Sámi giellarávvehat 21.12.2019 dmu 18-20 – mánáid sápmelaš árabajásgeassin- ja giellalávgunpedagogihkka

Hállojuvvo guovtte- ja máŋggagielatvuođas: Eahkeda fáddán lea mánáid sápmelaš árabajásgeassin- ja giellalávgunpedagogihkka.

Bures boahtin Sámi giellarávvehaga viđat Facebook-njuolggosáddagii 21.2.2019 dmu 18-20. Sáddehusbáikin Sajos, Anár. Njuolggosátta Sámi giellarávvehat-siidduid bokte.https://www.facebook.com/Saamelainen-kielineuvola-197306927529926/

Sáddagis deaivvadit sámegielat árabajásgeassin ja giellabeasseoahpahusa áššedovdiiguin. Marikaisa Laiti ja Rauni Äärelä-Vihriälä leaba min eahkedis mielde áššedovdin ja bargin.

Annika Pasanen ja Riitta Lehtola kommentereba ságastallama gielaealáskahttima ja gieladutkama perspektiivvas. Sáddaga áigge lea vejolaš sáddet áššedovdiide jearaldagaid guoskkadin máná sámegielat oahpahusa.

Munnuide šaddá njuoratmánná: Rávagirji njuoratmáná vuordimii ja dikšumii davvisámegillii

Munnuide šaddá njuoratmánná -rávagirji lea oaivvilduvvon buohkaide máná vuordi vánhemiidda. Rávagirjjáš sisttisdoallá áigeguovdilis dieđu njuoratmáná vuordimis, riegádahttimis, njuoratmáná dikšumis ja mánnábearrašiid bálvalusain. Lassin gieđahallojit vánhenvuohta, párragaskavuohta sihke máná ovdáneapmi ja vuorrováikkuhus mánáin.

Munnuide šaddá njuoratmánná addá dieđu ja geavatlaš geažidemiid buori árgii ja vánhenvuhtii. Dát ođasmahtton preanttus lea buvttaduvvon áššedovdiiguin ja vánhemiiguin ovttasbarggus ovddit prentosiid vuođul.

Sámediggi lea leamaš mielde lasiheamen tekstii sámi bearrašiid guoskevaš kultuvrralaš áššiid ja iešvuođaid. Gihpagis leat váldon vuhtii  sápmelaččaid ealáhusat omd. boazobarggut, bearrašiid guokte- ja máŋggagielalašvuohta sihke sámegielat bearrašiid vuoigatvuođat sámegielat bálvalusaide.

Munnuide šaddá njuoratmánná – rávagirji davvisámegillii lea dál beare neahttahámis.

Prentehusa bissovaš čujuhus lea

http://urn.fi/URN:ISBN:978-952-343-286-4

Lassedieđut:

Vs. sosiála- ja dearvvasvuođačálli Riitta Lehtola, tel. 010 839 3123, riitta.lehtola(at)samediggi.fi

Sámediggi almmuha ohcan láhkai ovdačilgehusprošeavtta plánejeaddji mearreáigásaš barggu

Ovdačilgehusprošeavttas čilgejuvvo, makkár eavttuiguin ja doaibmabijuiguin sámiid kultur- ja giellabeassedoaimma sáhttá sirdit gielddain ja servviin Sámedikki vuollásažžan. Kultur- ja giellabeassedoaibma lea giellalávgunmetodain ollašuhtton sámi árrabajásgeassin. Anáraš-, nuortalaš- dahje davvisámegielat kultur- ja giellabeassejoavkkut doibmet dál oktiibuot 12. Plánejeaddji bargun lea čielggadit ja válmmaštallat doaibmabijuid, maid giellabeassedoaimma hálddahusa sirdin eaktuda. Bargu álgá soahpamuša mielde nu jođánit go vejolaš ja bistá 4 mánotbaji.

