Sámi dálkkádatráđđi ásahuvvui vuosttas háve

/in , /by

Sámi dálkkádatráđđi lea ođđa, sorjjasmeahttun áššedovdiorgána, mii doarju sámi árbevirolaš dieđu vuhtiiváldima mearrádusbargamis, mii laktása dálkkádatpolitihkkii. Stáhtaráđđi ásahii borgemánu 24.  beaivve sámi dálkkádatráđi njealje jagi áigodahkii.

Sámediggi bivddii miessemánus 2023 sámeservošis evttohusaid sámi árbevirolaš dieđu hálddašeaddjiin sámi dálkkádatráđđái. – Háliidan giitit buohkaid, geat leat ovdanbuktán evttohusaid ja eandalii daid, geat leat lohpidan vuolgit fárrui ovddidit sámi árbevirolaš dieđu vuhtiiváldima. Giittán maiddái ráđi ságajođiheaddjin nammaduvvon Klemetti Näkkäläjärvi, guhte lea geavahan olu áiggi ášši ovddideapmái ja buktán iežas áššedovdamuša maiddái Sámedikki dievasčoakkáma geavahussii, dadjá Sámedikki ságajođiheaddji Tuomas Aslak Juuso.

Sámi dálkkádatráđđái nammaduvvojedje 12 ovddasteaddji. Ráđis leat mielde sámi árbevirolaš dieđu hálddašeaddjit ja maiddái ovddastus dehálaš dieđasurggiin. Ságajođiheaddjin nammaduvvui dutkidoavttir Klemetti Näkkäläjärvi Oulu universitehtas.

– Dál ásahuvvon sámi dálkkádatráđđi lea mearkkašahtti nu sisriikkalaččat go maiddái riikkaidgaskasaččatge. Giittán erenomážit Krista Mikkonen ja Maria Ohisalo buori ja beaktilis oktasašbarggus ášši ovdii, joatká vel Juuso.

Sámi dálkkádatráđi birra ásahuvvo ođđa dálkkádatlágas

Sámi dálkkádatráđi birra ásahuvvo ođđa dálkkádatlága (423/2022) 21 §:s ja lága vuođul addojuvvon ásahusas (435/2023). Stáhtaráđđi ásaha sámi dálkkádatráđi ságajođiheaddji ja lahtuid njealje jahkái ain hávil.

Sámi dálkkádatráđi bargun lea addit cealkámušaid dálkkádatpolitihka plánain sámekultuvrra ovddideami oasil. Dálkkádatráđđi sáhttá bargat dálkkádatnuppástussii ja maiddái sámekultuvrii ja vuoigatvuođaide laktáseaddji diehtovuođu buvttadeami guoski earáge doaimmaid. Sámi dálkkádatráđđi mearrida čoakkámiin ja doaimmain iehčanasat dálkkádatlága ja stáhtaráđi ásahusa vuođul.

– Sávan, ahte dálkkádatráđi bargu beassá bures johtui ja resurssat, mat dárbbašuvvojit dasa, gávdnojit. Lea dehálaš, ahte dálkkádatnuppástusa váikkuhusat árbevirolaš sámi ealáhusaide bohtet viidát ovdan, Juuso gávnnaha.

Sámi dálkkádatráđis leat ságajođiheaddji, várreságajođiheaddji ja dan lassin eanemustá logi eará lahtu. Uhcimustá bealli dálkkádatráđi lahtuin galget leat sámi árbevirolaš dieđu hálddašeaddjit sámiid ruovttuguovllu sierra guovlluin ja vejolašvuođaid mielde sierra giellajoavkkuin. Dálkkádatráđi eará lahtut galget ovddastit birasdiehtagiid dehe juo dálkkádatráđi bargguid dáfus eará guovddáš dieđasurggiid.

