Anarâš pivtâstem -girjjis lea almmustuvvan ođđa prentehus 

Ella Sarre čállán Anarâš pivtâstem -girjjis lea almmustuvvan ođđa prentehus. Ođđa prentehussii lea lasihuvvon miesenáhkkegahpirii smávit minstarat, ja muhtin rávvagat lea dievasmahttojuvvon ja divvojuvvon.

Girji lea oastin láhkai Duodji Shopas ja Sámedikki oahppomateriála neahttagávppis Ánarâš pivtâstem.

Sámediggi behtton ovdanbuktojuvvon bivdoráddjehusaide Deanus

Suopma ja Norga evttohit luossabivddu suovvama dušše buođđumin ja fierbmumin boahttevaš guolástanáigodagas. Luossabivddu ii evttohuvvo suovvat ollenge stákkuin. Sámedikki mielde galggašii suovvat buođđobivddu ja fierbmuma lassin maiddái stákkuin guolásteami, mii seamma láhkai gullá sápmelaččaid árbevirolaš bivdinvugiide Deanus. Maiddái guhkit bivdináiggit livčče dárbbašlaččat erenoamážit bivdinvugiin, main galgá ollu ovddalgihtii válmmaštallat.

Sápmelaččaide lea hui dehálaš, ahte Deanu luossanálli veadjá bures ja ahte daid dili viggat buoridit maiddái boahtte gease garra ráddjehusaiguin. Vuosttamužžan goittotge galgá ráddjet dakkár luossabivddu, mii ii návddaš vuođđolága ja riikkaidgaskasaš soahpamušaid suoji.

– Lea boastut ráddjet sápmelaččaid vuođđovuoigatvuođaid geavahusa ja ollašuvvama Deanus stáhtaráđi ásahusa dásis. Áššis galggašii ásahit lágas, goas ovdamearka dihte vuođđoláhkaváljagoddi sáhtášii beassat árvvoštallat vuođđovuoigatvuođaid almmolaš ráddjehuseavttuid leahkima. Dát ovddidivččii sápmelaš vuoigatvuođadorvvu áššis, dadjá Sámedikki I várreságadoalli Anni Koivisto.

Sámediggi ja eana- ja meahccedoalloministeriija leat ráđđádallan sámediggelága 9 §:a mielde Deanu guolástansoahpamuša 6 artihkkala mieldásaš guolástannjuolggadusa rievdadandárbbuin álgojagi áigge golbmii: 21.1, 4.2 ja 8.3. Maŋimuš ráđđádallamis 8.3 bođii ovdan, ahte Suopma ja Norga ledje juo mearridan proseassa ja ahte evttohus boahttevaš guolástanáigodaga ráddjehusain lei juo sáddejuvvon gulaskuddamii sihke Norggas ja Suomas ovdalgo sámediggelága mieldásaš ráđđádallanmeannudeapmi lei loahpahuvvon.

– Mii leat hui behtton ministeriija meannudeapmái. Mis ii lean duođalaš vejolašvuohta ráđđádallat evttohusa sisdoalus ja váikkuhit dasa ovdal gulaskuddamii sáddema, joatká Koivisto.

Deanu luossanáliid suodjaleapmi gáibida doaimmaid

Deanu luossanáliid dili galggašii geahččalit buoridit erenoamážit luossaveajehiid borri bátneguliid bivdduin, unnidemiin dálkkádatrievdama váikkuhusaid ja ráddjemin luosa ja dan sálašealániid mearraguolásteami.

Sámediggi lea evttohan, ahte ovdamearka dihte galggašii oažžut nuohttut olles Deanus dikšunguolásteapmin ruoššaluosaid, hávggaid ja čuovžžaid geahpedeami dihte, eaktun ahte luosat luitojuvvojit ruovttoluotta etnui. Sihke báikkálaččaid ja turisttaid galggašii movttiidahttit bivdit eará guliid stákkuin. Lassin galggašii vihkkedallat goalssi giđđabivddu lasiheami, man bokte sáhtášeimmet ráddjet luossaveajehiid borri golssiid meari. Sámediggi lea evttohan, ahte ruoššaluossa meroštallojuvvošii vahátlaš guossešládjan, goas dan geahpedeapmi Deanus livččii beaktilut.

