Kaksi lasta pelaa muistipeliä pöydällä.

Sámi árrabajásgeassima materiálavátnái oažžut unna veahki čavčča áigge 

Sámedikki Sámegiela doaimmahagas barget dál guokte árrabajásgeassima materiálabargi, miessemánus álggahan Anni Saara Aikio ja suoidnemánus álggahan Onneli Sieppi. Goabbáge leaba árrabajásgeassima oahpaheaddjit ja bargan sámi árrabajásgeassimis. 

Sámi árrabajásgeassima okta stuorra hástalus lea ain materiálavátni. Buot materiálain lea vátni; girjjiin, lávdespealuin, musihkas, pedagogalaš oahpaheaddjiid materiálain, ámmátgirjjálašvuođas ja duhkorasain. Sámi árrabajásgeassima bargit leat hui čeahpit heivehit, jorgalit ja gárvvistit ieš materiála, muhto gárvves ja sámi pedagogihkka vuođul ráhkaduvvon materiála gáibiduvvo olles áigge. 

Dillái oažžut unna veahki čavčča áigge. Materiála buvttadit sihke prentejuvvon girjin, koartan ja speallun ja digitálahámis. Máŋggat prošeavttat leat jođus ja oassi lea juo gárvánange, go prentemis lea boahtán golmmagielat Bearaš- muitospeallu ja Kuáti.fi- materiálabáŋkui lea luđejuvvon 10 ođđa ivdnengova, main sámi kultuvra lea guovddážis. Lassin ovdal álggahuvvon Värinauttit- bargojoavkkuin ovttasbarggus ráhkaduvvon viiddes dovdobajásgeassinmateriála, Värinauttiid stálošgirji dovdduid birra – oahpaheaddji rávagirji lea gárvánan.  

– Lean hui ilolaš, ahte mii oažžut ođđa materiála sámi árrabajásgeassimii. Mánáide lea dehálaš oaidnit, ahte mii ja min kultuvramet leat spealuin, girjjiin ja ivdnengovain mielde. Go mii speallat suopmelaš muitospealu bearraša birra, mii gávdnat áhči, eatni, vilbeali ja oarpmeali, oarbiniid ja áhku ja ádjá, muhto sámi spealus mis leat lassin ristvánhemat, ristoappát ja -vieljat ja siesáid ja čeziid beallelaččat, ja dieđusge siesáid ja čeziidge lea máŋggageardásaš mearri suopmelaš spealu hárrái. Govain eatni nuorat oabbá gođđá vuoddagiid, oasis leat sámegávttit, muhtumiin guolgagahpirat, figuvrrat leat guolásteamen, lubmemen ja ristvieljas lea miessi sallasis. Dát sáhttet orrut unna áššit, muhto leat rievtti mielde stuorrát ja dehálaččat.  Ivdnengovain mis fas lea ovdamearkka dihte mánná guhte čohkká juvlastuolus. Dákkár representašuvnna sámemánát oidnet hirbmat unnán, muitala giellabeassejođiheaddji Niina Aikio-Siltala.  

– Maiddái bargiide dát materiálat leat sávvamis stuorra veahkkin. Ovdamearkka dihte Värinauttit- bargojoavkkuin ovttasbarggus ráhkaduvvon materiálain mis lea hirbmat mearri dovdduide laktáseaddji sánit, mat leat unnit geavahusas árgagielas. Bloggii, mii vuođđuduvvo Kuáti.fi- siidui bealistis leat boahtimin earálágan artihkkalat sámi pedagogihkas, maiguin mii sáhttit vehá divvut ámmátgirjjálašvuođa váiluma, joatká Aikio-Siltala. 

Sámegiela doaimmahagas buvttaduvvon materiálat ruhtaduvvojit kultur- ja giellabeassedoaimma stáhtadoarjagis ja dat juhkkojuvvojit nuvttá sámegielat árrabajásgeassinovttadagaide ja sámegielat ovdaoahpahussii. Materiála sáhttá diŋgot iežas ovttadahkii doaisttážii šleađgapoasttain giellabeassejođiheaddjis. 