Sámi dálkkádatráđi lahtut 1.9.2023-31.8.2027:

Sámi árbevirolaš dieđu hálddašeaddjit

Esko Aikio (Ohcejohka)
Petra Biret Magga-Vars (Soađegilli)
Antti-Oula Juuso (Eanodat)
Raija Lehtola (Anár)
Tuomas Semenoff (Anár)
Jussa Seurujärvi (Anár)

Dieđasurggiid ovddasteaddjit

Klemetti Näkkäläjärvi (Oulu universitehta, ságajođiheaddji)
Hilppa Gregow (Dálkediehtaga lágádus)
Rauna Kuokkanen (Lappi universitehta)
Päivi Meriläinen (Dearvvasvuođa ja buresveadjima lágádus)
Markku Ollikainen (Suoma dálkkádatpanela).
Henni Ylänne (Nuorta-Suoma universitehta)

Lassidieđut:

Tuomas Aslak Juuso
Ságajođiheaddji
040 687 3394
tuomas.juuso@samediggi.fi 

Stáhtaráđđi ásahii sámi dálkkádatráđi| valtioneuvosto.fi

Sámediggi bivdá nammadanevttohusaid sámi dálkkádatráđi lahttun| samediggi.fi

Vállje sámegiela! 8 -oahppogirji almmustahtton

/in , , /by

Sámedikki skuvlen- ja oahppamateriáladoaimmahat lea almmuhan ođđa oahppomateriála, Vállje sámegiela! 8 čakča -oahppogirjji. Dat lea 8. luohká B2-giela čakčalohkanbaji oahppogirji ja ođđa girjeráiddu vuosttas oassi. Girjji lea bargan Risten Mustonen ja govaid lea sárgon Miriam Kaartinen. Ráidu vuođđuduvvá sámegiela lektor Helmi Länsmana álgoálgosaš ideai.

Girji sisttisdoallá máŋggabealat hárjehusaid, dego ságastallan-, joavkobargo- ja jorgalanhárjehusaid. Čavčča áigge oahppi hárjehallá earret eará jietnadeami vuođđodáidduid, frásaid, loguid, vuođđogiellaoahpa ja -sátneráju, vástidit gažaldagaide, čállit oanehis čállosiid ja muitalit iežas ja árgabeaivvis birra. Oahppomateriálii gullá hárjehusgirji, mii almmustuvvá vehá maŋŋelis.

Girjjiid sáhttá diŋgot Sámediggi fierbmegávppis:

Lassedieđut:

Marita Aikio
Oahppomateriálaplánejeaddji
marita.aikio@samediggi.fi
040 662 90 18

Tuuli Paadar
Vs. oahppomateriálačálli
tuuli.paadar@samediggi.fi
040 353 3625

MÁNNU mánáid ja nuoraid beaivvi prográmmas -nuoraide mávssolaš dáhpáhus

/in , /by

Sámi mánáidkulturguovddaš lea ovttasbargan Ijahis Idja festiválain áibbas álggu rájes. Dáhpáhus lea sturron ollu dies mo lei álggus. Deháleamos lea ahte mánáid ja nuoraid prográmma lea  bisson oassin dan dáhpáhusas. – Sámi mánáin ja nuorain galgá ráhkadit deaivvadanbáikkiid ja okta vuogas báiki ovttastallat leat Ijahis Idja -festivála, árvala mánáidkulturguovddáža doaimmajođiheaddji Petra Biret Magga-Vars.

Govva: Sámi mánáidkulturguovddaš Mánnu

Otne bearjadaga Ijahis Idjá -dáhpáhusa vahkkoloahpa rahpasa nuorat buolvvaide. Sámi mánáidkulturguovddaš MÁNNU lea maid dan jagi okta dain ovttasbargoguimmiin mii fállá skuvlamánáide- ja nuoraide bargobájiid Sajosis. Váldojurdda MÁNNU bargobájiin lea ekologalašvuohta ja gieđaiguin bargan. Dehálaš lea ahte juohkehaš beassa vásihit juoidá ovtta diimmus.

