Searvva Sámi álbmotbeaivái ledjet dal gos beare

/in , /by

Virtuáladáhpáhus sáddejuvvo Sajosis sotnabeaivve 6.2. dmu 16 rájes. Sámedikki ságajođiheaddji Tuomas Aslak Juuso bovde buohkaid searvat Sámi álbmotbeaivve ávvudeapmái njuolggo sáddaga bokte.

–Dál lea nubbi jahki, go mii ávvudit Sámi álbmotbeaivvi virtuálalaččat. Háliidat bovdet Sámeálbmoga ovttas ávvudit dán dehálaš beaivve ja seammá háve galledit virtuálalaččat ee min luhtte Sámedikkis ja maiddái sierra guovlluin Sámiid ruovttuguovllus, lohká ságajođiheaddji Tuomas Aslak Juuso dáhpáhusa birra.

Dáhpáhusa áigge mii gullat ságajođiheaddji álbmotbeaivve dearvvahusa, sámemánáid dearvvuođaid ja beassat návddašit musihkas sihke oanehis filmmain. Gieskat máilmmi vuosttas livđe-skearru almmustahttán Anna Morottaja loaiddasta árbevirolaš anárašgielat musihka. Ulla Pirttijärvi & Ulda –joavkku Gávcci jagiáigge -konsearta buktá ovdan davviluonddu temáid Ulla Pirttijärvi persovnnalaš muittuid bokte ja dat geavvá musihkalaš ságastallama árbevirolaš sámekultuvrra ja dálá máilmmi gaskkas. Ja maiddái beassat oaidnit ee Čeavetjávrri skuvlamánáid ráp-video.

Álbmotbeaivve dáhpáhusa beasat čuovvut čujuhusas www.sajos.fi/live.

Sáhtát oassálastit dáhpáhussii nu ahte sáddet álbmotbeaivve dearvvuođaid nummirii +358 40 663 4493 teakstasániin dahje juo Whatsap bokte. Sáhtát maiddái guođđit iežat dearvvuođaid Twitteris  #SámiÁlbmotbeaivi.

Fállun skuvllaide ja oahppolágádusaide

Sámedikki nuoraidráđi ja Nuoraid Akademiija Dihtosis-prošeakta juohká sámedieđuid ja fállá doaibmanbargobájiid oahppolágádusaide. Bargobájiid sáhttá diŋgot vuolle- ja badjeskuvlii sihke nuppi dási oahppolágádusaide. Dihtosis-prošeakta fállá ođasvuohtan video-oahppodiimmuid sámefáttá gieđahallamii. Sámenuorat doibmet oahpaheaddjin video-oahppodiimmuin nu ahte láidestit oahppiid sámekultuvrii sierra perspektiivvain. Siidduin sáhttá diŋgot maiddái pedagogalaš spealuid sámekultuvrras dahje luđet Dihtosis-metodareaiddu dahje iđitrahpama.

Diŋgo dáppe video-oahppodiimmuid, spealuid ja skuvlagalledemiid 

Luđe dás metodareaiddu ja iđitrahpama álbmotbeaivvi várás 

Diŋgomiin nuvttá Dihtosis-materiálaid áiggil gearggat oažžut movttiidahtti, sámiid iežaset buvttadan oahppamateriála iežat luohkkái.

Oktavuohta.com-siiddut fállet materiála sámedieđuid oahpahusa várás skuvllain. Siidduide leat doaimmahuvvon sierra skuvla- ja luohkkádásiide plánejuvvon, fáttáid mielde lađastallon oasit ja bargobihtát.

Sámi álbmotbeaivi

Sámiid álbmotbeaivi dollojuvvo jahkásaččat guovvamánu 6. beaivve. Ávvodoalut lágiduvvojit dalle árbevirolaččat Sámeguovllu sierra guovlluin ja dán áigge maiddái Sámeguovllu olggobealde.

Sámiid álbmotbeaivi lea okta sámiid leavgabeivviin. Ávvobeaivin álbmotbeaivi lea vel nuorra, dasgo suopmelaš albmenáhkkái dat merkejuvvui easkka jagi 2004. Álbmotbeaivvis mearriduvvui goittotge juo jagi 1992, ja ávvobeaivve ruohttasat ollet badjel čuohte jagi duohkái, jahkái 1917. Dalle Norgga Troanddimis ordnejuvvui vuosttas davviriikkalaš sámečoahkkin, man dárkkuhussan lei guorahallat sámiid eallinvejolašvuođaid ja váldit beali sámiid guoski gažaldagaide.

