Saamelaiskulttuurikeskus Sajoksen ravintola Čaiju.

Sámediggi ohcá goahkka doaisttážii fámus leahkki bargogaskavuhtii

/in /by

Anára girkosiidii Juvdujoga gáddái huksejuvvon sámekulturguovddáš Sajos lea Suoma sápmelaččaid hálddahusa ja kultuvrra guovddáš. Sajos lea máŋggakultuvrralašvuođa gávnnadanbáiki, dáhpáhusdállu, kongreassaguovddáš ja čoahkkinbáiki.

Mii ohcat Sajosa kafea – restoráŋŋa Čaijui bargui fitnodatvuoiŋŋalaš, iešheanalaš, positiivvalaš, njuovžilis ja ámmátdáiddolaš goahka, geas leat buorit gulahallandáiddut ja streassagierdannákca, doaisttážii fámus leahkki bargogaskavuhtii 1.6.2022 rájes.

Máŋggabealálaš bargguide gullet lunšša ja vitriidnabuktagiid ráhkadeapmi, čoahkkinguossoheamit, áššehasbálvaleapmi, grossagávpediŋgomiid dikšun, lihtiid, rusttegiid ja gievkkanlanjaid buhtisin doallan sihke restoráŋŋa eará almmolaš barggut.

Ohcciin mii sávvat bargui heivvolaš skuvlenduogáža, doarvái guhkes bargovásáhusa vástideaddji bargguin sihke hygieniija- ja alkoholapássa. Barggus dárbbaša beaivválaččat sámegiela, suomagiela ja eaŋgalasgiela. Bargoáigi lea dábáláččat árgabeivviin 8–16 (36,15 d/vahkku).

Gelbbolašvuođagáibádussan lea barggu eaktudan heivvolaš skuvlejupmi ja sámegiela dáidu (ásahus 1727/95). Barggu ceavzilis dikšun gáibida sámekultuvrra viiddis dovdamuša.

Mii fállat dutnje iehčanas ja máŋggabealálaš barggu sihke somás mielbargiid joavkku du doarjjan. Restoráŋŋabargi bálká mearrašuvvá Sámedikki bálkávuogádaga gáibádusdási VI/II mielde (1978,34 e /mb). Vuođđobálkká lassin barggus máksojuvvo 24 % sámeguovllu lassi ja bargovásáhusa mielde ahkelasit.

Lassedieđuid barggus addá márkanastinhoavda Katariina Guttorm 010 839 3109. Ohcamušaid čuvvosiiguin galgá sáddet čujuhussii https://www.sympahr.net/public/pq.aspx?86eff48cfi-FI maŋimuštá 7.3.2022.

Lassedieđut Sajosa ja Sámedikki birra neahttasiidduin www.sajos.fi ja www.samediggi.fi

Anáris 7.2.2022
Sámediggi

Sámediggi ohcá anárašgielat oahppamateriálaplánejeaddji virgesadjásačča – Ohcanáigi lea jotkojuvvon 11.2.2022 rádjai

/in , /by

Sámediggi almmuha ohcan láhkai anárašgielat oahppamateriálaplánejeaddji virgesadjásašvuođa. Sámedikkis barget máŋga oahppamateriálaplánejeaddji, geaid barggut leat meroštallojuvvon Sámedikki bargoortnega 41 §:s. Oahppamateriálaplánejeaddjiid bargun leat ee. fuolahit ovttasbarggus oahppamateriálačálliin oahppamateriálaprošeavttaid ollašuhttimis, oahppamateriálabargojoavkkuid bagadallamis, fuolahit oahppamateriálaide guoski dieđiheamis, Sámedikki oahppamateriálačájáhusas ja -arkiivvas. Oahppamateriálaplánejeaddji barggus, mii dál lea ohcan láhkai, eaktuduvvo erenomážit buorre anárašgiela dáidu. 