Sámedikki oainnu mielde dálkkádatrievdama váikkuhusaid Deanu luossanáliide livččii sivva dutkat dárkilabbot ja viidásabbot go lea dálá dutkamušain dutkojuvvon, vai oččošeimmet dieđuid ja dan bokte reaidduid dálkkádatrievdama váikkuhusaid unnideapmái maiddái Deanu luossanáliid oasil.

Lassin Sámediggi lea eaktudan, ahte boahttevaš guolástanáigodaga oasil guolástanráddjehusevttohusas galgá gáibidit ráddjehusaid maiddái luossabivdui mearas. Ráddjehusain galgá goittotge vuhtiiváldit mearrasámiid eamiálbmotvuoigatvuođaid.

Lassedieđut:

Anni Koivisto
I várreságadoalli
040 415 5969
anni.koivisto@samediggi.fi

Sarita Kämäräinen
Ma. láhkačálli
040 186 7258
sarita.kamarainen@samediggi.fi

Govva: Anja Vest

Sámediggi almmuha ohcan láhkai mearreáigásaš sámegielat árrabajásgeassima materiálabargi barggu

Bargu álgá soahpamuša mielde nu jođánit go vejolaš ja bistá 31.12.2022 rádjai.

Materiálabargi bargun lea plánet ja koordineret sámi árrabajásgeassima materiála buvttadeami golmma sámegielain ja buvttadit ja ođasmahttit sisdoaluid Kuáti.fi- materiálabáŋkui. Lassin bargui gullá pedagogalaš materiála plánen, koordineren ja buvttadeapmi ovttasbargun giellabeassestivrejeaddjin. Bargi vástida materiálabarggu plánemis, ollašuhttimis ja raporteremis. Prošeavttas vástida sámegiela doaimmahat ja hoavdan doaibmá gielladorvočálli.

Gelbbolašvuođagáibádussan lea barggu eaktudan heivvolaš skuvlejupmi ja sámegiela máhttu (ásahus 1727/95). Barggu ceavzilis dikšuma ovddida sámekultuvrra dovdámuš, sápmelaš árrabajásgeassima ja pedagogihka dovdámuš, materiálabarggu ja digitálalaš doaibmabirrasa dovdámuš ja nákca iehčanas plánenbargui ja ollašuhttimii ovttasbarggus eará doibmiiguin. Doaimmas čuvvojuvvo guovtti mánotbaji geahččalanáigi.

Plánejeaddji bálká mearrašuvvá Sámedikki bálkávuogádaga gáibádusdási IV/III-IV mielde (vuođđobálká 2597,07–2645,46 e). Vuođđobálkká lassin máksojuvvo 24 %:a sámeguovllu lassi ja bargovásáhusa mielde mearrašuvvan ahkelasit. Materiálabargi doaimmahat lea Sámekulturguovddáš Sajosis, ja barggu dikšun oassái gáiddusbargun lea soahpamuša mielde vejolaš. Friddjahápmásaš bargoohcamuša mildosiiguin galgá doaimmahit 31.3.2022 dii. 16.00 rádjai čujuhussii https://www.sympahr.net/public/pq.aspx?197430e9

Lassedieđuid barggus addá gielladorvočálli Anne Kirste Aikio, anne-kirste.aikio(a)samediggi.fi / tel. 010 839 3124.

Sámedikki doibmii sáhttá oahpásmuvvat neahttačujuhusas www.samediggi.fi.

