Ođđasat

Almmuheapmi sámenuoraid dáiddadáhpáhussii nohka 5.5.2021

Almmuheapmi dáiddadáhpáhussii nohka 5.5.2021. Muitáthan almmuhit…

Ráhkat sisdoalu dáiddadáhpáhusa siidduide!

Go dáiddadáhpáhus lágiduvvo gáiddusin, háliidit oassálahttit…

Ruovdi ruostu muhto sátni ii boarásmuva

Sámi mánáidkulturguovddáš MÁNNU bivdá ohpiid fárrui…

Eahpedábálaš dálvvi boazodollui dagahan vahágiid berre buhttet vuoiggalaččat

Sámediggi doarjala riikkabeaibellodagaide čavčča 2019 ja…

Sámedikki 21 lahtu ja njealje várrelahtu váljejuvvojit sámiid siste juohke njealját jagi dollojuvvon válggain. Juohke sámiid ruovttuguovllu gielddas galgá válljet unnimustá golbma ovddasteaddji sámediggái.

Sámedikki čoahkkin vállje válgabadjái njeallje lávdegotti, sámi giellaráđi ja maiddái válgalávdegotti, man doaibmabadji lea eará lávdegottiid oanehut.

Sámedikki buot ollesčoahkkimat sáddejuvvojit live stream -sáddagiin. Flickr-konttus gávnnat govaid ee. Sámedikki doaibmamis, lahtuin ja dáhpáhuvvamiin. Govaid sáhttá geavahit diehtosirdima bálvaleaddji dárkkuhusaide buriid dábiid čuovvumiin.

Áigeguovdilis

Duohtavuođa- ja soabadanproseassa mihttomearrin lea earuhit ja árvvoštallat historjjálaš ja dálá olggušteami, mielde logadettiin maiddái stáhta suddadanpolitihka, ja vuoigatvuođaid loavkidemiid, čielggadit mo dát váikkuhit sápmelaččaide ja sin servošii dálá dilis ja evttohit mo sáhtášii ovddidit oktavuođa sámiid ja Suoma stáhta gaskkas ja sámiid gaskavuođas.

Sámediggi buvttada ja ruhtada sámegielat oahppamateriálaid ovda- ja vuođđooahpahusa, logahagaid, ámmátlaš ja rávisolbmuid skuvlejumi dárbbuide.

Dás beasat geahččat ja diŋgot sámegielat oahppamateriála

Leatgo beroštuvvan giellabeasis iežat máná vejolaš árrabajásgeassinvuohkin? Leago du mánná juo giellabeasis ja ozat lassedieđuid dán fáttás? Samedikki ođđa siidduin gávdnojit vuođđodieđut giellabeasi ja giellalávggu birra.

Sámedikki čoahkkin dohkkehii 24.9.2018 vásttolaš ja etihkalaččat suvdilis sámeturismma doaibmanprinsihpaid. Etihkalaš rávvagiid váldoulbmilin lea jávkadit sápmelašvuođa ávkingeavaheaddji turismma sihke turismma bokte leavvi sámiid guoski boastto dieđu. Nubbin váldoáššin lea sihkkarastit turismma olggobeale olbmuid kulturvuogádagaid ja árbevieruid.

Sámedikki kulturlávdegoddi juohká jahkásaččat stáhta bušeahtas (váldoluohkká 29, oahpahusministeriija) sámegielat kultuvrra ja sámeservviid doaimma doarjumii čujuhuvvon mearreruđa sihke davviriikkalaš oktasašbargui čujuhuvvon mearreruđa.

Sámi giellalágas lea mearriduvvon sápmelaččaid vuoigatvuođas geavahit iežas giela duopmostuolus ja eará eiseválddiid olis. Dasa lassin eiseválddit leat geatnegahtton ollašuhttit ja ovddidit sápmelaččaid gielalaš vuoigatvuođaid.

Sámi Giellagáldu lea sámeálbmoga oktasaš ja maiddái bajimuš mearrideaddji doaibmaorgána sámegielaid guoski áššiin. Sámi Giellagáldu lea Sámi Parlamentáralaš Ráđi (SPR) vuollásažžan doaibmi Suoma, Ruoŧa ja Norgga Sámedikkiid ruhtadan davviriikkalaš sámegielaid ámmát- ja resursaguovddáš.

Mánnu geahččala doaimmainis nannet sámenuoraid kulturidentitehta, lasihit sámi árbevirolaš dieđu ja- dáiddu gudnejahttima, oahppama ja vurkema, dahkat vejolažžan buolvvaid gaskasaš searvvušlaš doaibmanmálliid.