Lassidieđut

Ságajođiheaddji Tuomas Aslak Juuso tel. 040 687 3394 / 010 839 3101, tuomas.juuso(at)samediggi.fi 

Dieđihančálli Johanna Alatorvinen tel. 010 839 3140 / 040 663 4493, johanna.alatorvinen(at)samediggi.fi

Sámegielat oahppamateriálabargu beavttálmuvvá – lávdegotti ságadoalli lea duhtavaš, muhto vuordá ruhtadeapmái bissovaš lasáhusa

/in , /by

Sámegielat oahppamateriála buvttaduvvo dán jagi guovttegeardásaš bušeahtain ovddit jagiid ektui. Oahpahus- ja kulturministeriija bargojoavku, mii guđii diibmá loahpparaporttas oahpahusministarii, čalmmustahtii stuorra váilevuođaid sámegielat oahppamateriáladiliin. Sámegielat oahppamateriálaid váilun barggaha earenoamážit oahpaheaddjiid. Ministeriijai ráhkaduvvojedje máŋggat sierra čielggadeamit sámeoahpahusa váilevuođain. Okta dain guoskkai sámegielat oahppamateriáladiliide ja boahttevaš dárbbuide.  

Riikabeaivvit dohkkehii juovlamánus 500.000 euro lasáhusa sámegielat oahppamateriálabargui, mii illudahttá earenoamážit oahppamateriálabarggu resurssaid geavaheamis mearrideaddji lávdegotti ságadoalli. Sámedikki skuvlen- ja oahppamateriálalávdegotti ságajođiheaddji Tauno Ljetoff lea duhtavaš ságastallamiidda ministeriijain ja dasa, ahte oahppamateriáladárbbut leat viimmat buktojuvvon oidnosii.  

– Ruhtadeami galggašii goittotge loktet bissovaččat dán jagi dássái. Seammás galggašii maiddái sámegielaid gáiddusoahpahusa ruhtadeapmi sihkkarastojuvvot bissovaš vuođu nala. Dánnai mearkkašupmi lea hirbmat dehálaš sámiid ruovttuguovllu olggobealde ássi sámiide.  

Oahppamateriálabarggu bušeahtta dán jahkái lea okta miljovdna euro ja Sámediggi lea almmuhan ohcan láhkái moanaid oahppamateriála prošeaktabargguid. Dasa lassin hálddahuslaš ja fierbmebálvalusaid ovddidanbargguide bálkáhuvvui aiddo hálddahuslaš plánejeaddji. Das bargagoahtá guovvamánu álggus Unni Länsman.   

– Dán jagi áigge iskat vástidit buot hohpoleamos dárbbuide ja gárvet dakkár prošeavttaid, mat leat ovddit jagiid áigge báhcán gaskan ruhtavátnivuođa dihtii. Dál ohcat bargiid earenoamážit sámi eatnigielaid, eatnandieđu, biologiija ja sámegiella vieris giellan oahppoávdnasiid materiálabargui, muitala Ljetoff. –  Ohcan láhkái lea maiddái anárašgielat oahppamateriálaplánejeaddji virgesadjásašvuohta go Miina Seurujärvi lea bargagoahtán sámiid duohtavuohta- ja soabadankommišuvnna lahttun.  

– Doaivut oažžut valjis buriid ohcamušaid!  

Lassedieđut: 

Ulla Aikio-Puoskari
skuvlenčálli
puh. 010 839 3112, 040 767 3101
ulla.aikio-puoskari(at)samediggi.fi

Petra Kuuva
oahppamateriálačálli
puh. 010 839 3119, 040 677 2275
petra.kuuva(at)samediggi.fi

Marita Aikio
oahppamateriálaplánejeaddji
puh. 010 839 3111, 040 662 9018
marita.aikio(at)samediggi.fi

Sámediggi ohcá anáraš-, nuortalaš- ja davvisámegielat oahppamateriálaid prošeaktabargiid mearreáigásaš doaimmaide

/in , /by

Sámediggi almmuha ohcan láhkai guhtta sámegielat oahppamateriálaid prošeaktabargi mearreáigásaš doaimma. Prošeavttat laktásit sámegiela eatnigielaid, eatnandieđu, biologiija ja sámegiella vierisgiellan oahppoávdnasiid oahppamateriálaide. Doaimmat devdojit guđa mánotbadjái (6 mb) jagi 2022 áigge. Barggu áigemearis sohppojuvvo sierra. Oahppamateriálabargu eaktuda sámegiela buori dáiddu, pedagogalaš máhttima, oahppaplánaid dovdama sihke buriid ovttasbargan- ja gulahallandáidduid.