Lassedieđut 

Niina Aikio-Siltala  
má. giellabeassejođiheaddji 
010 839 3115 / 040 487 5414 
niina.aikio-siltala@samediggi.fi 

Anni Saara Aikio  
má. materiálaplánejeaddji 
010 839 3132 / 040 610 9773 
anni-saara.aikio@samediggi.fi 

Onneli Sieppi 
má. materiálaplánejeaddji 
010 839 3132 / 040 610 9773 
onneli.sieppi@samediggi.fi 

Gollegiella – Davviriikkalaš sámi giellabálkkašupmi geigejuvvo 2022

Ovttaskas olmmoš, joavku dahje searvvuš Norggas, Ruoŧas, Suomas ja Ruoššas sáhttá buktit evttohusa jagi 2022 bálkkašumi vuoitin. Evttohus bálkkašumi vuoitin oktan čálalaš ákkastallamiin, man guhkkodat oažžu leat eanemustá 1- 2 siiddu.

GOLLEGIELLA – Davviriikkalaš sámi giellabálkkašupmi geigejuvvo logát geardde čakčat 2022 sámeministariid ja sámediggepresideanttaid deaivvadeamis, man lea áigumuš doallat čakčadálvvi Ruoŧas. Giellabálkkašupmi addojuvvo ovttaskas olbmui dehe organisašuvdnii Norggas, Ruoŧas, Suomas dahje Ruoššas sámegielaid ovddideamis.

Giellabálkkašumi ulbmil

Giellabálkkašumi ulbmilin lea váikkuhit sámegielaid nannemii, ovddideapmái ja seailluheapmái Norggas, Ruoŧas, Suomas ja Ruoššas.

Giellabálkkašupmi juhkkojuvvo ovttaskas olbmuide, joavkkuide dehe servošiidda (omd. searvi, ovttastus, ásahus, instituhtta) mat leat earenoamážit bidjan návccaid sámegielaid nannemii, ovddideapmái dehe seailluheapmái. Giellabálkkašupmi sáhttá addojuvvot ovdamearkka dihte čálalaš, njálmmálaš dehe eará bargguin mat gusket hui viidát sierra servodatsurggiide. Bálkkašumi supmi sáhttá juohkit eanemusat guovtti vuoitái.

Evttot kandidáhta!

Ovttaskas olmmoš, joavku dahje searvvuš Norggas, Ruoŧas, Suomas ja Ruoššas sáhttá buktit evttohusa jagi 2022 bálkkašumi vuoitin. Evttohus bálkkašumi vuoitin oktan čálalaš ákkastallamiin, man guhkkodat oažžu leat eanemustá 1- 2 siiddu, galgá ollet 07.08.2022 beaivvi rádjai dán čujuhussii:

gollegiella@sametinget.se

Gollegiella
Sametinget
Box 90
SE-981 22 Giron/Kiruna

Lassidieđut:

Anita Kitok, árvvoštallanlávdegotti čálli
anita.kitok@sametinget.se
+46 (0)980-681 98

Gollegiella- Davviriikkalaš sámi giellabálkkašumi leat ásahan sámeáššiin vásttolaš ministarat Norggas, Ruoŧas ja Suomas ovttas dáid riikkaid sámediggepresideanttaiguin. Bálkkašupmi geigejuvvui vuosttaš geardde jagi 2004, ja dat juhkkojuvvo juohke nuppi jagi. Bálkkašumi sturrodat lea 15 000 euro

Sámediggi almmuha ohcan láhkai Sámegielat mánáidmateriála ovddidanprošeavtta mearreáigásaš plánejeaddji barggu

Bargu álgá soahpamuša mielde nu jođánit go vejolaš ja bistá 30.12.2022 rádjai.

Materiálabargi bargun lea plánet ja koordineret sámi árrabajásgeassima materiála buvttadeami golmma sámegielain ja buvttadit ja ođasmahttit sisdoaluid Kuáti.fi- materiálabáŋkui. Lassin bargui gullá pedagogalaš materiála plánen, koordineren ja buvttadeapmi ovttasbarggus giellabeassestivrejeaddjin ja nuppi materiálaplánejeaddjin. Plánejeaddji bargguide gullá maiddái sámegielat giela ealáskahtti doaimma plánen ja ollašuhttin Helssega guovllus. Plánejeaddji vástida prošeavtta plánemis, ollašuhttimis ja raporteremis. Prošeavttas vástida sámegiela doaimmahat ja hoavdan doaibmá gielladorvočálli.

