Sámediggi deaivvadii eana- ja meahccedoalloministtar Essayahiin lávvardaga Anáris

/in , /by

Eana- ja meahccedoalloministtar Sari Essayah galledii lávvardaga 23.9.2023 Anáris ja Ohcejogas ja oahpásnuvai áigeguovdilis guolástanáššiide. Sámedikki ovddasteaddjit ságastalle ministtardeaivvadeamis Sadjosis ee. Deanu guolástannjuolggadusa, buggeluosa ja guolástanlága nuppástuhttindárbbuid birra sápmelaččaid dáfus.

Govva: Sámediggi / Niina Siivikko.

– Lean ilus, ahte gulahallan ministariin lea  álgán dađistaga ráđđehusbaji álggus, ja ahte son lea leamašan ovdamearkka dihte buggeluossaáššis aktiivvalaš. Dákkár konstruktiiva gulahallan ja ovttasbargu sápmelaččaiguin lea čállojuvvon maiddái Orpo ráđđehusprográmmii, muitala ságadoalli Tuomas Aslak Juuso. – Lei dehálaš, ahte oaččuimet áigeguovdileamos Deanu áššiid lassin buktit ovdan maiddái eará sápmelaččaid guolástanvuoigatvuođaide ja ovttaveardásašvuhtii gullevaš fáttáid, joatká Juuso.

Deanu guolástannjuolggadusa ja buggeluosa lassin maiddái eará guolástanáššit ovdan

Ollu ságastallojuvvui erenomážit Norggain šiehtadallojuvvon Deanu guolástannjuolggadusa ja dan váttisvuođaid birra. Sámedikki ovddasteaddjit muittuhedje, ahte sápmelaččaid vuoigatvuođat ja luosa suodjaleapmi eai leat gaskaneaskka vuostálas ulbmilat.

– Deanu guolástannjuolggadushámus lea oppalaččat eahpelihkostuvvan, iige dan galggale vuolláičállit. Dan sadjái dan galggalii ráđđádallat áibbas ođđasit, nu ahte dat gudnejahttá sápmelaččaid vuođđolágalaš vuoigatvuođaid ja váldá vuhtii riektegeavada dihkkádemiid, muitala I várreságadoalli Anni Koivisto.

Lassin ovttas suokkardallojuvvui mo sáhtálii sihkkarastit, ahte buggeluosain livččii báikkálaš dásis vejolaš maid ávkkástallat boahtteáigge eastadandoaimmaid lassin. Deatnu-ollisvuođa lassin Sámediggi bajidii ođasmahttindárbbuid maid Vuohču sápmelaččaid ja Njávdánjoga guolástannjuolggadusa dáfus.

– Vuohču sápmelaččaid guolástanvuoigatvuođaid dilli lea hui eahpevuoiggalaš ja gáibida čovdosiid. Lagašáiggiid livččii áigeguovdil maid ráđđádallat ođđasit Njávdánjoga guolástansoahpamuša Norggain, muitala II várreságadoalli Leo Aikio.

Sámedikki ovddastedje deaivvadeamis ságadolliid lassin stivrra lahtut Veikko Feodoroff ja Anne Nuorgam, ealáhus- ja vuoigatvuođalávdegotti ságadoalli Asko Länsman ja ságadoalli veahkki Niina Siivikko. Ministtar Essayah mielde galledeamis leigga bivdodoalloráđđeolmmoš Vesa Ruusila ja erenomášveahkki Sonja Falk.

Lassedieđut:

Tuomas Aslak Juuso
Ságadoalli
040 687 3394
tuomas.juuso@samediggi.fi

Anni Koivisto
I várreságadoalli
040 415 5969
anni.koivisto@samediggi.fi

Leo Aikio
II várreságadoalli
040 621 6505
leo.aikio@samediggi.fi

Henkilö suomustaa kalaa puukolla.

Seminára sámiid guolástanárbevieru birra Anáris 28.9.2023 

/in , /by

Sámediggi lágida duorastaga 28.9.2023 Sámekulturguovddážis Sadjosis rabas seminára sámiid guolástanárbevieru birra. Dilálašvuođa sáhttá čuovvut maiddái njuolggorávdnjema (streama) bokte. 

Seminára viggamuššan lea lasihit sámeservoša ja Sámedikki gaskasaš gulahallama guolástanárbevieru dáfus ja álggahit ságastallama sámiid guolástanárbevieru iešvuođaid, otná dili ja hástalusaid birra. Viggamuššan lea maiddái ovddidit sámiid guolástanárbevieru seailuma. 