Bálká mearrašuvvá Sámedikki bálkávuogádaga gáibádusdási V-I mielde (vuođđobálká almmá lasiid haga 2492,97 euro/mb). Vuođđobálkká lassin máksojuvvojit bargohárjánumi mielde ahkelasit sihke 24 % sámeguovllu lassi.

Ohcamušaid mildosiiguin galgá doaimmahit Sámedikki čállingoddái 4.2.2022 rádjai čujuhussii https://www.sympahr.net/public/pq.aspx?662d5181

Lassidieđuid addiba oahppamateriálačálli Petra Kuuva, tel. 010 839 3119 ja oahppamateriálaplánejeaddji Marita Aikio, tel. 010 839 3111. Sámedikki doibmii sáhttá oahpásmit neahttačujuhusas www.samediggi.fi.

Anáris 18.1.2022 Sámediggi

Sámediggi almmuha ohcan láhkai riikkaidgaskasaš áššiid čálli virgesadjásašvuođa

/in , /by

Virgesadjásašvuohta álgá 14.2.2022 ja nohká 31.12.2022. Čálli barggut leat meroštallon Sámedikki bargoortnega 26 d §:s. Bargun lea ee doalahit, koordineret, plánet sihke ovddidit sámedikki riikkaidgaskasaš doaimma, válmmaštallat sámedikki, stivrra ja lávdegottiid čoahkkimis áššiid, mat gullet su doaibmasuorgái, sihke dikšut Sámi Parlamentáralaš ráđi guoski doaimma.

Virggi sajustanbáiki lea sámiid ruovttuguovlu. Seađusvuđot gelbbolašvuođagáibádussan lea virggi eaktudan skuvlejupmi ja lassin gáibiduvvo sámegiela dáidu (ásahus 1727/95).  Virggi ceavzilis dikšun eaktuda sámekultuvrra, sámiid riikkaidgaskasaš áššiid ja hálddahuslaš bargguid buorre dovdama, njuovžilis čálalaš ja njálmmálaš eaŋgalsgiela dáiddu sihke buriid oktasašbargo- ja vuorrováikkuhandáidduid. Vuordit maiddái válmmašvuođa iehčanas bargamii sihke buorre organiseren- ja streassagierdandáiddu. Barggus čuvvojuvvo guovtte mánotbaji geahččalanáigi. Bálká mearrašuvvá sámedikki bálkávuogádaga gáibádusdási IV/II mielde (vuođđobálká 2706,50/mb). Vuođđobálkká lassin máksojuvvojit bargohárjánumi mielde ahkelasit ja sámeguovllus barggadettiin 24% sámeguovllu lassi.

Ohcamušaid mildosiiguin galgá doaimmahit sámedikki čállingoddái 31.1.2022 rádjai čujuhusas https://www.sympahr.net/public/pq.aspx?ded514ea

Lassidieđuid barggus addiba hálddahushoavda Pia Ruotsala-Kangasniemi tel. 010 839 3106 ja riikkaidgaskasaš áššiid čálli Inka Saara Arttijeff, inka-saara.arttijeff(at)samediggi.fi, tel. +358 50 574 7629. Sámedikki doibmii sáhttá oahpásmit neahttačujuhusas www.samediggi.fi

Anáris 13.1.2022 Sámediggi

Kädet kannettavan tietokoneen näppäimistöllä.

Sámediggi ohcá vuogádatáššedovdi – Ohcanáigi lea jotkojuvvon

/in /by

Sámediggi ohcá vuogádatáššedovdi mearreáigásaš ollesáigge bargogaskavuhtii. Bargu álgá soahpamuša mielde ja bistá 31.12.2022 rádjai. Vuogádatáššedovdi bargun lea dikšut ee Sámedikki ja Sajosa ádg-doarjjabálvalusaid, sisfierpmádaga bajásdoallan- ja nuppástusbargguid, geavahanvuoigatvuođaid mieđiheami ja hálddašanbargguid (AD, Office 365 ym.), prográmmaid ja dihtoriid ásahemiid sihke dárbbu mielde veahkehit bargguin, mat gullet dáhpáhusaid lágideapmái. Bargi bargá nuppi vuogádatáššedovdi bargopárran.