Seađáhusvuđot gelbbolašvuođagáibádussan lea virggi eaktudan skuvlejupmi ja lassin gáibiduvvo sámegiela dáidu (ásahus 1727/95). Virggi ceavzilis dikšun eaktuda heivvolaš allaskuvladutkosa, pedagogalaš máhtu, skuvlenáššiid ja hálddahuslaš bargguid dovdama ja buriid ovttasbargo- ja gulahallandáidduid.

Bálká mearrašuvvá Sámedikki bálkávuogádaga gáibádusdási IV/IV mielde (vuođđobálká almmá lasiid haga 2 597,07 euro/mb). Vuođđobálkká lassin máksojuvvojit bargohárjánumi mielde bálvalanlasit ja 24 % sámeguovllu lassi. Virgesadjásašvuohta devdojuvvo 31.12.2021 rárjái ja dat álgá soahpamuša mielde. Virggi deavdimis čuvvojuvvo guovtti mánotbaji geahččalanáigi.

Ohcamušaid oktan mildosiiguin galgá doaimmahit Sámedikki čállingoddái 11.2.2022 rádjái čujuhussii https://www.sympahr.net/public/pq.aspx?4421272b

Lassedieđuid addiba skuvlenčálli Ulla Aikio-Puoskari 010 839 3112 ja oahppamateriálačálli Petra Kuuva 010 839 3119. Sámedikki doaimmaide sáhttá oahpásmuvvat neahttačujuhusas www.samediggi.fi

Anáris 14.1.2022 Sámediggi

Sámediggi almmuha ohcan láhkái mearreáigásaš Sámenuoraid dáiddadáhpáhusa prošeaktabargi doaimma

/in , , /by

Bargu álgá soahpamuša mielde ja joatkašuvvá 15.6.2022 rádjái. Prošeaktabargi bargun lea vástidit Sámenuoraid dáiddadáhpáhusa plánema, lágideami, oktavuođa doallama dáhpáhusa oassálastiiguin ja lágideddjiiguin, dieđiheami, eará ovdaválmmaštallama ja dáhpáhusa loahppabargguid. Dáiddadáhpáhus lágiduvvo miessemánus Anáris Sajosis.

Doaimma ceavzilis dikšun eaktuda sámegiela máhtu (sámedikkis addojuvvon ásahus 1727/1995). Mii adnit árvvus iehčanas ja fuolalaš bargovuogi ja buriid oktasašbargo- ja gulahallandáidduid. Bálká mearrašuvvá sámedikki bálkávuogádaga gáibádusdási V-II mielde (vuođđobálká 2247,67 euro/mb). Vuođđobálkká lassin máksojuvvo 24 % sámeguovllu lassi ja bargohárjánumi mielde mearrašuvvan vásáhuslasit.

Ohcamušaid galgá doaimmahit Sámedikki čállingoddái 15.2.2022 dmu 16.00 rádjái čujuhussii https://www.sympahr.net/public/pq.aspx?cf0db138

Lassidieđuid doaimmas addá skuvlenčálli Ulla Aikio-Puoskari, tel. 010 839 3112. Sámedikki doibmii sáhttá oahpásmuvvat čujuhusas www.samediggi.fi.

Anáris 27.1.2022
Sámediggi

Sámedikki ságajođiheaddji sávvá lávgadut oktasašbarggu ministeriiguin

/in , /by

Sámi álbmotbeaivve ságastis 6.2.2022 Sámedikki ságajođiheaddji sávai lávgadut oktasašbarggu njuolgga ministeriiguin. Lassin ságas bohte ovdan ee dálkkádatnuppástusa dagahan hástalusat sámeealáhusaide, dárbu sámediggelága nuppástussii sihke duohtavuođa- ja soabadankommišuvnna barggu álggaheapmi.