Gelbbolašvuođagáibádussan lea barggu eaktudan heivvolaš skuvlejupmi ja sámegiela dáidu (ásahus 1727/95). Doaimma ceavzilis dikšuma ovddida sámekultuvrra dovdámuš, sápmelaš árrabajásgeassima ja pedagogihkka dovdámuš, materiálabarggu ja digitálalaš doaibmabirrasa dovdámuš ja nákca iehčanas plánenbargui ja ollašuhttimii ovttasbarggus eará doibmiiguin. Doaibma sáhttá sisttisdoallat mátkkošteami. Doaimmas čuvvojuvvo guovtti mánotbaji geahččalanáigi.

Plánejeaddji bálká mearrašuvvá Sámedikki bálkávuogádaga gáibádusdási IV/III-IV mielde (vuođđobálká 2698,37–2649,02 e/mb). Vuođđobálkká lassin máksojuvvo 24 % sámeguovllu lassi ja bargovásáhusa mielde mearrašuvvan ahkelasit. Materiálabargi doaibmabáiki lea Sámekulturguovddáš Sajosis, ja barggu dikšun oassái gáiddusbargun lea soahpamuša mielde vejolaš. Friddjahápmásaš bargoohcamušaid mildosiiguin galgá doaimmahit 1.7.2022 dii. 12.00 rádjai čujuhussii https://www.sympahr.net/public/pq.aspx?c3adffa7

Lassedieđuid addá gielladorvočálli Anne Kirste Aikio, anne-kirste.aikio@samediggi.fi / tel. 010 839 3124.

Sámedikki doibmii sáhttá oahpásmuvvat neahttačujuhusas www.samediggi.fi.

Anáris 17.6.2022
Sámediggi

Sámediggi almmuha ohcan láhkai plánejeaddji mearreáigásaš barggu

Sámedikki sámegiela doaimmahat ohcá mearreáigásaš plánejeaddji, gean bargun lea dahkat sámegielaid jorgalandoaimma ja tulkonbálvalusaid ovddideami guoski čielggadan- ja ovddidanbarggu. Dárkkuhussan lea čielggadit sámi giellalága ollašuhttima eaktudan jorgalan- ja tulkonresurssaid ja sierra doaibmiid dárbbuid ja plánaid, mat laktásit jorgalan- ja tulkonbálvalusaide. Bargu álgá 1.9.2022 dahje soahpamuša mielde ja bistá 31.12.2022.

Gelbbolašvuođagáibádussan lea barggu eaktudan skuvlejupmi ja lassin eaktuduvvo sámegiela dáidu (ásahus 1727/95). Barggu ceavzilis dikšun eaktuda sámiid gielalaš vuoigatvuođaid, jorgalan- ja tulkondoaimma sihke sámekultuvrra ja hálddahuslaš bargguid buori dovdama. Bargohárjánupmi vástideaddji bargguin gehččojuvvo ovdun.

Bálká mearrašuvvá Sámedikki bálkávuogádaga gáibádusdási IV/III mielde (vuođđobálká 2645,46 euro/mb). Vuođđobálkká lassin máksojuvvojit ahkelasit, mat mearrašuvvet bargohárjánumi mielde, sihke sámeguovllus barggadettiin 24 % sámeguovllu lassi. Barggus čuvvojuvvo guovtte vahku geahččalanáigi.

Ohcamušaid mildosiiguin galgá doaimmahit Sámedikki čállingoddái 29.7.2022 rádjai čujuhussii: https://www.sympahr.net/public/pq.aspx?9087c9e0

Lassidieđuid barggus addá 23.6.2022 rádjai gielladorvočálli Anne Kirste Aikio tel. 010 839 3124.

Sámedikki doibmii sáhttá oahpásmit neahttačujuhusas www.samediggi.fi

Anáris 14.6.2022
Sámediggi

Kädet kannettavan tietokoneen näppäimistöllä.

Sámediggi ordne infodilálašvuođa auktoriserejuvvon jorgaleaddji dutkosa birra 22.6.2022

Sámediggi lágida infodilálašvuođa auktoriserejuvvon jorgaleaddji dutkosa birra 22.6.2022, dmu 14.00-14.45 gáiddusoktavuođain. Dilálašvuođas muitaluvvo mii dutkkus lea ja man láhkai dasa sáhttá ráhkkanit. Ieš dutkosii almmuheapmi lea borgemánus. Infodilálašvuođas dutkosa birra muitala gielladorvočálli Anne Kirste Aikio ja auktoriserejuvvon jorgaleaddji Tiina Sanila-Aikio. Infodilálašvuohta lea dárkkuhuvvon buohkaide, geat leat beroštuvvan dutkosis.