Seađusvuđot gelbbolašvuođagáibádussan lea barggu eaktudan heivvolaš skuvlejupmi, sámegiela dáidu (ásahus 1727/95) sihke čiekŋun vástideaddji bargguide. Barggu ceavzilis dikšun eaktuda systemáhtalaš bargovuogi, návcca analyseret ja čoavdit váttisvuođaid sihke buriid áššehasbálvalandáidduid. Doarvái buorre eaŋgalsgiela dáidu gehččojuvvo ovdun. Barggus čuvvojuvvo 2 mánotbaji geahččalanáigi. Bálká mearrašuvvá Sámedikki bálkávuogádaga gáibádusdási IV/IV mielde, vuođđobálká 2 597,07 euro/mb, man lassin máksojuvvojit 24 %:a sámeguovllu lassi ja ahkelasit, mat mearrašuvvet bargohárjánumi mielde.

Ohcamušaid duođaštusaiguin galgá doaimmahit Sámedikki čállingoddái 24.1.2021 rádjai čujuhusas https://www.sympahr.net/public/pq.aspx?0a1ef059

Lassidieđuid barggus addá Pia Ruotsala-Kangasniemi tel. 0407262688. Sámediggái ja sámekulturguovddáš Sajosii sáhttá oahpásmit čujuhusain www.samediggi.fi ja www.sajos.fi

13.12.2021 Sámediggi

Loppusyksy ja jäätyvä järvi. Taivaalla vaaleanpunaisen sävyjä.Govva: Ville Fofonoff

Sámediggi ohcá spesiálaplánejeaddji mearreáigásaš doibmii – Ohcanáigi lea jotkojuvvon 14.2.2022 rádjai

/in , /by

Plánejeaddji fuolaha (50 % bargoáigi) Interreg Aurora – prográmma (2021 – 2027) sámeoassesuorggi ohcamušaide ja maiddái prošeavttaide laktáseaddji rávvemis, diehtojuohkimis, prošeaktačuovvumis, ohcamušaid gieđahallamis sihke ovdanbuktimis hálddahuskomiteai. Bargi sajustuvvá soahpamuša bokte Suoma Sámediggái. Dan lassin bargi doaibmá jagi 2022 Suoma Sámedikki ságajođiheaddjiid veahkkebargin (50 % bargoáigi). Bargu álgá soahpamuša mielde ja bistá álggos 31.12.2022 rádjai. Interreg Aurora- prográmma sámeoassesuorggi bargu joatkašuvvá oasseáigásažžan (50 %) jagi 2027 rádjai dainna eavttuin, ahte ášši ovdána EU:s plána mielde. Lassidieđut Interreg Aurora- prográmma birra gávdnojit čujuhusas https://www.interregnord.com/interreg-aurora/

Gelbbolašvuođagáibádussan lea heivvolaš allaskuvladutkkus. Lassin eaktuduvvo sámegiela dáidu (ásahus 1727/95). Barggu ceavzilis dikšun eaktuda sámekultuvrra ja rádjaoktasašbarggu sihke hálddahusbargguid buori dovdama, buriid gulahallandáidduid, válmmašvuođa iehčanas bargamii, návcca ovttasbargamii ja erenomáš buori eaŋgalsgiela njálmmálaš ja čálalaš máhttima. Bargohárjánupmi seammalágan bargguin sihke EU-láhkaásaheami ja hálddahusa dovdamuš gehččojuvvojit ohccái ovdun. Bargui gullá mátkkošteapmi prošeaktaguovllus. Interreg Aurora- prográmma prográmmagiella lea eaŋgalsgiella. Bálká mearrašuvvá Sámedikki bálkávuogádaga gáibádusdási IV/II mielde (vuođđobálká 2706,50 €/mb). Vuođđobálkká lassin máksojuvvojit sámeguovllu lassi 24 % ja ahkelasit, mat mearrašuvvet bargohárjánumi mielde. Barggus čuvvojuvvo 6 mánotbaji geahččalanáigi.

Bargoohcamuša mildosiiguin galgá doaimmahit Suoma Sámediggái 14.2.2022 rádjai čujuhussii https://www.sympahr.net/public/pq.aspx?bf58653f  

Lassidieđuid barggu birra addá hálddahushoavda Pia Ruotsala-Kangasniemi, pia.ruotsala(at)samediggi.fi, tel. +358407262688 ja riikkaidgaskasaš áššiid čálli Inka Saara Arttijeff, inka-saara.arttijeff(at)samediggi.fi, tel. +358 50 574 7629.