– Min oktasašbargu Suoma stáhta guvlui lea ovdánan maŋimuš jagiid áigge. Máŋggat ministarat leat maiddái persovnnalaččat oassálastán Sámedikkiin gevvon ráđđádallamiidda ja ságastallamiidda. Sávan, ahte dát oktasašbargu nanosmuvvá ain ovddežis boahttevuođas erenomážit stáhtaráđi lahtuiguin, gávnnahii ságajođiheaddji Juuso ságastis.

Ságajođiheaddji bajidii ovdan maiddái dálkkádatnuppástusa negatiivvalaš váikkuhusaid sámiid árbevirolaš ealáhusaiguin nugo boazodoaluin ja guolástusain bargiide. Son deattuhii dálkkádatlága ođastusa ovdáneami dehálašvuođa ja sámiid vuoigatvuođaid vuhtii váldima maiddái guoskevaš lága oktavuođas. Juuso mielde livčče dehálaš, ahte sámi dálkkádatráđđi beassá álggahit barggu nu jođánit go vejolaš.

Maiddái dárbu sámediggelága nuppástussii erenomážit olmmošrivttiid ollašuvvama perspektiivvas lei dehálaš temá ságajođiheaddji álbmotbeaivve ságas.

– Háliidange ovdan buktit Suoma ráđđehussii ja riikkabeailahtuide guorahallan láhkai árvogažaldaga das, leago Suopma dakkár stáhta, gos olmmošrivttiid ollašuvvan ovddiduvvo buot olbmuid oasil vai searvágo Suopma dakkár stáhtaid fárrui, geat diđolaččat jotket olmmošrivttiid rihkkuma, jearrá Juuso.

Juuso oaidná sámiid duohtavuođa- ja soabadankommišuvnna vuođđudeami lávkin guovtte álbmoga gaskasaš oktasašbarggu buorideami guvlui. Dehálaš eaktun kommišuvnna barggu lihkosmuvvamii Juuso oaidná dan, ahte sámeálbmogis lea luohttámuš prosessii ja maiddái dan, ahte gávdno viidásut jurddašanvuogi nuppástus suopmelaš servodagas.

Dihtosis-fitnu video-oahppodiimmuid bokte beassat oahppat sámiid ja sámekultuvrra birra

/in , /by

Sámedikki nuoraidráđi ja Nuoraid Akademiija Dihtosis-fidnu olggos addá video-oahppodiimmuid sámekultuvrras. Sámenuorat doibmet oahpaheaddjin video-oahppodiimmuin ja láidestit oahppiid sámekultuvrii sierra perspektiivvain. Video-oahppodiimmut vuolidit šielmmá gieđahallat sámefáttáid oahppodiimmuid áigge, dasgo daid lea álki váldit atnui goas beare. Videot almmustahttojit oktiibuot golmma sierra luohkkádássái.

Tutustutaan saamelaiskulttuuriin lea 4.-9. luohkálaččaide sihke nuppi dási studeanttaide dárkkuhuvvon video, gos oahppá vuođđodieđuid kultuvrras. Dan bokte oahpásmuvvo dárkilabbot gáktái, sámemusihkkii ja ealáhusaide.

Saamen kansa ja kielet -video lea dárkkuhuvvon badjeskuvllaide ja nuppi dási oahppolágádusaide. Das gieđahallojit sámegielat, sámenuoraid eallin ja maiddái Sámedikki nuoraidráđi doaibma.

Ihmisoikeudet ja alkuperäiskansat -video čiekŋu dárkilabbot temái. Dat lea dárkkuhuvvon nuppi dási studeanttaide. Das gieđahallojit kultuvrra oamasteapmi, suddadanpolitihka ja maiddái eamiálbmogiid vuoigatvuođat. Rávvejuvvo, ahte video gehččojuvvo das maŋŋá, go luohkká lea geahččan Tutustutaan saamelaiskulttuuriin tai Saamen kansa ja kielet -video.