Bargobájiid jođiheaddjit leat dan jagi nissonat. Okta dain lea birasbajasgeassi Korinna Korrstrom- Magga, gii joatká nuoraiguin sámi nuoraid dáiddadáhpahusas álggahuvvon lávvomuoraid čiŋaheami. Lávvomuorat ceaggajit juo Sajosa olggobealde ja odne dat nu gohčoduvvon čoarvelávvu rievdá fas mánáid gieđaid siste.

Áhkuid bájit leat bájit main váldojurdda lea beassat geahččalit duddjoma bargovugiid ja oahpasnuvvat duodje-ávdnasiidda. Mielde leat albma sámi áhkut Ánne Äärelä, Hilma Mustonen ja Eila Laiti. Fáddán lea gápmasiid neaskin, bátti ruvden ja bohcco gazzadávttiid málen.

Doaimajođiheaddji Magga-Vars jođiha maid ovtta bargobáji mas sieđgga ovssiin dahkat ja gárvvohit olbmo hápmásaš  hámiid.

Sámi mánáidkulturguovddaš sávvá mánáide, nuoraide ja mánnábearrašiidda bures boahtin Ijahis Idjii coaggit fámuid jaskkes dálvvi várás. – Nu guhká go mánáin gullo giella ja mokta seailu, lea ijahis idja mis vaikko guovdu skábma, loahpaha Petra Biret Magga-Vars.

Lassedieđut:

Petra Biret Magga-Vars
Doaimmajođiheaddji, Sámi mánáidkulturguovddaš Mánnu
010 839 3110 / 040 732 5503
petra.magga(at)samediggi.fi

Sámedikki válggat 4.9.-2.10.2023

/in , /by

Válgaáššebáhpárat postejuvvojit čálihuvvon reiven juohke jietnavuoigadahtton olbmui 4.9.2023 rájes.

Jietnavuoigadahtton olmmoš sáhttá jienastit máhcahemiin válgaáššebáhpáriid poastta bokte dahje máhcahemiin válgaáššebáhpáriid juogo johtti válgabiilii dahje njuolgga válgalávdegotti doaimmahahkii. Poastta bokte sáddejuvvon válgaáššebáhpárat galget leat válgalávdegotti doaimmahagas Anáris maŋimustá 2.10.2023 jienaidrehkenastima álggaheami rádjai. Jietnavuoigadahtton sáhttá máhcahit iežas válgaáššebáhpáriid persovnnalaččat 18.9. -29.9.2023 gaskasaš áigge válgalávdegotti doaimmahahkii: Anár, Sajos, Menesjärventie 2A dahje sámeguovlluin johtti válgabiilii tel. 010 839 3199.

Olbmot, geat leat sámiid ruovttuguovllus divššus lágádusain sihke dat olbmot, geat leat divššus ruovttus, ja geat eai earáláhkai sáhtášii jienastit, ožžot dárbbašettiin veahki dikšunbáikkis jienasteami várás. Áššis galgá váldit oktavuođa válgalávdegotti doaimmahahkii čuj. Sajos, Menesjärventie 2A, 99870 Anár, tel. 010 839 3155, 010 839 3177 dahje vaalit@samediggi.fi.

Anáris 11.8.2023

Válgalávdegoddi

Kaksi saamenpukuun pukeutunutta poikaa kuvattuna takaa päin.

Čielggadus: Sode- bálvalusain stuorra dárbu olbmuide, geat máhttet anáraš- ja nuortalašgielaid

/in , /by

Sámegiela ja kultuvrra máhttu kártejuvvui sosiála- ja dearvvašvuođafuolahusas bargiide oaivvilduvvon jearahallandutkamuša bokte. Čielggadusa vuođul erenomážit olbmuid, geat máhttet anáraš- ja nuortalašgielaid dárbbaša hohpolaččat lasi.