Lassidieđuid Interreg Aurora-prográmmaáigodaga birra addá prográmmahoavda Iiris Mäntyranta, Norrbotten leanaráđđehus, iiris.mantyranta@lansstyrelsen.se tel. + 46 10 225 53 76

Anáris 16.12.2021

Sámediggi

Govva: Ville Fofonoff

Sámegielat gáiddusoahpahusa giđđalohkanbadji álggii 10.1.2022 – Čuovvovaš jagi almmuheapmi rahpasa njukčamánus

/in , /by

Sámegielaid gáiddusoahpahusa pilohttafitnu giđđalohkanbadji álggii vuossárgga 10.1.2022. Fitnus studerejit dál 109 oahppi golmma sámegillii.

– Giđđalohkanbaji áigge oahpásmuvvat ain sápmelaš jahkegirdui. Giđa áigge oahpásmuvvat ee. mo sápmelaš beassážiid leat ávvudan dolin ja mo daid ávvudit otná beaivve. Kulturgussiid vehkiin oahppit besset oahpásmuvvat iežaset kultuvrii iešguđet surggiid čehpiid geahččanguovllus, muitala anárašgiela oahpaheaddji Henna Aikio.

Arla Magga, guhte bargá Sámedikkis, lea máhccan koordináhtora bargui. Son dikšu oktavuođaid skuvllaide. Anni-Sofia Niittyvuopio bargá fidnohoavdda bargguid Hanna Helandera njealje mánu virgefriddjavuođa áigge. Fidnohoavda bargá Ohcejoga gielddas.

Fitnu oahpaheaddjin jotket nuortalašgiela siidodoaibmasaš diibmooahpaheaddji Sirkka Sanila, anárašgiela oaivedoaibmasaš diibmooahpaheaddji Henna Aikio ja davvisámegiela siidodoaibmasaš diibmooahpaheaddji Marianne Ketola. Oaivedoaibmasaš davvisámegiela oahpaheaddjin álggaha Máren-Elle Länsman. Sirkka Sanila oahpaha Stockholmmas, Marianne Ketola Eanodagas, Henna Aikio ja Máren-Elle Länsman fas Oulus.

– Fitnu oahppiid mearri lea guovttegeardásaš vuosttás jagi ektui. Fidnui lea garra dárbu ja mii doaivutge, ahte ollugat daid sámeoahppiin, guđet vázzet skuvlla sámiid ruovttuguovllu olggobealde beasašedje searvat oahpahussii. Mii ávžžuhit fuolaheaddjiid, oahpaheaddjiid ja oahpahusa lágideaddjiid oahpásmuvvat fitnu oahpahussii ovdamearkan min neahttasiidduin. Bargiide sáhttá maid álo váldit oktavuođa, mii  muitalit hui mielas lasi fitnu birra, lohká projeaktahoavda Anni-Sofia Niittyvuopio.

Almmuheapmi lohkanjahkái 2022-2023 lea rabas gitta njukčamánu loahpa rádjai. Almmuheami birra dieđihuvvo sierra ja fidnu ordne infodilálašvuođaid sámegielaid gáiddusoahpahusas beroštuvvan oahppiid fuolaheaddjiide ja oahpahusa lágideaddjiide.

Lassedieđut:

Anni-Sofia Niittyvuopio, fidnohoavda
Ohcejoga gielda
anni-sofia.niittyvuopio@edu.utsjoki.fi
040 7012 094

Arla Magga, fidnokoordináhtor
Sámediggi
arla.magga@samediggi.fi
040 6875 989

https://www.saamenetaopetus.com/

https://www.samediggi.fi/toiminta/koulutus-ja-oppimateriaali/

Direktevra Sámi Giellagáldui

/in , , /by

Sámi Giellagáldu

Sámi Giellagáldu lea Suoma, Norgga ja Ruoŧa beale sámedikkiid oktasaš davviriikalaš fágaorgána sámi giellaáššiin. Sámi Giellagáldu ulbmilin lea suodjalit, gáhttet ja ovddidit kulturárbbi nugo sámi čállingielaid ja hállangielaid. Formálalaččat lea Sámi Gielddagáldus oktavuohta Sámediggái Norgga bealde, ja dan jođiha stivra mas golmma sámedikkis lea ovtta mađe ovddastus.