Anáris 7.3.2022
Sámediggi

Sámediggi almmuha ohcanláhkai ealáhusčálli virgesadjásašvuođa

Bargun lea ee. válmmaštallat sámiid ealáhusaide ja daid ovddideapmái guoski áššiid nu, ahte vuhtii váldo sámiid árbevirolaš diehtu, ja maiddái doaibmat ealáhus- ja vuoigatvuođalávdegotti čállin. Ealáhusčálli barggut leat meroštallojuvvon Sámedikki bargoortnegis 26 b §. Bargu álgá dalán ja bistá ealáhusčálli virggi ohcan- ja válljenproseassa áiggi (2–3 mb.) Sámediggi boahtá dán sadjásašvuođa áigge cealkit ohcan láhkai ealáhusčálli virggi nu, ahte barggus beroštuvvan olbmui dát lea buorre dilálašvuohta oahpásmit ealáhusčálli doaibmagovvii sihke doaibmasuorgái.

Seađáhusvuđot gelbbolašvuođagáibádussan lea virggi eaktudan skuvlejupmi ja lassin gáibiduvvo sámegiela máhttu (ásahus 1727/95). Barggu ceavzilis dikšun eaktuda buorre sámekultuvrra, sápmelaš árbedieđu, sámeguovllu ja sámiid ealáhusaid ja hálddahuslaš bargguid dovdama sihke ovttasbargan- ja gulahallandáidduid. Vuordit maiddái máhtu iešráđálaš bargamii, buriid organiseren- ja streassagierdannávccaid. Barggus čuvvojuvvo 1 mánotbaji geahččalanáigi. Bálká mearrašuvvá Sámedikki bálkávuogádaga gáibádusdási IV/II-III mielde (vuođđobálká 2706,50–2645,46 euro/mb). Vuođđobálkká lassin máksojuvvojit ahkelasit, mat mearrašuvvet bargohárjánumi mielde, ja sámeguovllus barggadettiin 24 %:a sámeguovllu lassi. Ohcamušat oktan mildosiiguin galget doaimmahuvvot Sámedikki čállingoddái 23.3.2022 rádjai čujuhusas: https://www.sympahr.net/public/pq.aspx?a7b9a3d2

Lassedieđuid barggu birra addá hálddahushoavda Pia Ruotsala-Kangasniemi tel. 010 839 3106. Sámedikki doibmii sáhttá oahpásmuvvat neahttačujuhusas www.samediggi.fi

Anáris 8.3.2022
Sámediggi

Pöydällä pidettävä saamen lippu ja liituja muovirasiassa.

Bovdehus sámegielaid gáiddusoahpahusfitnu vánheneahkedii 23.3.2022

Sámegielaid gáiddusoahpahusa vánheneahket ja infodilálašvuohta áššis beroštuvvan váhnemiidda 
ga 23.3.2021 dii 18.00–19.00 
Liŋka: Searvva dilálašvuhtii dás 

Bures boahtin Sámegielaid gáiddusoahpahusa pilohttafitnu vánheneahkedii!

Dilálašvuohta lágiduvvo gáiddusoktavuođa bokte Microsoft Teams -čoahkkimin. Dilálašvuođas oahpásmuvvat fidnui ja fitnu bargiide ja oahpaheaddjiide. Dasa lassin ságastallat fitnu áigeguovdilis áššiid ja eará áššiid birra, mat bohtet ovdan.

Mii sávvat, ahte nu olugat go vejolaš besset searvat dilálašvuhtii. Jus dus leat váttisvuođat searvat čoahkkimii, válddes oktavuođa fitnu bargiide. Sáhtát maid oahpásnuvvat prográmma geavahanrávvagii (suomagillii).

Pyeri puáttim! Tiõrv pueʹttem! Bures boahtin! Tervetuloa!

Lassedieđut: 

Anni-Sofia Niittyvuopio, fidnohoavda 
Ohcejoga gielda 
anni-sofia.niittyvuopio@edu.utsjoki.fi
040 701 2094  

Arla Magga, fidnokoordinahtor 
Sámediggi 
arla.magga@samediggi.fi
040 687 5989 

https://www.saamenetaopetus.com/
https://www.samediggi.fi/toiminta/koulutus-ja-oppimateriaali/
https://www.utsjoki.fi/project-article/saamen-kielten-etayhteyksia-hyodyntavan-opetuksen-pilottihanke/ 