Gelbbolašvuođagáibádussan lea barggu eaktudan heivvolaš skuvlejupmi. Barggu ceavzilis dikšun gáibida viiddes árrabajásgeassinsuorggi dovdamuša, návcca iešráđálaš čilgenbargui sihke plánen- ja organiserennávcca.  Čilgehusprošeavttas vástida sámegiela doaimmahat ja jođiheaddjin doaibmá gielladorvočálli. Barggus čuvvojuvvo guovtte mánotbaji geahččalanáigi.

Plánejeaddji bálkkámáksin mearrašuvvá Sámedikki bálkávuogádaga gáibádusdási IV/IV mielde (vuođđobálká 2491,54 e). Vuođđobálkká lassin máksojuvvojit sámeguovllu lassi 24 % ja bargohárjánumi mielde ahkelasit. Friijahápmásaš bargoohcamušaid mildosiiguin galgá doaimmahit Sámedikki čállingoddái 15.2.2019 rádjai čujuhussii info(at)samediggi.fi Lassidieđuid addá gielladorvočálli Anne Kirste Aikio, anne-kirste.aikio(at)samediggi.fi / tel. 010 839 3124. Sámedikki doibmii sáhttá oahpásmuvvat čujuhusas www.samediggi.fi.

Anáris 1.2.2019 Sámediggi

Sámediggi joatká ohcanáiggi vástideaddji árrabajásgeassinjođiheaddji mearreáigásaš bargui

Sámediggi almmuha ohcan láhkai

Vástideaddji árrabajásgeassinjođiheaddji mearreáigásaš barggu

Bargu álgá soahpamuša mielde ja bistá 31.12.2019 rádjai. Barggu álgima eaktun lea, ahte ruhtadeapmi sihkkarasto, ja Sámedikki ja Anarâškielâ servi ry:a gaskasaš oktasašbargosoahpamuš  lea fámus. Vástideaddji árrabajásgeassinjođiheaddji vástida Anarâškielâ servi ry:a doallan golmma giellabeasi – Anára Piervâl ja Piäju sihke Avvilis doaibmi Kuáti – árrabajásgeassima stivremis, ovddideamis ja bargoveahkahálddahusas. Searvvis leat oktiibuot gávcci giellabeassebargi ja okta hálddahushoavda. Giellabesiin leat oktiibuot 28 máná. Vástideaddji árrabajásgeassinjođiheaddji doaibmá Sámedikki bargin, muhto lávga oktasašbarggus Anarâškielâ servi njunnošiin ja bargiiguin.

Gelbbolašvuođagáibádussan lea barggu eaktudan heivvolaš skuvlejupmi, nugo pedagogihka kandidáhta dutkkus dahje sosiála- ja dearvvasvuođasuorggi ámmátallaskuvladutkkus, masa gullet árrabajásgeassima oahput. Lassin gáibiduvvo sámegiela dáidu (ásahus sámedikkis 1727/95). Barggu ceavzilis dikšuma veahkehit bargohárjánupmi árrabajásgeassima ja hálddahusa suorggis ja bargiid hovdemis. Barggus galgá dovdat sámi árrabajásgeassima vuolggasajiid, dárbbuid ja ulbmiliid. Barggus dárbbašuvvojit buorit gulahallandáiddut sihke dáidu bargat oktasašbarggu bearrašiin, giellabesiid eará bargiiguin ja eará oktasašbargoguimmiiguin. Vástideaddji árrabajásgeassinjođiheaddji bargá sámegiela doaimmahagas, man hoavdan doaibmá gielladorvočálli. Barggus čuvvojuvvo guovtte mánotbaji geahččalanáigi. Válljejuvvon bargi galgá ovdanbuktit dohkálaš váldosa rihkusregistaris (L 504/2002).

