Sámediggi ohcá jorgaleaddji sadjásačča vurohallanfriija áigái

/in , /by

Sadjásašvuohta lea áigodahkii ajalle 5.6.–1.12.2023 dahje soahpamuša mielde. Sadjásažžan válljejuvvon bargi galgá deavdit vurohallanfriijalágas (1305/2002) dárkkuhuvvon eavttuid.

Jorgaleaddji bargun lea bargat davvisámegielat jorgalan- ja terminologiijabargguid gielladoaimmahagas. Jorgaleaddji barggu gelbbolašvuođagáibádussan lea bargui heivvolaš bajit allaskuvladutkkus dahje eará skuvlejupmi sihke lágas auktoriserejuvvon jorgaleaddjiin (1231/2007) oaivvilduvvon riekti doaibmat auktoriserejuvvon jorgaleaddjin suomagielas davvisámegillii ja nuppegežiid.

Bálká mearrašuvvá Sámedikki bálkávuogádaga gáibádusdási V/II dahje IV/IV mielde (2372,87–2741,73 euro/mb). Vuođđobálkká lassin máksojuvvojit bargohárjánumi mielde mearrašuvvan ahkelasit sihke sámeguovllus barggadettiin 24 % sámeguovllu lassi.

Ohcamušaid duođaštusaiguin galgá doaimmahit Sámedikki čállingoddái 26.5.2023 rádjai dainna ohcanskoviin (liŋkka rahpasa ođđa gaskabláđđái).

Lassidieđuid addá gielladorvočálli Anne Kirste Aikio tel. +358 40 707 5626 dahje anne-kirste.aikio(at)samediggi.fi.i. Sámedikki doibmii sáhttá oahpásmit neahttačujuhusas www.samediggi.fi

12.5.2023
Sámediggi

Kela ja sámediggi movttiidahttet sámegielagiid geavahit iežaset gielat bálvalusaid

/in , , /by

Kela ja sámediggi ráđđádallet Kela sámegielat bálvalusaid ovddideamis Anáris bearjadaga 5.5. Ráđđádallamiid áššelisttus leat sámegielagiid áššedikšun ja veajuiduhttima ovddideapmi. Lassin suokkardallat ovttas vugiid movttiidahttit áššehasaid geavahit iežaset gielat bálvalusaid.

Kela ovddida sámegielat bálvalusaidis sámegiellalága ja sámedikkiin čulbmojuvvon ovttasbargosoahpamuša mielde. Ovddidanbarggu bohtosiid čuovvut jahkásaš ovttasbargoráđđádallamiin. Dán jagaš ovttasbargoráđđádallamiid doallat sámekulturguovddáš Sajosis Anáris bearjadaga 5.5.2023.

Ovttasbargoráđđádallamiid áššelisttus leat dán háve sámegielagiid áššedikšun Kelas ja sámegielagiid veajuiduhttima ovddideapmi. Sámegielat bálvalusaid geavaheami dárkut sihke áššedikšuma statistihkaid vuođul ja sámegielat áššehasaid sierradárbbuid bokte.

Kela mihttomearrin alla dását ja kultuvrralaš sámegielat bálvalus

Kela neahttasiidduin ja brošyrain muitaluvvo Kela bálvalusaid birra ja ovdduin iešguđetlágan eallindiliid oktavuođas maiddái golmmain sámegielain. Sámegielat áššehas sáhttá jo ohcat máŋggaid Kela ovdduid iežas gielat skoviin. Áššehasbálvalusa oažžu dál davvisáme- ja nuortalašgillii ja dárbbu mielde dulkoma bokte maiddái anárašgillii.

– Min mihttomearrin lea, ahte maiddái sámegielat áššehasat ožžot Kelas áššiid divššodettiin erenomáš buori áššehasvásáhusa, dadjá Kela váldegottálaš áššehasbálvalusaid hoavda Sari Hänninen, guhte oassálastá ráđđádallamiidda báikki alde Anáris.