Bovdehus oahpahusa lágideddjiid infodilálašvuhtii 16.3.2022

Sámegielaid gáiddusoahpahus – boahtteáiggi huksen  
Infodilálašvuohta oahpahusa lágideddjiide 
ga 16.3.2021 dii 15.00–16.00 
Liŋka: Searvva dilálašvuhtii spoahkkalemiin dás 

Dilálašvuohta lágiduvvo gáiddusoktavuođa bokte Microsoft Teams -čoahkkimin. Dilálašvuođas oahpásmuvvat fidnui, fitnu oahpahussii ja álmmuheapmái. Dasa lassin ságastallat fitnu áigeguovdilis áššiid, eará áššiid birra mat bohtet ovdan, ja vástidit oahpahusa lágideaddjiid gažaldagaide.

Dilálašvuođas lea mielde Susanna Rajala Oahpahusráđđehusas vástideamen, jos bođežit gažaldagat stáhtadoarjaga birra, mii ohccojuvvo oahpahusa lágideapmái.

Mii sávvat, ahte nu olugat go vejolaš besset searvat dilálašvuhtii. Jus dus leat váttisvuođat searvat čoahkkimii, válddes oktavuođa fitnu bargiide. Prográmma geavahanráva govaiguin.

Pyeri puáttim! Tiõrv pueʹttem! Bures boahtin! Tervetuloa!

Lassedieđut: 

Anni-Sofia Niittyvuopio, fidnohoavda 
Ohcejoga gielda 
anni-sofia.niittyvuopio@edu.utsjoki.fi
040 701 2094  

Arla Magga, fidnokoordináhtor 
Sámediggi 
arla.magga@samediggi.fi
040 687 5989 

https://www.saamenetaopetus.com/
https://www.samediggi.fi/toiminta/koulutus-ja-oppimateriaali/
https://www.utsjoki.fi/project-article/saamen-kielten-etayhteyksia-hyodyntavan-opetuksen-pilottihanke/ 

Sámediggi doarjala eana- ja meahccedoalloministarii boazojámuid ovddalgihtii eastadeami ja boazovahátlága mieldásaš meannudeami álggaheami geažil

Sámediggi olggos attii 28.2.2022 rabas reivve eana- ja meahccedoalloministtar Jari Leppäi. Sámediggi doarjala reivves ministtar Leppäi boazojámuid ovddalgihtii eastadeami ja maiddái boazovahátlága mieldásaš meannudeami álggaheami geažil dán dálvvi oasil. Sámediggi bovde ministtar Leppä oahpásmit dálá dillái, mii lea sámiid ruovttuguovllu bálgosiin.

Ságajođiheaddji Tuomas Aslak Juuso ja II várreságajođiheaddji Leo Aikio. Govat: Johanna Labba ja Ville Fofonoff.

– Mii bovdet ministtar Leppä, ja maiddái ášši eará válmmaštalliid ja das mearrideaddjiid oahpásmit dillái, mii lea sámiid ruovttuguovllu bálgosiin. Háliidit čájehit, ahte heahti lea stuoris ja veahkki vealtameahttun, gávnnaha ságajođiheaddji Tuomas Aslak Juuso.

Sámediggi lea ráđđádallan áššis eana- ja meahccedoalloministeriijain 18.2.2022. Ministeriija ii dalle oaidnán dárbbu álggahit boazovahátlága mieldásaš meannudeami, dasgo ministeriija ovddasteaddjiid mielas dálvvi dili ii sáhte geahččat leat spiehkkaseaddji, danin go arvemearit leat leamaš unnánaččat. Maiddái ovddalgihtii eastadeaddji doaibmabijut boazojámuid eastadeami geažil eai ministeriijas leat válmmaštallama vuolde.

– Lea problemáhtalaš, ahte ministeriija lea dahkan dušše arvemeriid vuođul mearrádusa, mii váikkuha stuorrát sámiid boazodollui, gávnnaha 2. várreságajođiheaddji Leo Aikio.