Jođiheaddji bálká mearrašuvvá Sámedikki bálkávuogádaga gáibádusdási IV ja I ceahki mielde (vuođđobálká 2713,63 euro/mb). Vuođđobálkká lassin máksojuvvojit sámeguovllu lassi 24 % ja bargohárjánumi mielde ahkelasit. Vástideaddji jođiheaddji doaibmabáiki lea sámekulturguovddáš Sajosis, ja bargu dáhpáhuvvá muhtin muddui maiddái anárašgiela giellabesiin Anáris ja Avvilis. Iežas biila lea barggus vealtameahttun. Friijahápmásaš bargoohcamušaid mildosiiguin galgá doaimmahit Sámedikki čállingoddái 22.2.2019 dmu 16.00 rádjai čujuhusain info(at)samediggi.fi.  Lassidieđuid addá gielladorvočálli Anne Kirste Aikio, anne-kirste.aikio(at)samediggi.fi / tel. 010 839 3124. Sámedikki doibmii sáhttá oahpásmit čujuhusas www.samediggi.fi.

Anáris 17.1.2019 Sámediggi (almmuhus beaividuvvon 30.1.2019)

Sámediggi almmuha ohcan láhkai vástideaddji árrabajásgeassinjođiheaddji mearreáigásaš barggu

Sámediggi almmuha ohcan láhkai

Vástideaddji árrabajásgeassinjođiheaddji mearreáigásaš barggu

Bargu álgá, das maŋŋá go ruhtadeapmi lea sihkkaraston, soahpamuša mielde ja bistá 31.12.2019 rádjai. Vástideaddji árrabajásgeassinjođiheaddji vástida Anarâškielâ servi ry:a doallan golmma giellabeasi – Anára Piervâl ja Piäju sihke Avvilis doaibmi Kuáti – árrabajásgeassima stivremis, ovddideamis ja bargoveahkahálddahusas. Searvvis leat oktiibuot 10 giellabeassebargi ja okta hálddahushoavda. Vástideaddji árrabajásgeassinjođiheaddji doaibmá Sámedikki bargin, muhto lávga oktasašbarggus Anarâškielâ servi njunnošiin ja bargiiguin.

Gelbbolašvuođagáibádussan lea barggu eaktudan heivvolaš skuvlejupmi, nugo pedagogihka kandidáhta dutkkus dahje sosiála- ja dearvvasvuođasuorggi ámmátallaskuvladutkkus, masa gullet árrabajásgeassima oahput. Lassin gáibiduvvo sámegiela dáidu (ásahus sámedikkis 1727/95). Barggu ceavzilis dikšuma veahkehit bargohárjánupmi árrabajásgeassima ja hálddahusa suorggis ja bargiid hovdemis. Barggus galgá dovdat sámi árrabajásgeassima vuolggasajiid, dárbbuid ja ulbmiliid. Barggus dárbbašuvvojit buorit gulahallandáiddut sihke dáidu bargat oktasašbarggu bearrašiin, giellabesiid eará bargiiguin ja eará oktasašbargoguimmiiguin. Vástideaddji árrabajásgeassinjođiheaddji bargá sámegiela doaimmahagas, man hoavdan doaibmá gielladorvočálli. Barggus čuvvojuvvo guovtte mánotbaji geahččalanáigi. Válljejuvvon bargi galgá ovdanbuktit dohkálaš váldosa rihkusregistaris (L 504/2002).

Jođiheaddji bálká mearrašuvvá Sámedikki bálkávuogádaga gáibádusdási IV ja I ceahki mielde (vuođđobálká 2713,63 euro/mb). Vuođđobálkká lassin máksojuvvojit sámeguovllu lassi 24 % ja bargohárjánumi mielde ahkelasit. Vástideaddji jođiheaddji doaibmabáiki lea sámekulturguovddáš Sajosis, ja bargu dáhpáhuvvá muhtin muddui maiddái anárašgiela giellabesiin Anáris ja Avvilis. Iežas biila lea barggus vealtameahttun. Friijahápmásaš bargoohcamušaid mildosiiguin galgá doaimmahit Sámedikki čállingoddái 1.2.2019 dmu 16.00 rádjai čujuhusain info(at)samediggi.fi.  Lassidieđuid addá gielladorvočálli Anne Kirste Aikio, anne-kirste.aikio@samediggi.fi / tel. 010 839 3124. Sámedikki doibmii sáhttá oahpásmit čujuhusas www.samediggi.fi.