Kela viggá giddet fuomášumi maiddái sámegielat bálvalusaid kultuvrralašvuhtii. Jagiin 2021-2022 Kela ordnii Mii ovttas -bargobájiid, maid mihttomearrin lei sámegielat bálvalusa ovddideapmi. Bargobájiin šattai Mii ovttas -fierpmádat, mii lea virgeoapmahaččaide oktasaš ja sámediggi koordinere dan. Dan oktavuođas ovddasteaddjit almmolaš hálddahusa sierra doaibmasurggiin sáhttet ovttas ovddidit sámegielat bálvalusaidis.

Sámegielagiid veajuiduhttin ovddiduvvo ovttasbarggus dutkiiguin

Kela ja sámediggi ságastallet Anára deaivvadeamis maiddái sámegielagiidda oaivvilduvvon veajuiduhttima ovddideamis. Kela ordne jahkásaččat muhtun veajuiduhttinkurssaid sierra sámegielagiidda. Sámegielat áššehas sáhttá oažžut dulkoma maiddái eará veajuiduhttimiidda, maid Kela ordne, jos háliida. Eaktun lea goittotge, ahte dulka gávdno. Veajuiduhttin beroštahttá sámegielagiid, muhto seammás sii vásihit, ahte daid ollašuhttinvuohkái laktásit ollu hástalusat.

Kela ja Sámedikki ráđđádallamis miessemánus 2022 gieđahallojuvvoi sámiide fállojuvvon veajuiduhttinbálvalusaid dálá dilli ja gávnnahuvvui, ahte lea dárbu buvttadit bálvalusaid eanet kultuvrralaš vugiin. Kela dutkanjoavku lea álggahan prošeavtta, mas čielggaduvvo dárkilabbot sámegielagiid vásáhusat Kela veajuiduhttimis. Prošeavtta mielde Kela sáhttá ovddidit veajuiduhttimii beassama ja dan ollašuhttinvugiid. Čielggadanprošeakta lea ožžon searvvušlaš miehtama sámedikkis.

Kela ja sámediggi movttiidahttet iskat sámegielat bálvalusaid

Sámegielagat geavahit iežaset gielat bálvalusaid oalle unnán vaikko daid fállan lassána. Kela ja sámediggi vigget ovttas movttiidahttit sámegielagiid oahpásnuvvat fállojuvvon sámegielat bálvalusaide ja geavahit daid.

– Lea dehálaš čájehit, ahte sámegielat bálvalusaid háliidit geavahit ja dáidda lea duođalaš dárbu. Jáhkán, ahte dat nanne lágas dorvvastuvvon bálvalusaid sajádaga ja lasiha dáhtu ovddidit daid. Vásáhusa, maid leat boahtán sámegielat bálvalusaid geavaheamis, leat maiddái mávssolaččat bálvalusaid ovddideami geahččanguovllus, dadjá sámedikki I várreságajođiheaddji Anni Koivisto.

Sámedikki oainnu mielde sámeálbmot ii leat oahppan dikšut áššiid sámegillii virgeoapmahaččaiguin, ja dan dihte movttiideapmi sámegielat áššedikšumii dárbbašuvvo. Sámedikki mielde sámegielaid geavahanvejolašvuođaid viiddideapmi virgeoapmahaččaiguin áššedikšumii lea dehálaš gielaid ealaskasvuođa dáfus.

Lassedieđut mediai

Anni Koivisto, I várreságajođiheaddji, sámediggi, anni.koivisto@samediggi.fi, tel. 040 415 5969

Sari Hänninen, hoavda, Kela váldegottálaš áššehasbálvalusat, sari.hanninen@kela.fi, tel. 040 570 8742

Loga lasi

Kela sámegielat neahttasiiddut (kela.fi)

Kela sámegielat brošyrat (kela.fi)

Sámediggi (samediggi.fi)

Sámi giellalága 31 §:a vuođul máksojuvvon doarjagat ohcanlahkai

/in , /by

Vuoigatvuođaministeriija almmuha ohcanláhkái sámi giellalága (1086/2003) 31 §:s oaivvilduvvon doarjagiid. Doarjagat leat dán jagi geavahanláhkái oktiibuot 290 000 euro.

Doarjaga sáhttá juolludit buresveadjinguovlui, sámiid ruovttuguovllu gielddaide, searvegottiide ja bálgosiidda ja maiddái lága 18 §:s dárkkuhuvvon priváhta beliide. Ulbmil doarjagiin lea gokčát lassegoluid, mat leat šaddán lága ollašuhttimis. Dát doarjagat, mat leat dál ohcanláhkái leat oaivvilduvvon 1.1.2023 maŋŋá šaddan lassegoluide.