Oahpahusráđđehusa hálddašan auktoriserejuvvon jorgaleaddji dutkkus ordnejuvvo čuovvovaš geardde skábmamánus 2022. Auktoriserejuvvon jorgaleaddji dutkosa sáhttá čađahit Suomas hállon buot sámegielain ja dat lea virggálaš duođaštus jorgaleaddji ámmátdáiddus. Dutkosa sisdoalus sáhtát lohkat dárkilabbot oahpahusráđđehusa siidduin: https://www.oph.fi/koulutus_ja_tutkinnot/auktorisoidut_kaantajat

Auktoriserejuvvon jorgaleaddjidutkkus lea maid gelbbolašvuođagáibádussan Sámedikki jorgaleaddji virgái, nu mo lea meroštallojuvvon Sámedikkis addon ásahusas.

Sámediggi lágida maŋŋelabbos čakčat sierra ráhkkanandilálašvuođa dutkosis.   

Infodilálašvuhtii sáhttá oassálastit gáiddusoktavuođain:

Searvva dilálašvuhtii dás 

Lassedieđut

Lassedieđut: 

Lassidieđuid addá gielladorvočálli Anne Kirste Aikio:

anne-kirste.aikio@samediggi.fi

Mob. +358 40 707 5626

Tel. 010 839 3124

Kädet kannettavan tietokoneen näppäimistöllä.

Mijá tekno giellateknologiijaseminára Lulejus

Ruoŧa, Suoma ja Norgga sámedikkit bovdejit giellateknologiijaseminárii Lulejui.

Miessemánu 10.-11 beivviid lágidit Ruoŧa, Suoma ja Norgga sámedikkit Mijá tekno giellateknologiijaseminára Lulejus. Seminára lea oassi sámedikkiid gaskasaš ovttasbarggus eamiálbmotgielaid riikkaidgaskasaš logijagi (IDIL 2022-2032) olis. Seminára mihttun lea gávdnat oktasaš sámi njunušprošeavtta (Flag-ship prošeavtta) giellateknologiijasuorggis, masa sámedikkit ovttas áŋgiruššet ja mii lea ávkin olles sámi servvodahkii.

Giellateknologiija ovdána jođánit miehtá máilmmi. Danin lea sámedikkiid mielas erenoamáš dehálaš ahte mii sámit nagodit čuovvut ovdáneami, ja dainna lágiin sihkkarastit gielaideamet boahtteáiggi. Sámedikkit atnet maid dehálažžan dan, ahte sámi álbmot lea mielde hábmemin boahtteáigásaš čovdosiid maiguin mii loktet ja ovdánahttit gielaideamet – maiddái giellateknologiijamáilmmis.

Seminárii leat bovdejuvvon logaldallit iešguđetge sámi ásahusain, ja ulbmilin lea viidát geahčadit makkár giellateknologalaš dárbbut sámi servvodagas leat. Seminára vuosttaš beaivvi leat logaldallamat ja panelaságastallan. Seminára nubbi beaivi lea várrejuvvon bargobádjái mas mii beassat ovttas čohkket jurdagiid ja ovddidit dárbbuid.

Seminára ii rávdnjejuvvo (streamejuvvo).

Seminára: Mijá tekno – Gåk giellateknologiddja máhttá åvdedit sámegielajt?