Iđitbeaivvi áigge prográmma sisttisdoallá áššedovdiid álggahansáhkavuoruid čázádagaid ja guollenáliid dilis ja guolásteami mearkkašumis sámiid buresveadjimii. Eahketbeaivvi áigge leat panelaságastallamat, main bovdejuvvon panelisttat miehtá sámiid ruovttuguovllu ságastallet panelajođiheaddji láidestemiin sámiid guolástanárbevirrui laktáseaddji áššiid birra. Panelaságastallamat dulkojuvvojit sámegielain suomagillii.  

Seminára lea rabas buohkaide. Erenomáš sávaldahkan lea, ahte dilálašvuohta fáhte sámiid guolástanárbevieru áššedovdiid ja aktiivvalaš guollebivdiid sámiid ruovttuguovllus. 

Sadjosis semináraoassálastiide guossohuvvo iđit- ja eahketbeaikáffe. Seminára ovttasbargoguoibmi lea Meahciráđđehus. 

Seminára áigi ja báiki 

Duorastat 28.9.2023 dii 8.30–16.00 

Anár, Sámekulturguovddáš Sajos, Auditoria / Zoom-webinára 

Webinára liŋka: https://us06web.zoom.us/j/82160665696  

Almmuheapmi 

Jos oassálasttát dilálašvuhtii Sadjosis, de almmuhivččetgo iežat čujuhussii info@samediggi.fi maŋimustá 27.9.2023 dmu 12. Bivdit almmuhit, vai semináraoassálastiide várrejuvvo doarvái káffe.  

Prográmma 

Lassedieđut: 

Leo Aikio 
II várreságadoalli 
040 621 6505 
leo.aikio@samediggi.fi 

Laura Olsén-Ljetoff 
ealáhusčálli  
040 617 5113 
laura.olsen-ljetoff@samediggi.fi  

Govva: Johanna Labba

Tyhjä vene joen rannassa.

Sámediggi celkkii Deanu guolástannjuolggadusas – njuolggadusa ii galgga vuolláičállit, muhto ráđđádallat ođđasit

/in , /by

Evttohuvvon Deanu guolástannjuolggadus loavkida sámiide vuođđolágas sihkkarastojuvvon vuoigatvuođaid nu mearkkašahtti láhkai, ahte dan ii galgga vuolláičállit. Sámediggi evttoha, ahte guolástannjuolggadusas ráđđádallo ođđasit. Sámedikki stivra mearridii Deanu guolástannjuolggadusa guoski cealkámušas 5.9.2023.

Deanu guolástannjuolggadushámus, mii lea dál cealkin láhkai, loavkida sámekultuvrra suoji, sámiid opmodatsuoji ja maiddái iešmearridanvuoigatvuođa. Hápmosis ii maiddái leat sámiid friddja, dihtui vuođđudeaddji ovdamiehtan. Sámediggi oaivvilda, ahte guolástannjuolggadusas galgá ráđđádallat ođđasit.

-Stáhtaráđđi attii ráđđádallansáttagotti ásaheami oktavuođas celkosa, mii deattuhii luossanáliid ealáskahttima sihkkarastima ja sámiid vuoigatvuođaid ovddideami. Sámiid vuoigatvuođat leat goittotge healbaduvvon guolástannjuolggadushápmosis, iige Sámediggi sáhte dohkkehit njuolggadusa dán hámis, dadjá Sámedikki ságajođiheaddji Tuomas Aslak Juuso.

Guolástannjuolggadushámus healbada geavatlaččat Deanu viidodaga sámiid vuoigatvuođa ollašuhttit árbevirolaš guollebivddu Deanu čázádagas. Njuolggadus gáržžida mearkkašahtti láhkai sámegiela lunddolaš geavahanbirrasa ja áitá iežas oasistis geafudit terminologiija, mii laktása luossabivdui, ja dan bokte árbevirolaš dieđu sirdáseami.

Hápmosis eai leat vuhtiiváldon ođđa vuoigatvuođageavat ja vuođđoláhka

Guolástannjuolggadushápmosis eai leat doarvái vuhtiiváldon eamiálbmot sámiid vuođđo- ja olmmošvuoigatvuođat, eaige daidda laktáseaddji vuođđoláhkaváljagotti bealiváldimat. Njuoggadusas eai maiddái leat vuhtiiváldon gieskat vuoigatvuođageavadis dahkkon linnjádeamit, mat gusket  sámiid guolástanvuoigatvuođaid ja sámekultuvrra ollašuhttima suoji Deanu čázádagas.

Alimus riekti lea jagi 2022 addin ovdamearrádusain (KKO:2022:25 ja KKO:2022:26) guođđán heivetkeahttá guolásteami Deanu čázádagas guoski njuolggadusaid vuođđolága vuostásažžan.  Njuolggadusas dehe dan válmmaštallama oktavuođas eai leat ovdanbukton vuođustusat dasa, ahte áššit leat čovdojuvvon guolástannjuolggadusas nuppe láhkai go alimus rievtti čovdosat eaktudit.