Dieđáhus: Lappi universitehta ja Sámediggi

Čielggadusas dutkojuvvojedje Suomas hállojuvvon sámegielaid čehppodatdássi ja daid barggus geavaheapmi sihke bargiid máhttu sámekultuvrra birra sode-bálvalusain. Dálá dili árvvoštallama oktavuođas kártejuvvojedje lasseskuvlendárbbut.

– Ulbmilin lei buvttadit dieđu, mo sosiála- ja dearvvašvuođafuolahusa dáláš ja lagaš boahttevuođa bargoeallinhástalusaid sáhtášii ovddalgihtii vuhtiiváldit ja mo daidda sáhtášii vástidit buorebutgo ovdal, Lydia Heikkilä govvida.

Jearahallan lei oaivvilduvvon sode-suorggi bargiide, geat barge sámiiguin sámiid ruovttuguovllus, Lappi buresveadjinguovllus ja eará sajiin Suomas. Jearahallamii vástidedje oktiibuot 84 bargiide gullevaš olbmo.

Heikkilä mielde bohtosat addet oalle rašes gova sámegielat ja kulturvuđot sode-bálvalusaid dilis Suomas. Vástideaddjiin sullii njealjádasas lei sámegiela máhttu, mii lei bargogiela dásis. Bargogiela oasil čielgasit buoremus dilli lei davvisámegielas. Anárašgiela njálmmálaš bargogiellan sáhtii geavahit dušše okta vástideaddji, nuortalašgiela ii giige.

– Beroštahtti ášši sámegielat bálvalusaid buorideami geahččanguovllus lea, ahte go mielde rehkenastit maiddái olbmuid, geain lea passiivvalaš ja árgagiela dását giellamáhttu, mearri loktana badjel beallái vástideaddjiin. Nannemiin sin giellamáhtu sáhtášeimmet oalle geahppa doaimmaiguin duppalastit ámmátolbmuid meari, geain lea davvisámegiela bargogiela dáidu ja oažžut máŋggageardásažžan olbmuid meari, geain lea anárašgiela dáidu.

Dehálamos sivva, manin bargit eai geavahan sámegielaid iežaset bargguin, lei ámmátlaš gielladáiddu váili. Giela čehppodatdásiin ovttas giela geavaheami aktiivvalašvuhtii váikkuhit eará dahkkit, dego leago bargosaji giellaatmosfeara movttiidahtti ja leago lunddolaš geavahit giela.

Čielggadusa vuođul sámegielaid geavaheapmi bargogiellan orošii eaktudeamen viidát nuppástusaid maiddái bálvalanorganisašuvnnaid ráhkadusain ja doaibmanvugiin, dego ovdamearkka dihte bargojuogus ja áššehasrávvemis. Lassin oahpahussii galggašii váldit ođđa vugiid, maid bokte sáhttá buorebut gieđahallat sámegielaid massimii ja ruovttoluotta váldimii vejolaččat gullevaš árgges ja badjesohkabuolvvalaš, oktagaslaš ja searvvušlaš dásiid traumaid.

Áššehasbarggus lea dárbu kultuvrralaš vuorrováikkuhandáidduide

Sámekultuvrralaš máhtu dárbu lea oalle ođđa geahččanguovlu sode-bálvalusain. Gažaldat lea vuosttažettiin áššehasbarggus ja kultuvrralaš vuorrováikkuhandáidduin ja kultuvrralaš duogášipmárdusas, maid das dárbbaša.

– Sámekultuvrralaš máhtu ii leat sáhtán oažžut dábálaččat  sode-suorggi ámmátskuvlejumi oktavuođas, muhto vástideaddjit vásihedje ahte ožžo dan vuosttamužžan iežas sajádaga ja sohka- ja eará persovnnalaš ja servoša fierpmádagaid bokte.