Anáris 15.1.2019 Sámediggi

Mánáidmateriálaprošeavtta plánejeaddjin álggaha Petra Kuuva

Oahpahus- ja kulturministeriija lea juolludan Sámediggái 125 500 e sturrosaš prošeaktadoarjaga sámegielat mánáidmateriála ovddideami várás. Prošeavttas lea ulbmilin buvttadit vuollái skuvlaahkásaš mánáide heivvolaš digi- ja speallomateriála golmma sámegillii. Ná geahččaluvvo doarjut árrabajásgeassinovttadagaid ja bearrašiid sámegiela ja sámekultuvrra sirdimis ja nannemis sihke ollašuhttit sámemánáid ovttaveardásaš vuoigatvuođa návddašit máŋggabealat mánáidkultuvrras iežaset gillii ja iežaset kultuvrra vuođul.

Materiálaprošeavtta plánejeaddjin lea álggahan 2.1.2019 bajásgeassindiehtagiid magisttar Petra Kuuva. Son lea ovdal bargan ee. Anára vuođđoskuvlla anárašgielat luohkáoahpaheaddjin sihke maŋimuš Sámi oahpahusguovddáža anárašgiela ja -kultuvrra oahpaheaddjin. “Dát lea fiinna vejolašvuohta beassat ollašuhttit ideaid, maid guhkes hárjánupmi mánáid máilmmis lea láddadan”, illuda Petra. “Ulbmilin lea hutkat buot golmma sámegillii áibbas ođđa materiála, mii lea aiddo dál mánáid siste áigeguovdil ja bivnnut. Lea buorre leat mánáidkultuvrra dahkkin millosabbot ovtta lávkki ovddabealde go maŋábealde!” Petra oaidná, ahte prošektii lea dehálaš oažžut fárrui maiddái suorggi buoremus áššedovdiid, nappo mánáid.

Sámegielat mánáidmateriálaprošeavtta ruhtadeapmi lea oassi jahkásaš sámiid kultur- ja giellabeassedoaimma doarjaga, mas bázii ruhta eará atnui, go giellabesiid doaibmabadji rievddai. Gažaldagas lea doaisttážii geardelunddot prošeakta, mii bistá borgemánu 2019 lohppii. Prošeavttas vástida Sámedikki sámegiela doaimmahat.

 

Lassediehtu:

Gielladorvočálli Anne Kirste Aikio, anne-kirste.aikio(at)samediggi.fi / 010 839 3124

Prošeaktaplánejeaddji Petra Kuuva, petra.kuuva(at)samediggi.fi / 010 839 3128

Sámegielaid ovddidanbargui lassiruhta, maiddái Sámi Giellagáldu ruhtadeapmi nannejuvvui jahkái 2019

Riikkabeivviid ruhtaváljagoddi evttoha lassiruhtadeami sámegielaid ovddidanbargui jahkái 2019. Ruhtaváljagotti evttohusa mielde lasi ruhta boađášii sámiid kultur- ja giellabeassedoibmii ja Sámi Giellagáldu birrajahkásaš doaimma sihkkarastima várás. Sámi Giellagáldu ruhtadeapmi leamašan eahpesihkkar.

Sámi Giellagáldu doaibma Suomas sáhttá joatkašuvvat plánaid mielde olles jagi 2019. Riikkabeivviid jagi 2019 stáhta bušeahtas evttohuvvo 184 000 euro giellaovttasbargui. Dán lassin riikkabeivviid ruhtaváljagoddi lea evttohan 186 000 euro stáhta jagi 2019 bušehttii dahkkon lassimearreruđain dahjege nu daddjon juovlaskeaŋkaruđain Sámi Giellagáldu doibmii.  Ruhtadeami vehkiin Sámediggi sáhttá bálkáhit Sámi Giellagáldui giellabargiid nuortalaš-, anáraš- ja davvisámegillii olles jahkái, mii dahká vejolažžan giellarávvema joatkašuvvama olles jagi. Maiddái sátnerádjo- ja normerenávžžuhusaid addi nuortalaš-, anáraš- ja davvisámegiela giellajuhkosat sáhttet joatkit bargguset olles jagi. Ruhtadeami vehkiin sáhttá maiddái bálkáhit doaimmahatčálli.