– Lea čielggas, ahte vuođđolága ja ođđa vuoigatvuođageavada guođđin nu, ahte ii vuhtiiváldo guolástannjuolggadusas doalvu dasa, ahte máŋggat njuolggadusa ráddjehusat sámiid buohta leat vuoimmeheamet, daningo dat leat vuođđolága vuostásaččat. Dákkár heajos dási válmmaštallan ii leat ovttage oassebeali ovdu, joatká Sámedikki I várreságajođiheaddji Anni Koivisto.

Eana- ja meahccedoalloministeriija bivddii Sámedikkis cealkámuša hápmosis guoskkadin Suoma ja Norgga gaskasaš Deanu čázádaga guolástannjuolggadusa ja dan vuolláičállima. Guolástannjuolggadus lea jagi 2017 šihttojuvvon Deanu guolástansoahpamuša mielddus, mainna stivrejuvvo guollebivdu Deanus, ja mii beaiváduvvo 5-7 jagi gaskkaid.

Jagi 2023 áigge Sámediggi ja Deanu guolledoalloguovlu eai šat oassálastán guolástannjuolggadusa guoski ráđđádallamiidda, daningo gehčče ráđđádallaneavttuid nohkan Norgga stáhta eavttuhis luossabivddu gieldingáibádusa geažil.

Lassidieđut:

Tuomas Aslak Juuso
Ságajođiheaddji
040 687 3394
tuomas.juuso@samediggi.fi 

Anni Koivisto
I várreságajođiheaddji
040 415 5969
anni.koivisto@samediggi.fi

Sarita Kämäräinen
Ealáhus- ja birasláhkačálli
040 186 7258
sarita.kamarainen@samediggi.fi

Govva: Hans Pieski

Sámi dálkkádatráđđi ásahuvvui vuosttas háve

/in , /by

Sámi dálkkádatráđđi lea ođđa, sorjjasmeahttun áššedovdiorgána, mii doarju sámi árbevirolaš dieđu vuhtiiváldima mearrádusbargamis, mii laktása dálkkádatpolitihkkii. Stáhtaráđđi ásahii borgemánu 24.  beaivve sámi dálkkádatráđi njealje jagi áigodahkii.

Sámediggi bivddii miessemánus 2023 sámeservošis evttohusaid sámi árbevirolaš dieđu hálddašeaddjiin sámi dálkkádatráđđái. – Háliidan giitit buohkaid, geat leat ovdanbuktán evttohusaid ja eandalii daid, geat leat lohpidan vuolgit fárrui ovddidit sámi árbevirolaš dieđu vuhtiiváldima. Giittán maiddái ráđi ságajođiheaddjin nammaduvvon Klemetti Näkkäläjärvi, guhte lea geavahan olu áiggi ášši ovddideapmái ja buktán iežas áššedovdamuša maiddái Sámedikki dievasčoakkáma geavahussii, dadjá Sámedikki ságajođiheaddji Tuomas Aslak Juuso.

Sámi dálkkádatráđđái nammaduvvojedje 12 ovddasteaddji. Ráđis leat mielde sámi árbevirolaš dieđu hálddašeaddjit ja maiddái ovddastus dehálaš dieđasurggiin. Ságajođiheaddjin nammaduvvui dutkidoavttir Klemetti Näkkäläjärvi Oulu universitehtas.

– Dál ásahuvvon sámi dálkkádatráđđi lea mearkkašahtti nu sisriikkalaččat go maiddái riikkaidgaskasaččatge. Giittán erenomážit Krista Mikkonen ja Maria Ohisalo buori ja beaktilis oktasašbarggus ášši ovdii, joatká vel Juuso.

Sámi dálkkádatráđi birra ásahuvvo ođđa dálkkádatlágas

Sámi dálkkádatráđi birra ásahuvvo ođđa dálkkádatlága (423/2022) 21 §:s ja lága vuođul addojuvvon ásahusas (435/2023). Stáhtaráđđi ásaha sámi dálkkádatráđi ságajođiheaddji ja lahtuid njealje jahkái ain hávil.

Sámi dálkkádatráđi bargun lea addit cealkámušaid dálkkádatpolitihka plánain sámekultuvrra ovddideami oasil. Dálkkádatráđđi sáhttá bargat dálkkádatnuppástussii ja maiddái sámekultuvrii ja vuoigatvuođaide laktáseaddji diehtovuođu buvttadeami guoski earáge doaimmaid. Sámi dálkkádatráđđi mearrida čoakkámiin ja doaimmain iehčanasat dálkkádatlága ja stáhtaráđi ásahusa vuođul.