– Fállat oahpaheaddjiid sávaldaga mielde dán jagi ođasvuohtan video-oahppodiimmuid sámekultuvrras. Video-oahppodiibmu lea oahpaheaddjái hui álkis vuohki oahpahit sámekultuvrra birra. Videoid leat sámenuorat dahkan ja dain fállojuvvojit dieđut, maid nuorat ieža leat bajidan dehálažžan, muitaleaba Sámedikki nuoraidčálli Elli-Marja Hetta ja Nuoraid Akademiija prošeaktahoavda Ulla Saalasti.

Maiddái skuvlagalledeamit joatkašuvvet fitnu oassin

Video-oahppodiimmuid lassin Dihtosis fállá bivnnuhis doaibmanbargobájiid, maid sámenuorat dollet gáiddusin fáttás, sihke lagašbargobájiid Oulu guvlui. Fitnus doaibmá skuvlagallejeaddjin bargui skuvlejuvvon sámenuorra. Bargobájiid sáhttá diŋgot vuolle- ja badjeskuvlii sihke nuppi dási oahppolágádusaide.

Maiddái Dihtosis-metodareaidu leat beaiváduvvon ja dan sáhttá luđet pdf-hámis fitnu siidduin. Metodareaidu sisttis doallá 18 hárjehusa sámekultuvrra gieđahallamii luohkás. Fitnus leat maiddái buvttaduvvon guokte pedagogalaš spealu sámekultuvrras.  Pieni peli saamelaisista lea dárkkuhuvvon 4-6-luohkálaččaide. Speallu fállá vuođđodieđuid das, geat leat sápmelaččat ja mat iešvuođat barget sin kultuvrras áidnalunddoga.  Buokčal sámekultuvrii -spealus mannojuvvo vehá čiekŋalabbui. Dat lea dárkkuhuvvon badjeskuvllaide ja nuppi dássái. Das gieđahallojit vuođđodieđuid lassin earret eará eamiálbmogat, kultuvrra oamasteapmi ja maiddái sámiid vásihan vealaheapmi. Speallu gávdno maiddái davvisámegillii.

Sámedikki nuoraidráđi ja Nuoraid Akademiija Dihtosis-fidnu lea juohkán sámedieđuid ja fállan bargobájiid vuolleskuvllaide, badjeskuvllaide ja maiddái nuppi dási oahppolágádusaide juo golmma jagi áigge. Prošeavtta váldoulbmilin lea lasihit váldoálbmogii gullevaš mánáid ja nuoraid diđolašvuođa sámiin ja sámekultuvrras ja ná oasistis eastadit sámiide čuohcci vaššisága ja vealaheami. Dihtosis-fitnu ruhtada oahpahus- ja kulturministeriija.

Fidnu bistá: 1.9.2021–30.6.2022.

Lassidieđut:

Sámediggi

Nuoraidčálli, Elli-Marja Hetta 
tel. 010 8393134, elli-marja.hetta(at)samediggi.fi 

Nuoraid Akademiija

Prošeaktahoavda, Ulla Saalasti 
tel. 040 567 4203 
ulla.saalasti(at)nuortenakatemia.fi 

Mii mááccuh, mij sääʹmpihttâz, min gávttit – virtuála oahppodiimmut sámiid álbmotbeaivvi gudnin 8.–10.2.2022

/in , , , , /by

Sámegielaid gáiddusoahpahusa pilohttafidnu ávvuda sámiid álbmotbeaivve 6.2. ja lágida virtuála oahppodiimmuid sámebiktasiid birra 8.–10.2.2022. Oahppodiimmut leat oktiibuot golbma, ja daid fáddán leat anáraš mááccuh, nuortalaš sääʹmpihttâz ja gákti. Oahppodiimmuid ulbmilin lea fállat dieđuid iešguđet guovllu sámiid biktasiid birra. Diimmuin ovdamearkka dihte čielgá, mat oasit bivttasollisvuhtii gullet, mat ivnnit leat mihtilmasat guđege biktasis ja mat áššit bohtet ovdan sámebiktasa geavaheaddjis, go geahčada mo son lea gárvodan.

