa lassin Sámediggi boahtá temájagi áigge movttiidahttit fitnodagaid, virgeoapmahaččaid ja eará doibmiid viidát Suomas oassálastit sámegielaid oidnoma lasiheapmái olles riikkas. Davviriikkaid Sámedikkit ordnejitge ovttas Sámi Giellavahku 21.–27.10.2019. Vahku ulbmilin lea, ahte sierra doaibmit Suomas, Norggas ja Ruoŧas válddášedje doaimmasteaset sámegielaid vuhtii juoga nu lágiin.

Sámediggi mieđiha jagi loahpas Sámi gielladahku -bálkkašumi. Bálkkašupmi mieđihuvvo virgeoapmahažžii dahje servošii, mii lea doaimmastis fuopmášahttán temájagi dahje eará láhkái ánssolaččat bargan sámegiela ovddideami ovdii Suomas.

Oahpahus- ja kulturministeriija mieđihii Sámediggái ruhtadeami ON:id eamiálbmogiid gielaid jagi fuopmášahttimii. Ruhtadeapmi mieđihuvvui almmolaš dáidaga ja kultuvrra ovddideaddji prošeavttaid erenomášruhtadeamis ja veahkkeruđa sturrodat lea oktiibuot sullii 47 000 euro. Prošeavttas lea dárkkuhus ollašuhttit sámegielaid geavaheapmái movttiidahtti kampánjjaid, lasihit sámegielaid oidnoma Suomas ja buvttadit erenomážit mánáide ja nuoraide dáhpáhusaid ja materiálaid, mat dorjot giela oahpahallama ja geavaheami. Prošeavtta sierra oasit ollašuhttojuvvojit ovttas iešguđege doibmiiguin, dego Sámedikki nuoraidráđiin ja mánáidkulturguovddáš Mánnuin.

Riikkaidgaskasaš eamiálbmogiid gielaid temájagis lea iežas siidu, gosa čohkkejuvvojit buot dáhpáhusat temájagi áigge.

 

Lassedieđut:

Ságadoalli Tiina Sanila-Aikio, tel. 050 300 1780, tiina.sanila-aikio(at)samediggi.fi

Gielladorvočálli Anne Kirste Aikio, tel. 010 839 3124, anne-kirste.aikio(at)samediggi.fi

Govva: Kevin Francett/ Sámediggi

 

Sámediggi almmuha ohcanláhkai mearreáigásaš giellabeassejođiheaddji doaimma

Sámediggi almmuha ohcanláhkai mearreáigásaš giellabeassejođiheaddji doaimma. Bargu álgá 3.6.2019 dahje soahpamuša mielde ja bistá 31.12.2019 rádjai dahje vejolaččat guhkitge, jus sierraruhtadeapmi sihkkarastojuvvo. Giellabeassejođiheaddji bargui gullet ee. sámiid giellabeassedoaimma jođiheapmi, koordineren ja ovddideapmi sihke giellabesiid stáhtadoarjaga hálddašeapmái gullevaš barggut.

Seađáhusvuđot gelbbolašvuođagáibádussan lea doaimma eaktudan skuvlejupmi ja sámegiela dáidu (ásahus 1727/95). Doaimma ceavzilis dikšun eaktuda oppalaš  pedagogalaš oainnu sápmelaš árrabajásgeassimis, giela ealáskahttinmetodaid dovdama sihke dovddiidusa sámekultuvrii ja stáhtadoarjaga hálddašeapmái gullevaš bargguide. Sávvat ahte bargui válljejuvvon olbmos lea mánáidgárdeoahpaheaddji gelbbolašvuohta.  Bálká mearrašuvvá sámedikki bálkávuogádaga gáibádusdási IV/II-III mielde (vuođđobálká 2625,08-2 565,88). Vuođđobálkká lassin máksojuvvojit 24 %:a sámeguovllu lassi ja bargohárjánumi mielde ahkelasit. Barggus čuvvojuvvo guovtte mánotbaji geahččalanáigi. Doaibmabáiki lea sámekulturguovddáš Sajosis, Anáris.

Ohcamušaid čuvvosiiguin galgá doaimmahit sámedikki čállingoddái 30.4.2019 dmu 16.00 rádjai čujuhusain info@samediggi.fi.  Lassidieđuid barggus addá gielladorvočálli Anne Kirste Aikio tel. 010 8393 124. Sámedikki doaimmaide sáhttá oahpásmuvvat neahttačujuhusas www.samediggi.fi

Anáris 9.4.2019 Sámediggi