Ohcanáigi álgá 1.4.2023 ja nohká 30.4.2023 dii 16.15. Ohcamuš ohccojuvvo sierra ohcanskoviin. Ohcci vástida ohcamuša doaimmaheamis mearreáiggi siste. Mearreáiggi maŋŋá boahtán ohcamušat eai váldo vuhtii.

Stáhtadoarjaga ulbmilin lea doarjut sámi giellalága ollašuvvama nu ahte stáhta gokča daid earenomáš lassegoluid mat bohtet lága ollašuhttimis. Doarjja sáhttá juolluduvvot ee. dakkár áššiide: jorgalan- ja dulkongolut (sisttisdoallá almmustahttindoaimma), dieđiheami, skuvlejumi ja giellaoahpuin šaddan sadjásašgolut ja sámi giellalága ollašuhttima ovddideapmái laktáseaddji golut.

Lassidieđut vuoigatvuođaministeriija siidduin:
https://oikeusministerio.fi/saamen-kielilakiavustukset

Lassidieđut:

Sámi gielladorvočálli Anne Kirste Aikio, 010 839 3124, anne-kirste.aikio(at)samediggi.fi

Sámediggi almmuha ohcan láhkai giellabeassejođiheaddji virggi

/in , /by

Bargu álgá 1.7.2023 dahje soahpamuša mielde. Giellabeassejođiheaddji barggut leat logahallojuvvon Sámedikki bargoortnega paragráfas 35 a. Bargguide gullet ee. sápmelaččaid giellabeassedoaimma jođiheapmi, koordineren ja ovddideapmi ja giellabesiid stáhtadoarjagiid hálddašeapmái gullevaš barggut.

Seađáhusvuđot gelbbolašvuođagáibádussan lea bargui heivvolaš skuvlejupmi ja sámegiela máhttu (ásahus 1727/95). Barggu ceavzilis dikšun eaktuda oppalaš pedagogalaš oainnu sápmelaš árrabajásgeassimis, giela ealáskahttinmetodaid dovdama, dovddiidusa sámekultuvrii ja stáhtadoarjaga hálddašeapmái gullevaš bargguide. Sávvat ahte bargui válljejuvvon olbmos leat mánáidgárdeoahpaheaddji gelbbolašvuohta, buorit ráđđádallan- ja gulahallandáiddut ja buorit streassa gierdannávccat.

Bálkkámáksin mearrašuvvá Sámedikki bálkávuogádaga gáibádusdási IV/II mielde (vuođđobálká 2760,63 e/mb). Vuođđobálkká lassin máksojuvvojit 24 % sámeguovllu lassi ja ahkelasit, mat mearrašuvvet bargovásáhusa mielde. Barggus čuvvojuvvo guovtti mánotbaji geahččalanáigi.

Friddjahápmásaš ohcanreivve ja ánsologahallama mildosiiguin galgá doaimmahit Sámedikki čállingoddái 14.5.2023 rádjai dainna ohcanskoviin (liŋkka rahpasa ođđa gaskabláđđái).

Lassedieđuid barggus addá gielladorvočálli Anne Kirste Aikio, tel. 010 8393124. Sámedikki doaimmaide sáhttá oahpásnuvvat neahttačujuhusas www.samediggi.fi.

Anáris 14.4.2023
Sámediggi

Kuvassa luminen tunturimaisema, jossa puut ovat lumen peitossa.

Neavvagat sámegielat neahttabálvalusaid ovddideaddjiide almmustahttojit 14.3.2023

/in , /by

Mii ovttas – Mij oovtast –  Mij õõutâst –  Me yhdessä -fierpmádaga bargojoavku almmustahttá 14.3.2023 rávagirjji ’Siula – kohti laadukkaita saamenkielisten palveluita’. Girjji sáhttá lohkat friija Sámedikki siidduin suomagillii: Siula – opas saamenkielisten verkkopalveluiden kehittäjille.