Diimmuid beassá čuovvut njuolggorávdnjemin oassálastinliŋkkaid bokte dahje nu, ahte geahččá báddejuvvon oahppodiimmuid maŋŋelgihtii. Báttiid sáhttá geahččat 10.–24.2. čujuhusas https://www.saamenetaopetus.com/tapahtumat-ja-tallenteet. Oahppodiimmuid čuovvun lea nuvttá iige daidda dárbbaš almmuhit iežas ovddalgihtii. Diimmuin lea maiddái vejolašvuohta jearrat ja ságastit chattas.

Áigetávval

Disdat 8.2. dii 10–11
Gákti
Oahpaheaddjin Teija Kaartokallio
Oassálastinliŋka

Gaskavahkku 9.2. dii 10–11
Mááccuh
Oahpaheaddjin Essi Morottaja
Oassálastinliŋka

Duorastat 10.2. dii 15–16
Sääʹmpihttâz
Oahpaheaddjin Heini Wesslin
Oassálastinliŋka

Oahppodiimmuide leat bures boahtin buohkat, geat háliidit oahppat eanet iešguđet guovllu sámebiktasiid birra. Diimmuide sáhttá oassálastit iehčanassii dahje searvat luohkáin mielde oktasaš dihtoriin. Diimmut leat suomagillii, muhto dain oahpásnuvvat maiddái sámegielat bivttasnamahusaide.

Dárkilut rávvagat mo oassálastit diimmuide leat dáppe.

Bures boahtin! Pyeri puáttim! Tiõrv pueʹttem! Tervetuloa!

Lassedieđut:

Anni-Sofia Niittyvuopio, fidnohoavda
anni-sofia.niittyvuopio@edu.utsjoki.fi
040 701 2094

Arla Magga, fidnokoordináhtor
arla.magga@samediggi.fi
040 687 5989


Sámiid álbmotbeaivvi ávvudit juohke guovvamánu 6. beaivve. Ávvudeamit lágiduvvojit dalle dábálaččat ieguđege guovllus Sámi ja dál maiddái Sámi olggobealde.

Sáhtát oassálastit sámiid álbmobeaivvi ávvudeapmái maiddái ná:

Lassedieđut Sámegielaid gáiddusoahpahusa pilohttaprošeavtta birra:

Sámegielaid gáiddusoahpahusa pilohttafidnu lea fidnu, man jođiha Ohcejoga gielda ja koordinere Sámediggi. Dan ruhtada oahpahus- ja kulturministeriija. Fitnu mihttomearrin lea láhčit sámegiela oahpahusa nu máŋga sámeoahppái go vejolaš sámiid ruovttuguovllu olggobealde. Fidnu fállá anáraš-, nuortalaš- ja davvisámegiela vuođđooahpahusa ja logahatskuvlejumi dievasmahtti sámegiela oahpahusa guokte vahkkodiimmu gáiddusoahpahussan miehtá Suoma. Dál oahpahusa ožžot 109 oahppi ja studeantta. Fidnu lea ožžon joatkkaruhtadeami 31.8.2023 rádjai. Almmuheapmi lohkanjahkái 2022–2023 rahppojuvvo guovvamánus 2022.

https://www.saamenetaopetus.com/

https://www.oktavuohta.com/

Searvva Sámi álbmotbeaivái ledjet dal gos beare

/in , /by

Virtuáladáhpáhus sáddejuvvo Sajosis sotnabeaivve 6.2. dmu 16 rájes. Sámedikki ságajođiheaddji Tuomas Aslak Juuso bovde buohkaid searvat Sámi álbmotbeaivve ávvudeapmái njuolggo sáddaga bokte.

–Dál lea nubbi jahki, go mii ávvudit Sámi álbmotbeaivvi virtuálalaččat. Háliidat bovdet Sámeálbmoga ovttas ávvudit dán dehálaš beaivve ja seammá háve galledit virtuálalaččat ee min luhtte Sámedikkis ja maiddái sierra guovlluin Sámiid ruovttuguovllus, lohká ságajođiheaddji Tuomas Aslak Juuso dáhpáhusa birra.