– Sávan, ahte dálkkádatráđi bargu beassá bures johtui ja resurssat, mat dárbbašuvvojit dasa, gávdnojit. Lea dehálaš, ahte dálkkádatnuppástusa váikkuhusat árbevirolaš sámi ealáhusaide bohtet viidát ovdan, Juuso gávnnaha.

Sámi dálkkádatráđis leat ságajođiheaddji, várreságajođiheaddji ja dan lassin eanemustá logi eará lahtu. Uhcimustá bealli dálkkádatráđi lahtuin galget leat sámi árbevirolaš dieđu hálddašeaddjit sámiid ruovttuguovllu sierra guovlluin ja vejolašvuođaid mielde sierra giellajoavkkuin. Dálkkádatráđi eará lahtut galget ovddastit birasdiehtagiid dehe juo dálkkádatráđi bargguid dáfus eará guovddáš dieđasurggiid.

Sámi dálkkádatráđi lahtut 1.9.2023-31.8.2027:

Sámi árbevirolaš dieđu hálddašeaddjit

Esko Aikio (Ohcejohka)
Petra Biret Magga-Vars (Soađegilli)
Antti-Oula Juuso (Eanodat)
Raija Lehtola (Anár)
Tuomas Semenoff (Anár)
Jussa Seurujärvi (Anár)

Dieđasurggiid ovddasteaddjit

Klemetti Näkkäläjärvi (Oulu universitehta, ságajođiheaddji)
Hilppa Gregow (Dálkediehtaga lágádus)
Rauna Kuokkanen (Lappi universitehta)
Päivi Meriläinen (Dearvvasvuođa ja buresveadjima lágádus)
Markku Ollikainen (Suoma dálkkádatpanela).
Henni Ylänne (Nuorta-Suoma universitehta)

Lassidieđut:

Tuomas Aslak Juuso
Ságajođiheaddji
040 687 3394
tuomas.juuso@samediggi.fi 

Stáhtaráđđi ásahii sámi dálkkádatráđi| valtioneuvosto.fi

Sámediggi bivdá nammadanevttohusaid sámi dálkkádatráđi lahttun| samediggi.fi

Boazovahátlágas dárkkuhuvvon buhtadusaid boazodoallojagi 2021–2022 vahágiin galgá máksit boazodoalliide 

/in , /by

Sámediggi lea álggahan ráđđádallamiid eana- ja meahccedoalloministeriijain guoskkadin boazovahátlága ollašuhttima guoski válmmaštallama. Sámediggi oaivvilda, ahte boazodoallojagi 2021–2022 goavvi deavdá kriteraid, mat leat ásahuvvon láhkaásaheamis buhtadusa vuođustussan. 

– Sámediggi gáibida, ahte boazovahátlágas dárkkuhuvvon buhtadusat boazodoallojagi 2021-2022 áigásaš vahágiin máksojuvvojit vuoiggalaččat daid boazodoalliide, geat leat vahága gillán – maiddái daid bálgosiin, gos leat leamaš badjel lobálaš meari bohccot. Dán oainnu doarju Davvi-Suoma hálddahusrievtti gieskat addin čoavddus, mas gomihuvvojedje EJB-guovddáža mearrádusat main hilgojuvvojedje boazovahátlága mieldásaš vahágiid buhtadusohcamušat Neakkela bálgosa boazodoalliid buohta dálvvi 2019–2020 vahágiin, gávnnaha Sámedikki ságajođiheaddji Tuomas Aslak Juuso. 

Boazodoallojagi 2021–2022 áigge sámiid ruovttuguovllu boazodoallit vásihedje oanehis áigge siste juo nuppi goavvedálvvi. Eatnama bajoža ala jikŋon muohttaga ja maiddái guohppuma geažil guohtun álggii máŋgga bálgosis šaddat erenomáš váttisin juo čakčadálvve 2021. 

Eana- ja meahccedoalloministeriija almmuhii njukčamánu álggus 2022, ahte Luondduriggodatguovddáš (Luke) ráhkada čielggadusa dálvvi 2021–2022 dilis boazodoalloguovllus, dan maŋŋá, go vihtta bálgosa sámiid ruovttuguovllus ledje dahkan diehtunaddima eahpedábálaš muohta- ja luonddudili birra eana- ja meahccedoalloministeriijai. Maiddái Sámediggi ráđđádalai ministeriijain áššis, ja doarjalii dalá eana- ja meahccedoalloministtar Leppäi boazojámuid ovddalgihtii eastadeami ja boazovahátlága mieldásaš meannudeami álggaheami várás rabas reivviin.   