Girji fállá vástádusaid dasa, maid livčče buorre ja dehálaš diehtit go organisašuvdna dahje áššedovdi álggaha sámegielat neahttabálvalusaid ovddideami. Dárkkuhussan lea movttiidahttit ja vuolidit šielmmá sámegielat neahttabálvalusaid ráhkadeami ja ovddideami ektui.Girjji čáledettiin jurddan lea leamaš ’maid livččet ieš háliidan diehtit, go álggahit sámegielat bálvalusaiguin bargat’ Bargojoavkku lahtut leat geavahan ávkin iežaset vásáhusaid girjjis, ja dat sisttis doalláge geavada dieđuid sámegielat siidduid ráhkadeami ja ovddideami várás. Lea áigumuš, ahte rávagirji beaiváduvvo, ja bargojoavku sávváge lohkkiin máhcahaga rávagirjji birra.

Sámedikkis sámi gielladorvočállin bargi Anne Kirste Aikio lea doaibman Mii ovttas -fierpmádaga álgui biddjin. Aikio lea leamaš fárus maiddái girjebargojoavkkus álggu rájes ja son gávnnaha, ahte sámegielat neahttabálvalusaid ovddidanbargui lea stuorra dárbu. Sámegielat áššiiddikšunvejolašvuođat neahta bokte leat uhcán ja sávan, ahte dát rávagirji movttiidahttá máŋggaid virgeoapmahaččaid ovddidišgoahtit bálvalusaid sámi giellalága mielde ja girjji addin doarjaga vehkiin, dadjá Aikio.

Sámi gielladorvočálli Anne Kirste Aikio.

Riikkagirjeráju Saamelaiskielten tuki digitaalisissa palveluissa -prošeavtta prošeaktahoavda Niko Partanen dovdá, ahte Mii ovttas -fierpmádagas lea šaddan ođđalágan ja dehálaš joavku, gos mii leat sáhttán ovttas oahppat eanet dan birra, makkár barggut iešguđetge organisašuvnnain dahkkojit.

Riikkagirjeráju Saamelaiskielten tuki digitaalisissa palveluissa -prošeavtta prošeaktahoavda Niko Partanen.

Kelas olahahttivuođaáššedovdin bargi Raila Äijö deattuha, ahte lea dehálaš, ahte gávdno fierpmádat, gos sáhttá juogadit vásáhusaid iežas barggu birra ja maiddái oažžut doarjaga bargui. Son doaivu, ahte rávagirji, mii dál almmustahtto, roahkasmahttá eará organisašuvnnaid bargui ja maiddái oassálastit Mii ovttas -fierpmádaga doibmii.

Kela olahahttivuođaáššedovdi Raila Äijö.

Mii ovttas -fierpmádat

Sámediggi lea álggahan jagi 2022 Mii ovttas – Mij oovtast –  Mij õõutâst –  Me yhdessä virgeoapmahašfierpmádaga, man dárkkuhussan lea ovddidit virgeoapmahaččaid fállan sámegielat bálvalusaid. Fierpmádaga duogážin leat Kela lágidan neahttabargobájit sámegielat bálvalusaid ovddideamis. Fierpmádaga dárkkuhussan lea fállat veardásašdoarjaga ja ságastallanvuođu sámegielat bálvalusaid áigeguovdilis fáttáide. Virgeoapmahašfierpmádat lea dárkkuhuvvon ja rabas buot stáhtahálddahusa, buresveadjinguovlluid ja gielddaid áššedovdiide ja bargiide ja maiddái goalmmát sektora doaibmiide.

Lassidieđut:  https://www.samediggi.fi/mii-ovttas  

Anne Kirste Aikio
Sámi gielladorvočálli, Sámediggi
anne-kirste.aikio@samediggi.fi

Marko Marjomaa
Sámi giellaáššiid čálli, Sámediggi
marko.marjomaa@samediggi.fi

Kuvassa pöydällä sanakirjoja.

Sámediggi ohcá jorgaleaddji sadjásačča vurohallanfriija áigái

/in , /by

Sadjásašvuohta lea áigodahkii 15.3.–10.9.2023 dahje soahpamuša mielde. Sadjásažžan válljejuvvon bargi galgá deavdit vurohallanfriijalágas (1305/2002) dárkkuhuvvon eavttuid.