-Vaikke muohtamearri ruovttuguovllu máŋggain bálgosiin lea leamaš dán dálvve govttolaš, muohta lea jikŋon ja cuoŋudan, man dihtii bohccuin lea máŋggain báikkiin veadjemeahttun guohtut. Dat dárkkuha, ahte bohccot vulget muoseheamet johtui buoret guohtoneatnamiidda ja daid gártá dasto ohcat ja viežžat. Lassin muhtin bálgosiin lea guohpa bilidan viiddes guovlluin bohcco geavahan biepmu. Buot dáid áššiid galggašii váldit vuhtii ministeriijas boazovahátlága heiveheamis mearridettiin, joatká Aikio.

Lassidieđut:

Tuomas Aslak Juuso
Ságajođiheaddji
040 687 3394
tuomas.juuso@samediggi.fi 

Leo Aikio
II várreságajođiheaddji
040 621 6505
leo.aikio@samediggi.fi

Saamelaiskulttuurikeskus Sajoksen aula, Birit-Anni Paadarin taidenäyttelyn teoksia.

Eallima ivnnit oaidninláhkai Anáris 22.2.-31.5.2022                              

Sámi mánáidkulturguovddáš MÁNNU čalmmusdahtta dábálaš sámiid dáidda-ja duodje čehppodaga mánáidkultur- doaimmain. Dán háve sámi áhkku Biret-Ánne Paadara Eallima ivnnit -dáiddačájáhus ráhpojuvvo disdaga 22.2. Sajosis, Anáris. Eallima ivnnit lea čoakkaldat 83-jahkasačča muittuin ja fearániin iežas eallima vásáhusain ja duovdagiin.

Biret-Ánne Paadar iežas orohagas Gihtelis  10.2.2022. Govvejeaddji: Petra Biret Magga-Vars

Biret-Ánne Paadar lea riegádan jagis 1939 Gánddaš Márjja ja Juho Sammol Paadara nieidan. Oktiibuot bearrašii riegadedje guhtta máná. Son lea 83 jagi boaris. Paadar lea eret Lusminjárggas Anáris muhto eallima bálgát nugo áhči jápmin soađis 1945 ja dan geažil birgejupmi dien áigge eallimis dahke hástalusaid.  Paadar gárttai earáid dikšui, skuvlii Rivdolii, evahko -mátkái Ylivieskai, biigodettiin ieš guđet sámi báikkiide Lismai, Menešjávrái, Leammái, Detnui ja Garegasnjárgii. Ráves olmmožin son fárrii náittoslihtuin Kelontekemäi, Ruŧŧii Boråsii ja Haaparandai ja dal son bisanan Gihtelii mánáid lahkosii.

Čájáhusas leat oktiibuot 18 oljoivdne-gova iešguđet sturrodagas. Govat leat buhtes ja šerres ivniiguin málejuvvon. Govain vuhtto sápmelačča dárkilis čalbmi mo birrasa ja bargguid leat áican juo mánnávuođa rájes gitta rávasnuvvamii. Govain leat Biret-Ánne orrunbáikkit, sámi árbevirolaš barggut ja luonddu iešvuođat.

Paadar lea váldán málemii dáidda-oahpahusa Haaparanddas Ruoŧas. Su maleriijat leat oidnon čájáhusain earret eará Kolaris ja Soađegilis. Čájáhussii leat laktojuvvon oanehis videobihtta, mas Biret-Ánne lávlu ja muitala iežas riegádeamis.  Čájáhus bistá Sajos kulturguovddážis miessemánu loahppa rádjái. Korona-dávdda geažil rahpandoalut eai ordnejuvvo vaikko sámi searvvuš livččii gearggus juo čoahkkanit iešguđetlágan kulturdoaluide. Paadar illosa, ahte távvalat bohtet oidnosii Sajosii, ja eandaliige Anárii gos son lea ieš maid eret. Mánu doaimmajođiheaddji Magga-Vars áigu geavahit čájáhusa kulturbajasgeassimis ja plánet bargobájiid mas govat leat sisdoalu oassin.

Eambbo dieđuid

tel. 040-7325503 MÁNNU Sámi mánáikulturguovddaš SÁMEDIGGI

Sámediggi almmuha ohcanláhkái Sámedikki oktavuođas doaibmi Davvi-Suoma sosiálasuorggi máhttinguovddáža sámeossodaga mearreáigásaš plánejeaddji doaimma.