Dáhpáhusa áigge mii gullat ságajođiheaddji álbmotbeaivve dearvvahusa, sámemánáid dearvvuođaid ja beassat návddašit musihkas sihke oanehis filmmain. Gieskat máilmmi vuosttas livđe-skearru almmustahttán Anna Morottaja loaiddasta árbevirolaš anárašgielat musihka. Ulla Pirttijärvi & Ulda –joavkku Gávcci jagiáigge -konsearta buktá ovdan davviluonddu temáid Ulla Pirttijärvi persovnnalaš muittuid bokte ja dat geavvá musihkalaš ságastallama árbevirolaš sámekultuvrra ja dálá máilmmi gaskkas. Ja maiddái beassat oaidnit ee Čeavetjávrri skuvlamánáid ráp-video.

Álbmotbeaivve dáhpáhusa beasat čuovvut čujuhusas www.sajos.fi/live.

Sáhtát oassálastit dáhpáhussii nu ahte sáddet álbmotbeaivve dearvvuođaid nummirii +358 40 663 4493 teakstasániin dahje juo Whatsap bokte. Sáhtát maiddái guođđit iežat dearvvuođaid Twitteris  #SámiÁlbmotbeaivi.

Fállun skuvllaide ja oahppolágádusaide

Sámedikki nuoraidráđi ja Nuoraid Akademiija Dihtosis-prošeakta juohká sámedieđuid ja fállá doaibmanbargobájiid oahppolágádusaide. Bargobájiid sáhttá diŋgot vuolle- ja badjeskuvlii sihke nuppi dási oahppolágádusaide. Dihtosis-prošeakta fállá ođasvuohtan video-oahppodiimmuid sámefáttá gieđahallamii. Sámenuorat doibmet oahpaheaddjin video-oahppodiimmuin nu ahte láidestit oahppiid sámekultuvrii sierra perspektiivvain. Siidduin sáhttá diŋgot maiddái pedagogalaš spealuid sámekultuvrras dahje luđet Dihtosis-metodareaiddu dahje iđitrahpama.

Diŋgo dáppe video-oahppodiimmuid, spealuid ja skuvlagalledemiid 

Luđe dás metodareaiddu ja iđitrahpama álbmotbeaivvi várás 

Diŋgomiin nuvttá Dihtosis-materiálaid áiggil gearggat oažžut movttiidahtti, sámiid iežaset buvttadan oahppamateriála iežat luohkkái.

Oktavuohta.com-siiddut fállet materiála sámedieđuid oahpahusa várás skuvllain. Siidduide leat doaimmahuvvon sierra skuvla- ja luohkkádásiide plánejuvvon, fáttáid mielde lađastallon oasit ja bargobihtát.

Sámi álbmotbeaivi

Sámiid álbmotbeaivi dollojuvvo jahkásaččat guovvamánu 6. beaivve. Ávvodoalut lágiduvvojit dalle árbevirolaččat Sámeguovllu sierra guovlluin ja dán áigge maiddái Sámeguovllu olggobealde.

Sámiid álbmotbeaivi lea okta sámiid leavgabeivviin. Ávvobeaivin álbmotbeaivi lea vel nuorra, dasgo suopmelaš albmenáhkkái dat merkejuvvui easkka jagi 2004. Álbmotbeaivvis mearriduvvui goittotge juo jagi 1992, ja ávvobeaivve ruohttasat ollet badjel čuohte jagi duohkái, jahkái 1917. Dalle Norgga Troanddimis ordnejuvvui vuosttas davviriikkalaš sámečoahkkin, man dárkkuhussan lei guorahallat sámiid eallinvejolašvuođaid ja váldit beali sámiid guoski gažaldagaide.