Jorgaleaddji bargun lea bargat davvisámegielat jorgalan- ja terminologiijabargguid gielladoaimmahagas. Jorgaleaddji barggu gelbbolašvuođagáibádussan lea bargui heivvolaš bajit allaskuvladutkkus dahje eará skuvlejupmi sihke lágas auktoriserejuvvon jorgaleaddjiin (1231/2007) oaivvilduvvon riekti doaibmat auktoriserejuvvon jorgaleaddjin suomagielas davvisámegillii ja nuppegežiid.

Bálká mearrašuvvá Sámedikki bálkávuogádaga gáibádusdási V/II dahje IV/IV mielde (2292,63–2649,02 euro/mb). Vuođđobálkká lassin máksojuvvojit bargohárjánumi mielde mearrašuvvan ahkelasit sihke sámeguovllus barggadettiin 24 % sámeguovllu lassi.
Ohcamušaid duođaštusaiguin galgá doaimmahit Sámedikki čállingoddái 1.3.2023 rádjai čujuhussii: https://www.sympahr.net/public/pq.aspx?49677b1d

Lassidieđuid addá gielladorvočálli Anne Kirste Aikio tel. +358 40 707 5626 dahje anne-kirste.aikio(at)samediggi.fi.i. Sámedikki doibmii sáhttá oahpásmit neahttačujuhusas www.samediggi.fi

15.2.2023
Sámediggi

Sámediggi almmuha ohcan láhkai davvisámegiela jorgaleaddji virggi

/in , /by

Jorgaleaddji bargun lea bargat davvisámegielat jorgalan- ja terminologiijabargguid gielladoaimmahagas.

Jorgaleaddji barggu gelbbolašvuođagáibádussan lea bargui heivvolaš bajit allaskuvladutkkus dahje eará skuvlejupmi sihke lágas auktoriserejuvvon jorgaleaddjiin (1231/2007) oaivvilduvvon riekti doaibmat auktoriserejuvvon jorgaleaddjin suomagielas davvisámegillii ja nuppegežiid.

Bargu álgá soahpamuša mielde. Barggus čuvvojuvvo guđa mánotbaji geahččalanáigi.

Bálká mearrašuvvá Sámedikki bálkávuogádaga gáibádusdási IV/IV mielde (vuođđobálká 2649,02 euro/mb). Vuođđobálkká lassin máksojuvvojit bargohárjánumi mielde mearrašuvvan ahkelasit sihke sámeguovllus barggadettiin 24 % sámeguovllu lassi.
Ohcamušaid duođaštusaiguin galgá doaimmahit Sámedikki čállingoddái 15.3.2023 rádjai čujuhussii: https://www.sympahr.net/public/pq.aspx?905e68f8

Lassidieđuid addá gielladorvočálli Anne Kirste Aikio 040 707 5626 dahje anne-kirste.aikio(at)samediggi.fi

Sámedikki doibmii sáhttá oahpásmit neahttačujuhusas www.samediggi.fi

15.2.2023 Anáris
Sámediggi

Gollegiella-giellabálkkašupmi Ole Henrik Maggai

/in , /by
Ole Henrik Magga

Emeritusprofessor Ole Henrik Magga.   Govva: Ninni Andersson/Regeringskansliet

Davviriikkaid sámi giellabálkkašupmi Gollegiella lea mieđihuvvon jagi 2022 emeritusprofessor Ole Henrik Maggai. Son lea iežas eallinagi bargan mearkkašahtti barggu sámegielaid ovddideami ja seailluheami buorrin. Son lea eallinbargguinis čájehan sámiide ja maiddái olgomáilbmái, ahte sámegiella lea dehálaš ja ealli giella.

Ruoŧŧa doaimmai doalloriikan dán jagi, go Gollegiella-bálkkašupmi juhkkui logát geardde. Gollegiella mieđihuvvo juohke nuppi jagi. Bálkkašandilálašvuohta lei Stockholmmas 18.1.2023 dollon ministariid ja Sámedikki ságajođiheaddjiid čoakkáma oktavuođas.

– Sámegielaid seailluheapmi ja ovddideapmi lea erenomáš dehálaš. Ole Henrik Magga lea doaibman jo guhká stuorra ovdagovvan sámegielaid geavaheamis, ja danin lean čeavlái go beasan luohpadit Gollegiella-bálkkašumi otne Ole Henrik Maggai, gávnnaha kulturministtar Parisa Liljestrand.