Ruhtaváljagoddi evttoha maiddái ng. juovlaskeaŋkaruđain Sámedikki evttohusa mielde 100 000 euro lasáhusa sámiid kultur- ja giellabeassedoibmii. Lasáhus bajidivčče sámiid kultur-ja giellabeassedoibmii várrejuvvon ruhtadeami jagi 2018 dássái ja lea ođđa evttohusa mielde oktiibuot 1,2 miljovnna euro. Lasáhusain basto sihkkarastot buot dálá kultur- ja giellabesiid doaibma, muhto maiddái ovddidit doaimma.

Ruhtaváljagotti bušeahta lasáhusat gieđahallojit riikkabeivviin jagi 2019 stáhta bušeahta gieđahallama oktavuođas ovdal juovllaid.

Lassidieđut:

Ságajođiheaddji Tiina Sanila-Aikio tel. 050 300 1780, tiina.sanila-aikio(at)samediggi.fi

Gielladorvočálli Anne Kirste Aikio tel. 010 839 3124, anne-kirste.aikio(at)samediggi.fi

Má. sámi giellaáššiid čálli Marko Marjomaa tel. 010 839 3183, marko.marjomaa(at)samediggi.fi

Sámediggi ohcá mearreáigásaš doaimmahatčálli

Bargu álgá ruhtadeami nannema maŋŋá soahpamuša mielde ja bistá 31.12.2019 rádjai. Doaimmahatčálli bargguide gullet ee.

  • davviriikkaid oktasaš sámegielaid fága- ja resursaguovddáš Sámi Giellagáldu doaimmahatbarggut, arkiveren, čoahkkimiid ordnen sihke rehketdoallobargguin fuolaheapmi,
  • dárbbu mielde dikšu almmolaš doaimmahaga máksojohtalusa ja vuovdinrehketbearrama sihke eará veahkehanbargguid ekonomiija- ja almmolašhálddahusas ja maiddái bargguid, maid hálddahushoavda sutnje sierra mearrida.

Seađusvuđot gelbbolašvuođagáibádussan lea barggu eaktudan skuvlejupmi ja lassin gáibiduvvo sámegiela dáidu (sámedikkis addojuvvon ásahus 1727/1995). Barggu ceavzilis dikšuma veahkehit sámegiela buorre njálmmálaš ja čálalaš máhttu sihke máŋggabealat hárjánupmi doaimmahatbargguin. Lassin maiddái ruoŧa dahje dárogiela dáidu veahkehit barggu dikšuma. Bargu eaktuda buriid ADG-dáidduid, iešráđálašvuođa, mihttomearálašvuođa, skihkalašvuođa, dárkilvuođa, koordinerenmáhtu, fuolalašvuođa, návcca dikšut máŋggaid sierra bargguid seamma áigge ja maiddái ovttasbargan- ja gulahallandáidduid. Čehppodat njuovžilis bargamii joavkkus ja positiivvalaš jurddašanvuohki leat maiddái dehálaččat.

Guovddáža bargun leat ovttas Sámedikkiin davviriikkaid oktasaš giellaovttasbarggu nannen ja ovddideapmi, sámegiela nannen ja ovddideapmi nu, ahte guđege giellajoavkku ovttaskas dárbbut, hástalusat ja resurssat váldojit vuhtii, ja sámegiela ealáskahttin ja sihkkarastin boahttevuođas.