Bargu ollašuhttojuvvo oasseáigásažžan (70 %). Bargu álgá soahpamuša mielde ja bistá 31.12.2022 rádjai. Sámeossodat vástida sámiid buorredillebálvalusaid ovddideamis, mii lea Davvi-Suoma sosiálasuorggi máhttinguovddáža riikkadási sierrabargu. Plánejeaddji barggut leat meroštallon Sámedikki bargoortnegis. Plánejeaddji boahtá bargat oktasašbarggus Davvi-Suoma sosiálasuorggi máhttinguovddáža sámeovttadaga nuppi plánejeaddjiin ja Sámedikki sosiála- ja dearvvasvuođačálliin sihke doaibmat dárbbu mielde plánejeaddji sadjásažžan.

Gelbbolašvuođagáibádussan lea virggi eaktudan skuvlejupmi ja lassin gáibiduvvo sámegiela dáidu (ásahus 1727/95).  Barggu ceavzilis dikšuma veahkehit heivvolaš allaskuvladutkkus, doarvái buorre sosiálafuolahusa ja sámekultuvrra dovdamuš  sihke vásáhus gárgehanbarggus. Bálká mearrašuvvá Sámedikki bálkávuogádaga gáibádusdási IV/II mielde (vuođđobálká 2 706,50 €/mb). Vuođđobálkká lassin máksojuvvojit 24 % sámeguovllu lassi ja bargovásáhuslasit, mat mearrašuvvet bargohárjánumi mielde.  Virgegaskavuođas čuvvojuvvo guovtte mánotbaji geahččalanáigi. Ohcamušaid oktan mildosiiguin galgá doaimmahit Sámedikki čállingoddái 9.3.2022 rádjai čujuhusas: https://www.sympahr.net/public/pq.aspx?15056d4b

Sámedikki doaimmaide sáhttá oahpásmuvvat neahttačujuhusas www.samediggi.fi Davvi-Suoma sosiálasuorggi máhttinguovddáža doaimmaide sáhttá oahpásmuvvat neahttačujuhusas www.ekollega.fi

Lassedieđu barggu birra oažžu hálddahushoavda  Pia Ruotsala-Kangasniemes tel. 010 839 3106.

Anáris 22.2.2022                                                          
Sámediggi

Eana- ja meahccedoalloministeriijas ii doarjja boazojámuid ovddalgihtii eastadeapmái iige boazovahátlága heiveheapmái dán dálvvi oasil – oasis bálgosiin dilli lea erenoamáš váttis

Sámediggi ja eana- ja meahccedoalloministeriija ráđđádalle 18.2.2022 sámediggelága 9 §:a ráđđádallangeatnegasvuođa mielde dán dálvvi boazojámuid ovddalgihtii eastadeamis ja lága boazodoalu deaividan vahágiid buhtadeamis (boazovahátláhka) heiveheamis dán dálvvi spiehkastatdiliide. Ráđđádallamis ii gávdnon oktasaš čoavddus.

Sámediggi evttohii ráđđádallamis, ahte stáhta galggašii álggahit sihke ovddalgihtii eastadeaddji doaimmaid boazojámuid eastadeami dihte ja boazovahátlága ja -ásahusa mieldásaš meannudeami spiehkastatdiliid gávnnaheapmin dán dálvvi oasil. Eana- ja meahccedoalloministeriija ovdanbuvttii ráđđádallamis, ahte dat ii evttot boazovahátlága mieldásaš meannudeami álggaheami, iige dál leat guorahallamis ovdamávssuid bokte ekonomalaš doarjja boazojámuid ovddalgihtii eastadeapmái. Ministeriija mielde dálvvi diliid ii sáhte doallat spiehkastahkan, go arvemearit leat leamaš unnit.