– Lean erenomáš movtta, go beasan sávvat lihku Ole Henrik Maggai Gollegiella-bálkkašumi ovddas 2022. Su olles eallinbargu čájeha, ahte son ánssáša sihke rámi ja bálkkašumi, lohká Sámedikki stivrra ságajođiheaddji Håkan Jonsson.

Ole Henrik Magga lea riegádan jagi 1947 Guovdageainnus Davvi-Norggas. Ole Henrik Magga lea logiid jagiid bargan gielaid ovddideami buorrin, earret eará iešguđetlágan akademalaš oahpuid, dutkamuša ja oahppamateriálaid ovddideami ja maiddái oahpaheami bokte. Magga lea ovddidan davvisámegiela dálá čállinvuogi, čállán lullisámegiela grammatihka ovttas Lajla Mattson Maggain ja oassálastán nu ubmisámegiela go biŧonsámegiela čállinvugiid ovddideapmái.

Magga lea maiddái oassálastán eamiálbmogiid institušuvnnaid vuođđudeapmái sisriikkalaš ja riikkaidgaskasaš dásis ee. doaibmamin ON:id eamiálbmogiid bissovaš foruma vuosttas ságajođiheaddjin ja leamaš vuođđudeamen Norgga Sámedikki, man vuosttas ságajođiheaddjin Ole Henrik Magga doaimmai.

Lassidieđut

Preassadieđáhus Gollegiella (ruoŧagillii)

Loppusyksy ja jäätyvä järvi. Taivaalla vaaleanpunaisen sävyjä.Govva: Ville Fofonoff

Anára ja Mátta-Várjjaga gielddat ožžo ruhtadeami nuortalašgiela ja -kultuvrra ealáskahttima ovdaprošektii

/in , /by

Anára ja Mátta-Várjjaga gielddat álggahit nuortalašgiela ja -kultuvrra ealáskahttima ovdaprošeavtta. Prošektii juolluduvvui ruhtadeapmi Interreg Aurora -prográmma Sápmi-oasis prográmmabaji 2021-2027 vuosttas ohcamis. Prošeavtta álbmotlaš stáhta ruhtadanoassi Norggas boahtá Sámedikkis ja Romssa ja Finnmárkku fylkkain ja Suomas Lappi lihtus. Interreg Aurora 2021-2027 lea ođđa prográmma Eurohpá Interreg-servoša rájáid rasttildeaddji barggu várás ja dan Sápmi-oassi gokčá Sámeguovlluid Norggas, Suomas ja Ruoŧas. Prošeavtta leat leamašan mielde plánemin ee. Nuortalaškulturfoandda ovddasteaddjit ja Sámedikki giellaáššedovdit.

Sámedikki ságajođiheaddji Gáijjot Ánte Issáha Duommá dahjege Tuomas Aslak Juuso mielas prošeakta lea dehálaš ja son lohká: “Illudan go prošeakta ollašuvvá. Prošeakta lea duođaid dehálaš danin go dat ealáskahttá ja nanne nuortalašgiela ja -kultuvrra dakkár ovttasbargguin, mii dáhpáhuvvá rastá rájáid. Prošeakta veahkeha ovddidit maiddái Sámedikki Giellapolitihkalaš doaibma- ja ovddidanprográmmas 2020-2023 nammaduvvon joksanmeari čielggadit vejolašvuođaid vuođđudit giellaguovddážiid erenomážit daid guovlluide, main giellaealáskahttin dárbbašuvvo, degomat nuortalašgiela hállanguovlluin.”

Maiddái Sámedikki giellaráđi ságajođiheaddji Tauno Ljetoff illuda ođđasis: “ Lea hui fiinna ášši ahte nuortalaš giella- ja kulturguovddáža ovdačielggadanprošektii lea mieđihuvvon ruhtadeapmi. Dát lea buorre ovdamearka das mo EU ja Interreg ruhtadeapmi sáhttá doarjut nuortalaškultuvrra ja áitatvuloš nuortalašgiela ealáskahttima ja čájeha dan, ahte maiddái áitojuvvon unnitlogugielaid atnet árvvus. Nuortalašgiela ja -kultuvrra ealáskahttin lea lunddolaš stáhta rájáid rasttildeaddji ovttasbargu. Sávan, ahte nuortalaččat sihke Anára ja Mátta-Várjjaga gielddain oassálastet stuorra joavkkuin ovdačielggadanprošeavtta čoahkkimiidda vai servoša oainnut ja dárbbut boađášedje ovdan.”