Luke gávnnahii čielggadusas, ahte muohttaga garra ja jikŋon bodnegeardi ja maiddái guovllu šattolašvuođa mearkkašahtti guohpatoksiidnadoalut váttásmahtte guohtuma muhtin osiin boazodoalloguovllus dálvvi 2021–2022 áigge. Čielggadusas árvvoštallui, ahte eahpedábálaš guohtondilli olai oktiibuot 19 bálgosa viidodahkii. Guovlu guoská viiddes oasi sámiid ruovttuguovllu bálgosiin ja maiddái erenomážit boazodollui várrejuvvon guovllus. Dan lassin dán 19 bálgosa viidodagas dikšojuvvo badjel bealli olles boazodoalloguovllu bohccuin. 

Eará láhkai go ovddit háve boazovahátlága heivehettiin, Luke čielggadus dievasmahttui gielddaid dálonguovloealáhusvirgeoapmahaččaid dahkan dárkkistusain. Sámedikki oažžun dieđuid mielde bivdda dárkkistusaid álggaheapmin gielddaide bođii Lappi EJB-guovddážis easkka njukčamánu loahpas jagi 2022, ja dárkkistusat ja maiddái čájánasaid čoaggin dahkkui easkka dan maŋŋá. 

Sámedikki ja eana- ja meahccedoalloministeriija gaskasaš Sámediggelága 9 §:s dárkkuhuvvon ráđđádallamat álggahuvvojedje miessemánus 2023 buhtadusaid máksimis. Buhtadusat vuođđuduvvet boazodoalu deaividan vahágiid buhttemis addojuvvon láhkii (987/2011), elege ng. boazovahátláhkii. Ráđđádallamat joatkašuvve borgemánus 2023, go leat ožžojuvvon buot dárbbašlaš dieđut vahágiid viidodaga ja buhtadusaid eaktudan mearreruđa árvvoštallama várás. 

Lassidieđut: 

Tuomas Aslak Juuso 
Ságajođiheaddji 
040 687 3394
tuomas.juuso@samediggi.fi  

Laura Olsén-Ljetoff 
Ealáhusčálli 
010 839 3123 / 040 617 5113 
laura.olsen-ljetoff@samediggi.fi

Sámediggi ii namut ovddasteaddji Lappi bieggafápmočielggadeami 2023–2024 stivrenjovkui 

/in , /by

Sámedikki stivra mearai čoakkámis 16.5.2023, ahte Sámediggi ii namut ovddasteaddji Lappi bieggafápmočielggadeami 2023–2024 stivrenjovkui. Sámediggi ii oassálastte projeavttaide, maid dárkkuhussan lea ovddidit bieggafámu sámiid ruovttuguvlui. 

Lappi lihttu lea ožžon birasministeriijas ruhtadeami ruoná sirdáseami doarjagiin bieggafápmočielggadeami ráhkadeapmái Lappii. Čielggadeapmi lea joatkka jagi 2022 bieggafápmočielggadeapmái. Čielggadeami guovddáš joksanmearrin lei gávdnat bieggafápmobuvttadeapmái potentiálalaš guovlluid eanangoddelávvaráhkadeami vuođđun. Čielggadeamis gávdne oktiibuot 46 potentiálalaš bieggafápmoguovllu. 

– Ruoná sirdáseapmi lea sámiide hui deaŧalaš, muhto dan ii sáhte ollašuhttit makkár beare vugiiguin. Sámediggi doaladuvvá negatiivvalaččat bieggafámu ovddideapmái sámiid ruovttuguovllus dutkamušain ja boazodoalus gávnnahuvvon vahátlaš váikkuhusaid dihte, lohká Sámedikki ságajođiheaddji Tuomas Aslak Juuso 

Lappi lihttu čielggada bieggafápmobuvttadeami potentiálalaš guovlluid sámiid ruovttuguovllus, vaikke Davvi-Lappi eanangoddelávas, mii leat joatkkaválmmaštallamis, dehe Meahciráđđehusa Sámiid ruovttuguovllu luondduriggodatplánas jagiide 2022–2027 ii ovddiduvvo bieggafápmu sámiid ruovttuguvlui. 

Sámediggi ja birasministeriija ráđđádalle 27.3.2023 ruhtadanmearrádusa válmmaštallamis. Ráđđádallamis sohppui ođđa čoakkáma ordnemis čakčamánus 2023, dallego čielggadanprojeakta lea álgán ja ovdánan. 

Bieggafápmu váikkuha máŋggaláhkai birrasii 

Bieggafápmoráhkadeami rávvagiid mielde bieggafápmoráhkadeami váikkuhusat boazodollui sáhttet ilbmanit váikkuhussan guohtoneatnamiidda, bohccuid láhttemii, boazodollui ovdamearkan johtingeinnodagaid muhttašuvvama dihte ja maiddái boazovahágiid mearrái ja buohkanassii ealáhusa gánnáhahttivuhtii. 