Heikkilä mielde sámegielat ja kulturvuđot bálvalusaid oažžuma ja kvalitehta lea dárbu buoridit, nu ahte bidjá deattu sihke sode-suorggi ámmátlaš vuođđoskuvlejumi sisdoaluide ja ámmáhis doaibmi bargiid dievasmahtti skuvlejupmái. Sámegielaid čehppodatdási buorideami várás galggašii giddet fuomášumi sámegielaid skuvlenbálgáid ovttaláganvuhtii ja čavddisvuhtii sode-suorggis.

– Giellaoahpuid lassin lea dárbu lasseskuvlejupmái vuosttažettiin sámekulturvuđot áššehas- ja dikšobargovugiin, sápmelaš vuorrováikkuhandáidduin ja kultuvrralaš psykososiála doarjaga dárbbuin ja vugiin.

MoniSoTe-fitnu

Jearahallan ollašuhttui oassin Davvi-Suoma sosiálasuorggi máhttinguovddáža (Poske), Lappi universitehta ja Lappi ámmátallaskuvla ollašuhttán ESR-ruhtaduvvon Máŋggasuorggat ja -dieđalaš máhttu sosiála- ja dearvvašvuođafuolahusa ámmátolbmuide (MoniSoTe) -fitnus (2020–2022).

Lassedieđut:

SDD Lydia Heikkilä, lydia.heikkila(at)gmail.com, t. +358 40 594 0559

Plánejeaddji Riitta Lehtola-Kosonen, Poske sámeovttadat, riitta.lehtola-kosonen(at)samediggi.fi, t. +358 10 839 3158

Heikkilä, Lydia (2023) Saamen kielten ja kulttuurin osaaminen sote-alalla: Saamenkielisen sosiaali- ja terveydenhuollon henkilöstön ammatillisen osaamisen tilanne ja koulutustarpeet

https://urn.fi/URN:ISBN:978-952-337-333-4

Sámediggi sávvá buori Sápmi Pride!

/in , /by

Sápmi Pride ávvudit dán jagi Heahtás 11.–13.8. Sámedikki ovddasta dáhpáhusas nuoraidráđi ságadoalli Anni-Sofia Niittyvuopio. Ráidu vuolgá Heahtá skuvlla luhtte lávvordaga dmu 12.

Sápmi Pride ordnejuvvo jahkásaččat iešguđet guovlluin Sámis. Aitosaš ráidovázzima lassin prográmmas leat máŋggalágan doaimmat buot ahkásaččaide.

– Vahkkoloahpa áigge ordnet ovdamearkka dihte galbabargobáji, ságastallanpanelaid ja bearašustitlaš eahketdoaluid rávesolbmuid eahketdoaluid lassin. Maiddái psykososiála doarjaga ovttadat Uvja lea mielde dáhpáhusas, muitala nuoraidráđi ságadoalli Anni-Sofia Niittyvuopio.

Ovttaveardásašvuohta lea dehálaš árvu Sámedikkis

Sápmelaš dásseárvu ja ovttaveardásašvuohta leat loktejuvvon Sámedikki doaimma árvun maiddái válgabaji 2020–2023 doaibmaprográmmas.

– Lea buorre, ahte dát midjiide dehálaš árvvut oidnojit min doaimmain maiddái olgguldasat. Erenomážit dat lea dehálaš, ahte buohkat servošis dovdet ahte sin dohkkehit aiddo dakkárin go sii leat, dadjá II várreságajođiheaddji Leo Aikio.

Sámedikki nuoraidráđđi almmustahttá iežas neahttasiidduin Sápmi Pride gudnin čállosa Sápmi Pride: ovttas olmmošvuoigatvuođaid bealis. Das gávdnojit dieđut Sápmi Prides ja Anne Olli jearahallan.

Lassedieđut Sápmi Pride virggálaš siidduin.

Lassedieđut:

Leo Aikio
II várreságajođiheaddji
040 621 6505
leo.aikio(a)samediggi.fi

Anni-Sofia Niittyvuopio
Nuoraidráđi ságadoalli
040 708 2072
anni-sofia.niittyvuopio(a)samediggi.fi