– Mii leat hui behtton ráđđádallama loahppabohtosiidda ja dasa, ahte eana- ja meahccedoalloministeriija ii ádde boazodoalu erenoamáš váttis dili, vaikko das lea čielgasit sidjiide muitaluvvon, dadjá Sámedikki ságajođiheaddji Tuomas Aslak Juuso.

– Dás lea maiddái oassái gažaldat sámiid boazodoalu ja sámekultuvrra boahttevuođas. Juos eat oaččo doarjaga boazojámuid ovddalgihtii eastadeapmái ja boazovahátlága mieldásaš meannudeapmi ii álggahuvvo, sáhttá dát vearrámus dáhpáhusas mannat dasa, ahte buohkain ii leat šat vejolašvuohta joatkit ealáhusain, joatká Juuso.

Máŋggain sámiid ruovttuguovllu bálgosiin lea dál erenoamáš hástaleaddji dilli. Čakčat muhtii bievla eatnama ala, mii fas dagahii máŋggain báikkiin bohccuid borramuššan geavahan šattuid guohppuma. Muohta lea lassin dálvvi áigge jikŋon hui garasin, man dihte bohccuid guohtun lea máŋgga báikkis veadjemeahttun.

– Lean fuolas eana- ja meahccedoalloministeriija áššedovdamušas. Ministeriija čuovvu boazodoalu dili dušše arvemeriid vuođul. Dát dagaha dulkojumi, man mielde dilit eai leat spiehkastatláganat, iige vahát boazodollui livčče šaddan. Ministeriijas ii leat makkárge diehtu ovdamearkka dihte guohtuneatnamiid guohppumis dahje muohttaga čavgatvuođas ja danin galggašiige bivdit Luondduriggodatguovddáža čielggadit dili ja vahágiid eará guovlluin, dadjá nubbi várreságajođiheaddji Leo Aikio.

Sálleváre bálgosis heahti lea stuoris

Govva: Inga-Briitta Magga

Sálleváre bálgosa guovllus dálvi lea leamaš erenomáš váttis. Golggotmánu loahpas muhtii bievla eatnamii ja maŋŋá arvvii máŋga beaivvi, mii njuoskadii muohttaga eatnama rádjái. Dán dihte muohta lea jikŋon hui garasin eatnama rádjái. Olles bálgosa guovllus dušše vihtta proseantta lea leamaš anihahtti guohtuneana dálvvi áigge.

Sálleváre bálgosa boazoisit Iisko-Henrik Näkkäläjärvi lea hui fuolas boazoealáhusa dilis.  – Dás lea gažaldat eallimis ja jápmimis. Heahteveahki galggašii oažžut dallego heahti lea. Jos veahki ii oaččo, fertejit máŋggat boazodoallit heaitit ealáhusain dán dálvvi maŋŋá, dadjá Näkkäläjärvi.

Jo čakčat bohccuin oinnii dan, ahte guobbarat eai lean. Bohccot geavahit guobbariid borramuššan ja čogget buoiddi čuovvovaš dálvvi várás. Ovddit goavvedálvvis lea easkka guokte jagi áigi, eaige bohccot leat geargan ollásit vel fámosnuvvat.

– Čakčat njuovvanmearit ledje áibbas unnánaččat, de boazodoalliid boađut báhce heittogin. Dál máŋggat leat dán dilis, ahte galggašii bastit lassebiebmat, muhto ruhta ii leat. Mannan vahkus bigálusas vuorrasut boazodoallit ledje jierásmuvvan das, man fuones ortnegis bohccot leat dán muttos jagi, joatká Näkkäläjärvi.

Sálleváre bálggus lea Anára gieldda oarjjábealde. Stuorámus oassi bálgosis lea Leammi álbmotmeahcis ja Bátneduoddara meahcceguovllus. Bálgosa viidodat lea measta 3000 njealjehaskilomehtera.

Lassedieđut:

Tuomas Aslak juuso
Ságajođiheaddji
040 687 3394
tuomas.juuso@samediggi.fi 

Leo Aikio
II várreságajođiheaddji
040 621 6505
leo.aikio@samediggi.fi

Iisko-Henrik Näkkäläjärvi
Sálleváre bálgosa boazoisit
040 481 7212