– Bieggafápmu váikkuha boazodollui dálá dieđu mielde mearkkašahtti láhkai. Gilvvohalli eanangeavaheapmi hástala boazodoalu vejolašvuođaid seailluhit dálkkádatnuppástusa eaktudan vuogáiduvvandárbbu, nugo guohtumiid iešguđetlágan dálvediliid várás, gávnnaha vs. birasčálli Tiina Lovisa Solbär. 

Bálgosiid ovttastus guđii sierraoaivila juovlamánus 2022 Lappi lihtu jagi 2022 bieggafápmočielggadeapmái, dasgo čielggadeamis eai lean váldon vuhtii boazodoalu dáfus rašes guovllut. Evttohuvvon 46 guovllus 12 leat gávnnahuvvon čielggadeamis boazodoalu dáfus mearkkašahtti dehe govttohis hehttehusa guovlun. 

Lassidieđut: 

Tuomas Aslak Juuso 
Ságajođiheaddji 
040 687 3394 
tuomas.juuso@samediggi.fi  

Tiina Lovisa Solbär 
vs. birasčálli 
050 5999 725 
tiinalovisa.solbaer@samediggi.fi  

Seminára Deanučázadaga vuoigatvuođain ja iešvuođain Ohcejogas 23.-24.5.2023

/in , , /by

Báiki: Deatnu Restoráŋŋa, Ellintie 25

Ulbmil lea ságastallat oktasaš vuođđojurdaga movt suddjet sámiid  guolastanárbevieruid ja -rivttiid báikkálaš, našunála ja riikkagaskasaš dásiin.

Seminára lea rabas buohkaide sávvat earenoamážit Deanu- ja oalgejogaid olbmuid ja sin maŋisboahttiid, virgeolbmuid ja eará berošteaddjiid oassálastit. Dieđihanáigemearri: 16.5.2023

  • Dulkon sáme-, suoma- ja dárogillii.
  • Oassálastinmáksu: 5 €  (gáfe ja borramuša) mákso báikki alde.
  • Seminára sáhtát čuovvut maid Zoom-webinaari bokte. Webinaari liŋka: https://us06web.zoom.us/j/86047289722

Prográmma gávnnat dás.

Oktavuohtadieđut:

Riitta Orti-Berg, Suomabeale Sámediggi, riitta.orti-berg@samediggi.fi / +358 40 840 0383

Hans-Erik Vars, Deanučázádaga guolástanhálddahus, hev@tanafisk.no / +47 924 00 935

Seminára ordnejit ovttasbargun Suoma ja Norgga Sámedikkit ja Deanučázádaga guolástanhálddahus.

Govva: Marja Helander

Sámediggi bivdá nammadanevttohusaid sámi dálkkádatráđi lahttun

/in , /by

Sámi dálkkádatráđđi ásahuvvo doarjut sámi árbevirolaš dieđu vuhtii váldima mearrádusbargamis, mii laktása dálkkádatpolitihkkii. Sámi dálkkádatráđđi čohkiida ságajođiheaddjis, várreságajođiheaddjis ja eanemustá logi lahtus. Uhcimustá bealli dálkkádatráđi lahtuin galget leat sámi árbevirolaš dieđu hálddašeaddjit. Sámediggi válmmaštallá evttohusa dálkkádatráđi čoahkkáibidjun sámi árbevirolaš dieđu hálddašeaddjiid oasil.

Sámediggi bivdá sámeservošis evttohusaid sámi árbevirolaš dieđu hálddašeaddjiin sámi dálkkádatráđđái. Evttohusat bivdojuvvojit nu viidát go vejolaš sierra sámeealáhusaid ja -kultuvrra dovdiin, sierra ahkeluohkáid ja sohkabeliid ovddasteaddjiin, davvisámegiela, nuortalašgiela ja anárašgiela giellaguovlluin sámiid ruovttuguovllu sierra osiin.  Sáhttá evttohit ovtta dahje juo eanet go ovtta olbmo. Nammadanevttohusa galgá vuođustallat.

Nammadanevttohusat bivdojuvvojit 21.5.2023 rádjai šleađgapoasttain info@samediggi.fi dahje poastta fárus Sámediggi, Sajos, 99870 Anár. Evttohusas galget oidnot iežas namma ja maiddái evttohuvvon olbmo oktavuođadieđut ja diehtu su njálmmálaš miehtamis evttohassan.