Lassidieđut

Ságajođiheaddji Tuomas Aslak Juuso tel. 040 687 3394 / 010 839 3101, tuomas.juuso(at)samediggi.fi 

Dieđihančálli Johanna Alatorvinen tel. 010 839 3140 / 040 663 4493, johanna.alatorvinen(at)samediggi.fi

Sámegielat oahppamateriálabargu beavttálmuvvá – lávdegotti ságadoalli lea duhtavaš, muhto vuordá ruhtadeapmái bissovaš lasáhusa

/in , /by

Sámegielat oahppamateriála buvttaduvvo dán jagi guovttegeardásaš bušeahtain ovddit jagiid ektui. Oahpahus- ja kulturministeriija bargojoavku, mii guđii diibmá loahpparaporttas oahpahusministarii, čalmmustahtii stuorra váilevuođaid sámegielat oahppamateriáladiliin. Sámegielat oahppamateriálaid váilun barggaha earenoamážit oahpaheaddjiid. Ministeriijai ráhkaduvvojedje máŋggat sierra čielggadeamit sámeoahpahusa váilevuođain. Okta dain guoskkai sámegielat oahppamateriáladiliide ja boahttevaš dárbbuide.  

Riikabeaivvit dohkkehii juovlamánus 500.000 euro lasáhusa sámegielat oahppamateriálabargui, mii illudahttá earenoamážit oahppamateriálabarggu resurssaid geavaheamis mearrideaddji lávdegotti ságadoalli. Sámedikki skuvlen- ja oahppamateriálalávdegotti ságajođiheaddji Tauno Ljetoff lea duhtavaš ságastallamiidda ministeriijain ja dasa, ahte oahppamateriáladárbbut leat viimmat buktojuvvon oidnosii.  

– Ruhtadeami galggašii goittotge loktet bissovaččat dán jagi dássái. Seammás galggašii maiddái sámegielaid gáiddusoahpahusa ruhtadeapmi sihkkarastojuvvot bissovaš vuođu nala. Dánnai mearkkašupmi lea hirbmat dehálaš sámiid ruovttuguovllu olggobealde ássi sámiide.  

Oahppamateriálabarggu bušeahtta dán jahkái lea okta miljovdna euro ja Sámediggi lea almmuhan ohcan láhkái moanaid oahppamateriála prošeaktabargguid. Dasa lassin hálddahuslaš ja fierbmebálvalusaid ovddidanbargguide bálkáhuvvui aiddo hálddahuslaš plánejeaddji. Das bargagoahtá guovvamánu álggus Unni Länsman.   

– Dán jagi áigge iskat vástidit buot hohpoleamos dárbbuide ja gárvet dakkár prošeavttaid, mat leat ovddit jagiid áigge báhcán gaskan ruhtavátnivuođa dihtii. Dál ohcat bargiid earenoamážit sámi eatnigielaid, eatnandieđu, biologiija ja sámegiella vieris giellan oahppoávdnasiid materiálabargui, muitala Ljetoff. –  Ohcan láhkái lea maiddái anárašgielat oahppamateriálaplánejeaddji virgesadjásašvuohta go Miina Seurujärvi lea bargagoahtán sámiid duohtavuohta- ja soabadankommišuvnna lahttun.  

– Doaivut oažžut valjis buriid ohcamušaid!  

Lassedieđut: 

Ulla Aikio-Puoskari
skuvlenčálli
puh. 010 839 3112, 040 767 3101
ulla.aikio-puoskari(at)samediggi.fi

Petra Kuuva
oahppamateriálačálli
puh. 010 839 3119, 040 677 2275
petra.kuuva(at)samediggi.fi

Marita Aikio
oahppamateriálaplánejeaddji
puh. 010 839 3111, 040 662 9018
marita.aikio(at)samediggi.fi

Sámediggi ohcá anáraš-, nuortalaš- ja davvisámegielat oahppamateriálaid prošeaktabargiid mearreáigásaš doaimmaide