Goas: Miessemánu 10.–11.b 2022

Gos: Kulturens hus, Skeppsbrogatan 17, 97231 Luleju

Dieđiheapmi: Áigemearri 08.04.22
https://response.questback.com/sametingetsverige/ld1hlny7hd

Jus leat gažaldagat, váldde oktavuođa:

Ingegerd Vannar, e-poasta ingegerd.vannar@sametinget.se, tlf. +46 980 780 29

Marko Marjomaa, e-poasta marko.marjomaa@samediggi.fi, tlf. +358 50 438 24 84

Inger Anne Marie Pulk, e-poasta inger.anne.marie.pulk@samediggi.no, tlf +47 78 48 42 07

Sámediggi almmuha ohcan láhkai giellaáššiidčálli virggi

Giellaáššiidčálli barggut leat meroštallon Sámedikki bargoortnega 35 §:s. Giellaáššiidčálli bargun lea ee. dikšut sámi giellaoktasašbargui guoskevaš bargguid, doaibmat sámi giellaráđi áššemeannudeaddjin ja čállin bargguidasas gullevaš áššiin, doalahit ja ovddidit Suomas geavahuvvon sámegielaid, ovddidit sámegielaid ealáskahttindoaimmaid ja gielaid guoski dutkandoaimma, juohkit dieđuid sámegielas ja bargat oktasašbarggu sámegiela dutkama ja fuolahusa suorggis doaibmi sisriikkalaš ja riikkaidgaskasaš organisašuvnnaiguin ja doaibmaorgánaiguin.

Seađusvuđot gelbbolašvuođagáibádussan lea virggi eaktudan skuvlejupmi ja lassin gáibiduvvo sámegiela dáidu (ásahus 1727/95). Virggi ceavzilis dikšun eaktuda heivvolaš allaskuvladutkosa, sámegielaide laktáseaddji áššedovdamuša sihke hálddahuslaš bargguid dovddiidusa ja buriid ovttasbargan- ja gulahallandáidduid. Bargohárjánupmi vástideaddji bargguin gehččo ovdun.

Bálká mearrašuvvá Sámedikki bálkávuogádaga gáibádusdási IV/II mielde (vuođđobálká 2706,50 euro/mb). Vuođđobálkká lassin máksojuvvojit bargohárjánumi mielde ahkelasit ja 24 % sámeguovllu lassi. Virgi devdojuvvo 1.7.2022 rájes ja virggi deavdimis čuvvojuvvo guđa mánotbaji geahččalanáigi.

Ohcamušaid mildosiiguin galgá doaimmahit Sámedikki čállingoddái 30.4.2022 rádjai čujuhussii: https://www.sympahr.net/public/pq.aspx?626f57f1

Lassidieđuid barggus addá gielladorvočálli Anne Kirste Aikio tel. 010 839 3124. Sámedikki doaibmamii sáhttá oahpásmit neahttačujuhusas www.samediggi.fi

Anáris 1.4.2022
Sámediggi

Sámediggi almmuha ohcanláhkai mearreáigásaš davvisámegiela jorgaleaddji doaimma

Jorgaleaddji bargun lea bargat davvisámegielat jorgalan- ja terminologiijabargguid gielladoaimmahagas. Jorgaleaddji barggu gelbbolašvuođagáibádussan lea bargui heivvolaš bajit allaskuvladutkkus dahje eará skuvlejupmi sihke lágas auktoriserejuvvon jorgaleaddjiin (1231/2007) oaivvilduvvon riekti doaibmat auktoriserejuvvon jorgaleaddjin suomagielas davvisámegillii ja nuppegežiid. Bargu álgá 11.4.2022 dahje soahpamuša mielde ja joatkašuvvá 31.8.2022 radjái dahje vejolaččat dan maŋŋelge.

Barggus čuvvojuvvo guovtti mánotbaji geahččalanáigi. Bálká mearrašuvvá Sámedikki bálkávuogádaga gáibádusdási IV/IV dahje V/II mielde (vuođđobálká 2597,07–2247,67 euro/mb). Vuođđobálkká lassin máksojuvvojit bargohárjánumi mielde mearrašuvvan ahkelasit sihke sámeguovllus barggadettiin 24 % sámeguovllu lassi.

Ohcamušaid duođaštusaiguin galgá doaimmahit Sámedikki čállingoddái 3.4.2022 rádjai čujuhussii: https://www.sympahr.net/public/pq.aspx?37911de4

Lassidieđuid addá gielladorvočálli Anne Kirste Aikio tel. +358 40 707 5626 dahje anne-kirste.aikio(at)samediggi.fi

Sámedikki doibmii sáhttá oahpásmit neahttačujuhusas www.samediggi.fi

21.3.2022
Sámediggi

Sámediggi almmuha ohcan láhkai plánejeaddji mearreáigásaš doaimma

Sámedikki sámegiela doaimmahat ohcá mearreáigásaš plánejeaddji, gean bargun lea ráhkadit dieđihanmateriála sámi giellalágas ja sámiid eará gielalaš vuoigatvuođain sámeálbmogii neahttasiidduide ja eará kanálaide.  Bargu álgá 1.4.2022 dahje soahpamuša mielde ja bistá 31.6.2022 rádjai ja vejolaččat dan maŋŋelge.