Doaimmahatčálli lea bálvalangaskavuođas Suoma Sámediggái ja bálká mearrašuvvá Sámedikki bálkávuogádaga gáibádusdási VI ja II luohká mielde (vuođđobálká 1868,01 euro/mb). Vuođđobálkká lassin máksojuvvojit 24 %:a sámeguovllu lassi ja bargohárjánumi mielde ahkelasit. Doaibmabáiki lea Sámedikki čállingottis Sajosis. Barggus čuvvojuvvo guovtte mánotbaji geahččalanáigi.

Ohcamušaid mildosiiguin galgá doaimmahit Suoma Sámedikki čállingoddái 31.12.2018 dmu 16.00 rádjai šleađgapoasttain čujuhussii info(at)samediggi.fi  Lassidieđuid barggus addá má. sámi giellaáššiid čálli Marko Marjomaa marko.marjomaa(at)samediggi.fi. Sámedikki doibmii sáhttá oahpásmit neahttačujuhusas www.samediggi.fi.

Anáris 17.12.2018              Sámediggi

Sámediggi joatká mearreáigásaš nuortalašgiela, anárašgiela ja davvisámegiela giellabargi ohcanáiggi 31.12.2018 rádjai

Sámi parlamentáralaš ráđi vuollásažžan doaibmá davviriikkaid oktasaš sámegielaid fága- ja resursaguovddáš Sámi Giellagáldu, man doaimma ruhtadit Suoma, Ruoŧa ja Norgga Sámedikkit. Fága- ja resursaguovddáža barggut leat earret eará giellagáhtten, giela ovddideapmi, terminologiijabargu ja giela norbmeren.

Sámediggi ohcá 1 mearreáigásaš nuortalašgiela giellabargi, 1 mearreáigásaš anárašgiela giellabargi ja 1 mearreáigásaš davvisámegiela giellabargi áigái 7.1.2019 – 31.12.2019. Doaimmat devdojit 7.1.2019 rájes, juos ruhtadeapmi nannejuvvo ja bargu álgá soahpamuša mielde.

Giellabargi bargguide gullet giellagáhtten, giela ovddideapmi, terminologiijabargu, norbmeren ja diehtojuohkin- ja rávvenbargu. Giellabargái sáhttá mearridit eará doaimmaid, mat gullet davviriikkaid oktasaš sámegielaid fága- ja resursaguovddáža bargguide.

Seađusvuđot gelbbolašvuođagáibádussan lea barggu eaktudan skuvlejupmi ja lassin gáibiduvvo sámegiela dáidu. Prošektii ohccojuvvo ovdasajis olmmoš, geas lea sámegiella eatnigiellan dahje sus lea vástideaddji gielladáidu. Ohccis sávvojuvvojit heivvolaš sámegiela skuvlejupmi (allaoahpahat/universitehta), dovddiidus vástideaddji bargguin ja sámeservodaga ja –gielaid dovdamuš. Barggu ceavzilis dikšumis gáibiduvvojit ámmátlaš máhttin, oktasašbargonákca, sámegiela čálalaš dáidu sihke dáidu bargat iešráđálaččat ja mihttomearálaččat. Davviriikkaid oktasaš sámegielaid fága- ja resursaguovddáža bargogielat leat sámegiella sihke suomagiella ja ruoŧa/dárogiella.

Giellabargi lea bálvalangaskavuođas Suoma Sámediggái ja bálká mearrašuvvá Suoma Sámedikki bálkávuogádaga gáibádusdási V/II–V/I mielde (vuođđobálká 2139,83 euro/mb–2373,87 euro/mb).  Vuođđobálkká lassin máksojuvvojit 24 %:a sámeguovllu lassi ja bargohárjánumi mielde ahkelasit. Doaibmabáiki lea Sámedikki man nu doaibmabáikkis dahje eará sajis soahpamuša mielde. Barggus čuvvojuvvo guovtte mánotbaji geahččalanáigi. Prošeavttas vástida sámegiela doaimmahat ja jođiheaddjin bargá sámi giellaáššiid čálli.