/in , /by

Sámediggi almmuha ohcan láhkai guhtta sámegielat oahppamateriálaid prošeaktabargi mearreáigásaš doaimma. Prošeavttat laktásit sámegiela eatnigielaid, eatnandieđu, biologiija ja sámegiella vierisgiellan oahppoávdnasiid oahppamateriálaide. Doaimmat devdojit guđa mánotbadjái (6 mb) jagi 2022 áigge. Barggu áigemearis sohppojuvvo sierra. Oahppamateriálabargu eaktuda sámegiela buori dáiddu, pedagogalaš máhttima, oahppaplánaid dovdama sihke buriid ovttasbargan- ja gulahallandáidduid.

Bálká mearrašuvvá Sámedikki bálkávuogádaga gáibádusdási V-I mielde (vuođđobálká almmá lasiid haga 2492,97 euro/mb). Vuođđobálkká lassin máksojuvvojit bargohárjánumi mielde ahkelasit sihke 24 % sámeguovllu lassi.

Ohcamušaid mildosiiguin galgá doaimmahit Sámedikki čállingoddái 4.2.2022 rádjai čujuhussii https://www.sympahr.net/public/pq.aspx?662d5181

Lassidieđuid addiba oahppamateriálačálli Petra Kuuva, tel. 010 839 3119 ja oahppamateriálaplánejeaddji Marita Aikio, tel. 010 839 3111. Sámedikki doibmii sáhttá oahpásmit neahttačujuhusas www.samediggi.fi.

Anáris 18.1.2022 Sámediggi

Sámediggi almmuha ohcan láhkai riikkaidgaskasaš áššiid čálli virgesadjásašvuođa

/in , /by

Virgesadjásašvuohta álgá 14.2.2022 ja nohká 31.12.2022. Čálli barggut leat meroštallon Sámedikki bargoortnega 26 d §:s. Bargun lea ee doalahit, koordineret, plánet sihke ovddidit sámedikki riikkaidgaskasaš doaimma, válmmaštallat sámedikki, stivrra ja lávdegottiid čoahkkimis áššiid, mat gullet su doaibmasuorgái, sihke dikšut Sámi Parlamentáralaš ráđi guoski doaimma.

Virggi sajustanbáiki lea sámiid ruovttuguovlu. Seađusvuđot gelbbolašvuođagáibádussan lea virggi eaktudan skuvlejupmi ja lassin gáibiduvvo sámegiela dáidu (ásahus 1727/95).  Virggi ceavzilis dikšun eaktuda sámekultuvrra, sámiid riikkaidgaskasaš áššiid ja hálddahuslaš bargguid buorre dovdama, njuovžilis čálalaš ja njálmmálaš eaŋgalsgiela dáiddu sihke buriid oktasašbargo- ja vuorrováikkuhandáidduid. Vuordit maiddái válmmašvuođa iehčanas bargamii sihke buorre organiseren- ja streassagierdandáiddu. Barggus čuvvojuvvo guovtte mánotbaji geahččalanáigi. Bálká mearrašuvvá sámedikki bálkávuogádaga gáibádusdási IV/II mielde (vuođđobálká 2706,50/mb). Vuođđobálkká lassin máksojuvvojit bargohárjánumi mielde ahkelasit ja sámeguovllus barggadettiin 24% sámeguovllu lassi.

Ohcamušaid mildosiiguin galgá doaimmahit sámedikki čállingoddái 31.1.2022 rádjai čujuhusas https://www.sympahr.net/public/pq.aspx?ded514ea

Lassidieđuid barggus addiba hálddahushoavda Pia Ruotsala-Kangasniemi tel. 010 839 3106 ja riikkaidgaskasaš áššiid čálli Inka Saara Arttijeff, inka-saara.arttijeff(at)samediggi.fi, tel. +358 50 574 7629. Sámedikki doibmii sáhttá oahpásmit neahttačujuhusas www.samediggi.fi

Anáris 13.1.2022 Sámediggi