Gelbbolašvuođagáibádussan lea barggu eaktudan skuvlejupmi ja lassin eaktuduvvo sámegiela dáidu (ásahus 1727/95). Barggu ceavzilis dikšun gáibida sámiid gielalaš vuoigatvuođaid, sámekultuvrra ja hálddahusbargguid buori dovdamuša ja buriid gulahallandáidduid. Bargohárjánupmi vástideaddji bargguin gehččojuvvo ovdun.

Bálká mearrašuvvá Sámedikki bálkávuogádaga gáibádusdási IV/III mielde (vuođđobálká 2645,46 euro/mb). Vuođđobálkká lassin máksojuvvojit bargohárjánumi vuođul ahkelasit sihke sámeguovllus barggadettiin 24 %:a sámeguovllu lassi. Doaimmas čuvvojuvvo guovtte vahku geahččalanáigi.

Ohcamuša mildosiiguin galgá doaimmahit Sámedikki čállingoddái 7.3.2022 rádjai čujuhussii: https://www.sympahr.net/public/pq.aspx?0855aa64&lang=fi-FI

Lassidieđuid barggus addá gielladorvočálli Anne Kirste Aikio tel. 010 839 3124.

Sámedikki doibmii sáhttá oahpásmit neahttačujuhusas www.samediggi.fi

Anáris 16.2.2022
Sámediggi

Ságastallan- ja dieđihandilálašvuođat sámemánáid ja -nuoraid gielalaš vuoigatvuođain árrabajásgeassimis ja oahpahusas

Sámediggi lágida njukčamánu áigge ságastallan- ja dieđihandilálašvuođaid sámemánáid ja – nuoraid gielalaš vuoigatvuođain árrabajásgeassimis, oahpahusas ja mánnábearrašiidda ordnejuvvon bálvalusain. Dilálašvuođat lágiduvvojit guovlluid ja giellajoavkkuid mielde. Ságastallandilálašvuođaid mihttomearrin lea juogadit dieđuid ja ságastallat bálvalusain, mat laktásit sámegielaide, ja daid ordnemis gielddain.

Ságastallandilálašvuođat leat rahpasat buohkaide, maiddái skuvlema lágideaddjiide, iige daidda dárbbaš almmuhit ovddalgihtii. Dán beaiváduvvon dieđáhusas gávnnat dilálašvuođaid áigetávvaliid ja maiddái Teams-liŋkkaid.

Fuom! Oulu ságastallandilálašvuohta sirdon dollot disttaga 5.4. dmu 18–20.

Ságastallandilálašvuođat:

Eanodat
disttat 1.3. dmu 18-20
Oassálastinliŋka

Gihttel
gaskavahkku 2.3. dmu 18-20
Oassálastinliŋka

Ohcejohka
disttat 15.3. dmu 18-20
Oassálastinliŋka

Anár, davvisámegiella
gaskavahkku 16.3. dmu 18-20
Oassálastinliŋka

Anár, anárašgiella
disttat 22.3. dmu 18-20
Oassálastinliŋka

Anár, nuortalašgiella
gaskavahkku 23.3. dmu 18-20
Oassálastinliŋka

Soađegilli ja Vuohčču
disttat 29.3. dmu 18-20
Oassálastinliŋka

Roavvenjárga
gaskavahkku 30.3. dmu 18-20
Oassálastinliŋka

Helsset
duorastat 31.3. dmu 18-20
Oassálastinliŋka

Oulu
disttat 5.4. dmu 18-20
Oassálastinliŋka

Liekkus bures boahtin!

Lassidieđut:

skuvlenčálli Ulla Aikio-Puoskari, ulla.aikio-puoskari@samediggi.fi, 010 8393 112

gielladorvočálli Anne Kirste Aikio, anne-kirste.aikio@samediggi.fi, 010 8393 124

má giellabeassejođiheaddji Niina Aikio-Siltala, niina.aikio-siltala@samediggi.fi, 010 8393 115