Sámi dálkkádatráđđi

Sámi dálkkádatráđđi lea sorjjasmeahttun áššedovdiorgána, gos galget leat ovddastuvvon sámi árbevirolaš dieđu hálddašeaddjit ja maiddái ovddastus dehálaš dieđasurggiin. Sámi dálkkádatráđis ásahuvvo ođđa dálkkádatlága (423/2022) 21 §:s ja lága vuođul addojuvvon ásahusas (435/2023). Stáhtaráđđi ásaha sámi dálkkádatráđi ságajođiheaddji ja lahtuid njealje jahkái hávil. Lahttun sáhttá doaibmat eanemustá guokte doaibmabaji maŋŋálágaid. Sámi dálkkádatráđi lahtuide máksojuvvo jahkebuhtadus. Ságajođiheaddji buhtadus lea 5 000 euro, várreságajođiheaddji 3 000 euro ja lahtu 1 500 euro.

Sámi dálkkádatráđi bargun lea addit cealkámušaid dálkkádatpolitihka plánain sámekultuvrra ovddideami oasil. Dálkkádatráđđi sáhttá bargat dálkkádatnuppástussii ja maiddái sámekultuvrii ja vuoigatvuođaide laktáseaddji diehtovuođu buvttadeami guoski earáge doaimmaid. Sámi dálkkádatráđđi mearrida čoahkkimiin ja doaimmain iehčanasat dálkkádatlága ja stáhtaráđi ásahusa vuođul. Orgána geavada doaimmas ii leat ovddit vásáhus.

Sámi dálkkádatráđi vuođđudeapmi ávžžuhuvvui jagi 2021 Suoma árktalaš politihka strategiijas. Sámi dálkkádatráđi vuođđudeapmi evttohuvvui maiddái SAAMI – Sámiid vuogáiduvvan dálkkádatnuppástussii -prošeavtta loahpparaporttas. Dálkkádatnuppástus lea čielgasit oidnomis sámiid ruovttuguovllus.

Sámedikki válgabaji guovddáš mihttomearri ollašuvvá

Sámi árbevirolaš ealáhusaid doarjun dálkkádatnuppástussii vuogáiduvvamis buot vugiiguin lea okta dain Sámedikki válgabaji 2020–2023 guovddáš mihttomeriin.

-Sámi dálkkádatráđi vuođđudeapmi lea leamaš Sámedikki válgabaji njunušmihttomearri. Illudan sakka, ahte mii sáhttit dál bivdit sámiin nammadanevttohusaid dálkkádatráđđái, gávnnaha Sámedikki ságajođiheaddji Tuomas Aslak Juuso

– Oasistis dálkkádatráđđi lea vuohki vástidit dálkkádatnuppástusa sámekultuvrii buktán hástalusaide. Dát ođđa orgána nanne sámiid osolašvuođa Suoma dálkkádatpolitihkas, lohká vs. birasčálli Tiina Lovisa Solbär.

Sámediggi čohkke iežas nammadanevttohusa sámi árbevirolaš dieđu hálddašeaddjin boahtán evttohusaid vuođul. Mihttomearrin lea, ahte sámi dálkkádatráđđi ásahuvvošii vuosttas njealje jagi badjái geasi 2023 áigge. Lahtuid čehppodaga ja duogáža oasil figgojuvvo máŋggabealat ja dássedettolaš čoahkkáibidjui. Juohke sámi ruovttuguovllu gielddas galgá leat uhcimustá okta ovddasteaddji.

Sámi dálkkádatráđi lahtuid ohcan álggahuvvui | Birasministeriija

Lassedieđut:

Tuomas Aslak Juuso
Ságajođiheaddji
040 687 3394
tuomas.juuso@samediggi.fi

Tiina Lovisa Solbär
vs. birasčálli
050 5999 725
tiinalovisa.solbaer@samediggi.fi

Govva: Ville Fofonoff

Tuomas Aslak Juuson kuva.

Ságajođiheaddji Juuso muitala láhkaproseassa duogážiid: ”Sámediggeláhka eahpelihkostuvai politihkalaš dáhtu, ii áššesisdoalu dáfus”

/in , , /by

Sámedikki ságajođiheaddji Tuomas Aslak Juuso lea čállán viiddes oppalašgeahčastaga oainnuidis birra, das mo maŋimus sámediggelága ođasmahttingeahččaleapmi ovdánii Timosa doaibmagotti mandáhta ásaheamis gopmáneapmái vuođđoláhkaváljagottis. Juuso muitala suomagielat teavsttastis dárkilabbot das, mo Sámediggi vikkai ráđđádallat čovdosa maŋimuš rádjai.

Timosa doaibmagotti bargu sámediggelága nuppástusa válmmaštallamin álggii juovlamánus 2020 ja gárvves smiehttamuš almmustahttojuvvui 11.5.2021. Marina ráđđehusa evttohus dolvojuvvui riikkabeivviid gieđahallamii viimmat skábmamánus 2022, man maŋŋá riikkabeivviid vuođđoláhkaváljagoddi bissehii evttohusa gieđahallama 24.2.2023 doarjalemiin áiggi vátnivuhtii. Ságajođiheaddji Juuso muitala teavsttastis láhkadoaibmagotti barggus ja Sámedikki ráđđádallanviggamušain riikkabeivviid siste badjel bellodatrájiid.