Prošeakta lea jođus 15.1.-15.7.2023 ja ovdaprošeavtta áigge plánejuvvo ieš máŋggajagáš váldoprošeakta nuortalaš giella- ja kulturguovddáža duohtan dahkama várás. Prošeavtta áigge gullat viidát nuortalaš álbmoga oainnuid ja dárbbuid sihke Norgga ja Suoma bealde.

Lassedieđu

Tuomas Aslak Juuso
Ságajođiheaddji
040 687 3394
tuomas.juuso(at)samediggi.fi

Marko Marjomaa
Sámi giellaáššiid čálli
050 438 2484 / 010 839 3183
marko.marjomaa(at)samediggi.fi

Govva: Ville Fofonoff

Kuvassa pöydällä sanakirjoja.

Giellarávvenbargu nohka Suoma Sámedikkis dalá hámis

/in , /by

Suoma Sámediggi lea jagi 2022 áigge fállan davvisámegiela-, anáraš- ja nuortalašgiela giellarávvenbálvalusa ja dál almmuhit ahte giellarávvenbálvalusat Suoma Sámedikki bokte nohket jagi 2022 loahpa radjái. Giellabargit leat dán jagi dahkan giellarávvenbargguid sámegiela doaimmahagas ja válmmaštallan earret eará tearbmalisttuid ja bargan giellagáhttema. Gaskaboddosaš giellarávvenbargguin Suoma Sámediggi lea hálidan dorvvastit sámegielaid giellabarggu dan botta go Sámi Giellagáldu ásahanproseassa lea leamaš gaskan.

Sámedikki guhkit áiggi ulbmilin lea leamaš oažžut bistevaš Sámi Giellagáldu doaimma johtui ja sirdit dakkár giellabargguid, nu mo giellageavaheaddjiid rávvema Sámi Giellagáldui. Suoma Sámedikki ságadoalli Tuomas Aslak Juuso lea duđavaš ahte guhkes ovttasbargu lea buktán bohtosiid:

– Suoma Sámediggi hálida giitit Norgga ja Ruoŧa Sámedikkiid ovttasbarggus dán radjái ja illuda go ruhtadeapmi ja oktasaš čoavddus lea boahtán dál sadjái ja fásta Sámi Giellagáldu ásahanproseassa lea dál jođus.

Suoma Sámediggi gávnnaha ahte gažaldaga giellabarggu ordnemis leat geahččalan čoavdit guhká ja gielladorvočálli Anne Kirste Aikio muitala ahte proseassa lea leamaš mohkkái:

– Ii leat álki ásahit oktasaš sámi institušuvnna ja mii leat deaividan hui máŋggalágan čuolmmaid barggus. Leat gávnnahan ahte mis leat ollu rádjehehttehusat vel, mat sáhttet caggat dakkár miehtá sámi ásahusa barggu. Leat goittotge dehálaš, ahte riikkaráját eai galgga váikkuhit min sámegielaide ja ahte oktasaš giellabargu sámegielaid buorrin beassá joatkašuvvat.  

Boahtteáiggis Norgga, Suoma ja Ruoŧa Sámedikkiid oktasaččat ruhtadan Sámi Giellagáldu vástida  giellabarggus. Sámi Giellagáldu lea iehčanas ásahus, mii doaibmá hálddahuslaččat Norgga Sámedikki oktavuođas.  Sámi Giellagáldu doaimma jođiha stivra, masa buot golbma Sámedikki leat nammadan lahtuid ja stivrrajođiheaddjin doaibma Suoma Sámedikki nammadan lahttu Tauno Ljetoff.

Lassidieđut:

Anne Kirste Aikio, gielladorvočálli
anne-kirste.aikio@samediggi.fi
010 839 3124 / 040 707 5626