Ohcamušaid mildosiiguin galgá doaimmahit Suoma Sámedikki čállingoddái 31.12.2018 dmu 16.00 rádjai šleađgapoasttain čujuhussii info@samediggi.fi Ovddit ohcamušat vuhtii váldojit. Lassidieđuid barggus addiba má. sámi giellaáššiid čálli Marko Marjomaa marko.marjomaa(at)samediggi.fi. ja gielladorvočálli Anne-Kirste Aikio anne-kirste.aikio(at)samediggi.fi.  Sámedikki doibmii sáhttá oahpásmit neahttačujuhusas www.samediggi.fi ja Sámi Giellagáldu doibmii www.giella.org

Anáris 17.12.2018              Sámediggi

Julevsámegiela ja gildinsámegiela ovddideaddjiide Gollegiella -giellabálkkašupmi

Karin Tuolja Johkamohkis Ruoŧas ja Jekaterina Mechkina Murmánskkas Ruoššas oažžuba davviriikalaš sámi giellabálkkašumi jagi 2018.

Suoma Sámedikki presideanta Tiina Sanila-Aikio, Norgga Sámedikki presideanta Aili Keskitalo, Karin Tuolja, Norgga beal jurylahttu Solvår Knutsen Turi, Ruoŧa Sámedikki presideanta Per-Olof Nutti. Govva: Ann Kristin Lindaas / KMD.

Gollegiella – Davviriikalaš giellabálkkašupmi juhkkojuvvo Karin Tuoljai Norgga, Ruoŧa ja Suoma sámeáššiin vástidan ministariid ja sámedikkiid sátnejođiheaddjiid čoahkkima oktavuođas Oslos 26.11. ja Jekaterina Mechkinai Murmánskkas 29.11. Giellabálkkašumi mihttomearri lea veahkehit sámegielaid nannemii, ovddideapmái ja seailumii Norggas, Ruoŧas, Suomas ja Ruoššas.

Karin Tuolja lea bargan julevsámegiela ovdii Ruoŧas olles rávis olbmo agis áigge. Son lea doaibman oahpaheaddjin, jorgaleaddjin, oahppomateriála ovddideaddjin ja gielladárkkisteaddjin. Tuolja lea dehálaš olmmoš julevsámegiela giellaservošis, ja sus leamašan guovddáš mearkkašupmi Norgga ja Ruoŧa giellaovttasbarggus, eandalii sátnevuorkkáid ja tearpmaid ovddideamis ja Biibbala jorgaleamis.

Jekaterina Mechkina oažžu Gollegiella-giellabálkkašumi guhkesáigásaš barggus gielddasámegiela sajádaga nannemis Ruoššas. Son lea oassálastán sátnevuorkká ovddideapmái ja gielddasámegiela sátnegirjji gárvvisteapmái. Mechkina lea čállán ja jorgalan girjjiid ja ovddidan oahppamateriála. Su dujiid bokte máŋggat leat oahpásmuvvan Murmánskka guovllu gielddasápmelaččaid eallimii ja kultuvrii.

Giellabálkkašupmi mieđihuvvo ovttaskas olbmui dahje servošii, geat leat ánssolaččat doaibman čielgasit sámegiela ovddideami beales. Bálkkašupmi juhkkojuvvo dál gávccát geardde. Čuovvovaš bálkkašupmi juhkkojuvvo jagi 2020 go Suopma doaibmá golmma riikka sámeáššiid ovttasbarggu sátnejođiheaddjin.

Bálkkašupmelávdegoddái gullet Neeta Jääskö Suomas, David Kroik Ruoŧas, Nina Afanasieva Ruoššas, Solvår Knutsen Turi ja Jane Juuso Norggas.

Lassidieđut:

Ráđđádalli virgeolmmoš Johanna Hautakorpi, vuoigatvuođaministeriija, tel. 02951 50018, ovdanamma.sohkanamma@om.fi

Bálkkašupmelávdegotti lahtu Neeta Jääskö Suoma sámedikkis, tel. 0405969230, ovdanamma@neetainari.fi

https://oikeusministerio.fi/