”Lea dehálaš, ahte láhkaođasmahttinproseassa jorggáldagat leat buohkaid dieđus”

Sámediggelága jorggáldagat leat ožžon maiddái medias ollu fuomášumi, erenomážit go lága gieđahallan fanai riikkabeivviid doaibmabaji lohppii. Ságajođiheaddji Juuso háliidiige iežas oasis sihkkarastit, ahte buot dieđut ođasmahttinproseassas leat nu dárkilit go vejolaš sin geavahusas, geat háliidit diehtit das.

–Háliidin, ahte buohkat sáhtášedje gullat mii proseassa áigge dáhpáhuvai, ja doaivvunge, ahte nu máŋggat áššis beroštuvvan olbmot go vejolaš, vedjet lohkat deavstta, ságajođiheaddji Juuso muitala.

Juuso atná vahágin erenomážit dan, ahte guovddášbellodat, mii vuostálasttii láhkaevttohusa, ii háliidan ráđđádallat čovdosiin.

–Lea vahát ja imaš, ahte guovddášbellodaga ságajođiheaddji Annika Saarikko ii miehtan deaivvadit min oktiige. Gádden ahte dan ášši birra ságastallan, man sii oidne ovdáneami easttan, livččii leamaš sin mielas dárbbašlaš, vai livččiimet sáhtán juobe geahččalitge gávdnat čovdosiid, Juuso imaštallá.

Sámediggelága ođasmahttin lea dál gopmánan golmma ráđđehusa áigge maŋŋálagaid. Maiddái ON:id olmmošvuoigatvuođakomitea ja nállevealahankomitea leat geatnegahttán Suoma divvut dálá lága gudnejahttit sámiid iešstivrenvuoigatvuođaid ee. válgalogahallama kritearaid oasil.

Liŋka: Ságajođiheaddji Juuso muitala: Sámediggeláhkaevttohusa bálggis eahpelihkostuvvamii

 

Lassedieđut:

Tuomas Aslak Juuso
Ságajođiheaddji
040 687 3394
tuomas.juuso(at)samediggi.fi

Ságajođiheaddji Juuso: ”Norgga stáhta galgá gudnejahttit eamiálbmotvuoigatvuođaid”

/in , , /by

Sámenuorat leat čájehan mielaset Oslos Norgga oljo- ja energiijadepartemeanttas Fovsena bieggamillopárkkaid vuostá. Miellačájáhus álggii duorastaga guovvamánu 23. beaivve 500 beaivve dan maŋŋá, go alimus riekti gávnnahii duomus, ahte Fovsena bieggamillut leat huksejuvvon gustojeaddji doaibmalobi haga ja dat rihkkot sámiid rievtti hárjehit iežaset kultuvrra. Miellačájeheaddjit gáibidit alimus rievtti duomu ollašuhttima ja 150 lobihis bieggamillu burgima guovllusteaset. Juuso searvá Norgga guovllu sámiid gáibádusaide duomu ollašuhttimis.

Ságajođiheaddji Tuomas Aslak Juuso. Govva: Sámediggi / Johanna Labba.

Sámedikki ságajođiheaddji Tuomas Aslak Juuso ádde bures sámiid duššástuvvama áššis mii laktása bieggamillopárkii. – Doarjjun Norgga beale sámiid sin gáibádusain. Sámiide eamiálbmogin gullevaš rivttiid galgá gudnejahttit ja ollašuhttit eakti vuogi mielde. Fovsena dáhpáhusas Norgga stáhta galgá farggamusat ollašuhttit alimus rievtti čovdosa, dadjá Juuso.

Miellačájáhus álggahuvvui go duomu addimis lei gollan 500 beaivvi makkárge doaibmabijuid haga. Ságajođiheaddji Juuso imaštalláge, manin Norgga stáhta ii leat ollašuhttán iežas riekteásahusa čovdosiid. – Mu mielas dat lea áddemeahttun ášši, iige čájet, ahte Norgga stáhta gudnejahttá eamiálbmotvuoigatvuođaid, Juuso gávnnaha.

Norgga alimus riekti gávnnahii duomus ahte Norgga stáhta rihkku eamiálbmoga kultuvrra suddjejeaddji ON:id álbmot- ja politihkalaš rivttiid guoski oktasašsoahpamuša 27 artihkkala. Soahpamušas lea maiddái Suomas lága fápmu.

Lassedieđut:

Tuomas Aslak Juuso
Ságajođiheaddji
040 687 3394
tuomas.juuso(at)samediggi.fi