Rabas virgi

Sámi Giellagáldu lea doaibman Sámi Parlamentaralaš Ráđi vuollásažžan 2013 rájes ja dál ohcat direktevrra ásahit, jođihit, nannet ja viidáset ovddidit Sámi Giellagáldu.

Searvvatgo don dása?

Barggut

Sámi Giellagáldus lea ovddasvástádus sámegielain. Sámi Giellagáldu galgá doaibmat oktasaš áššedovdi fágaorgánan áššiin mat gusket sámi čállingielaid normeremii. Dát guoská terminologiija ja čállinnjuolggadusaid normeremii. Sámi Giellagáldu galgá riggudahttit sámi gielaid ja dieinna lágiin váikkuhit sámegielaid sihkkarastima boahtteáigái.

Sámi Giellagáldus galget leat bargit iešguđege golmma riikii lokaliserejuvvon, ja leat seamma hálddahuslaš jođiheaddji vuollásaččat. Direktevra lea Sámi Giellagáldu bajimuš hálddahuslaš jođiheaddji ja sus lea ovddasvástádus doaimma hálddahuslaš ja fágalaš jođiheames. Direktevra galgá ráhkkanit ja rávvet áššiid mat ovddiduvvojit stivrii, ja sus lea ovddasvástádus stivramearrádusaid johtui bidjamis. Direktevrras lea ovddasvástádus das ahte ekonomalaš doaibma dáhpáhuvvá gustovaš njuolggadusaide dávistettiin.

Gelbbolašvuohta

Mii ohcat direktevrra geas lea oahppu masterdásis, vuosttažettiin sámegielas. Ohccis galgá maid leat hárjánupmi jođiheamis ja davviriikkalaš ovttasbarggus. Diehtu ja máhttu sámi servodagas, -kultuvrras ja -gielas gáibiduvvo. Dasa lassin deattuhat buriid ovttasbargo- ja gulahallannávccaid, buriid jođihanattáldagaid ja máhtu olahit bohtosiid ovttasráđiid earáiguin.

Son guhte virgáduvvo ferte hálddašit sámegiela ja dárogiela dahje ruoŧagiela, dahje suomagiela. Lea ovdamunni jus máhttá máŋga sámegiela. Lea ovdamunni jus máhttá sihke suomagiela ja dáro/ruoŧagiela. Lea maid ovdamunni jos hálddaša eaŋgalasgiela.

Bálká- ja bargoeavttut

Bargui álgin jođánepmosit.

Virggi bálká lea Stáhta regulatiivva mielde virgekoda 1060 ossodatdirektevra.

Sámi Giellagáldu bargiin lea formálalaš oktavuohta Sámediggái Norgga bealde eamiásahussan ja dat bargoeavttut čuvvot mat gusket Sámedikki bargiide Norggas, jos eará ii leš mearriduvvon.

Kánturbáiki lea vuolggasajis okta sámedikkiid kánturbáikkiin Anár, Ohcejohka, Heahttá, Vuotnabahta, Kárášjohka, Guovdageaidnu, Olmmáivággi, Romsa, Skánik, Ájluokta, Aarborte, Snåase, Giron, Jåhkåmåhkke, Dearna dahje Staare, jos leš guoros kántursadji. Eará čovdosa sáhttá leat vejolaš šiehtadit.

Sámi Giellagáldu háliida speadjalastit álbmoga girjáivuođa ja váldit ávkki ovttaskas olbmo ollislaš gelbbolašvuođas. Mii ávžžuhat dohkálaš kandidáhtaid ohcat, beroškeahttá doaibmanávccain, agis, sohkabealis, etnisitehtas, oskkus ja seksuála sojus.

Sámi Giellagáldu deattuha bargodiliid láhčima olbmuide geain lea hedjonan doaibmanákca.

Buohkaide geat ásset Finnmárkkus ja Davvi-Romssas gusto Stáhta loatnakássa oahppoloana unnideapmi 10 %:in jahkásaččat gitta 25.000 ru rádjai ja erenoamáš vearrogeasus.

Muđui virgáduvvojit bargit gustovaš lágaid, njuolggadusaid ja soahpamušaid mielde, guoská maiddái bálkái ja ealáhahkii, ja guđa mánu geahččalanáigái.

Gulahallan

Lagat dieđuid virggi birra sáhttá oažžut go váldá oktavuođa:

Sámediggái Suoma bealde
Pia Ruotsala-Kangasniemi
+358 40 726 2688 – pia.ruotsala@samediggi.fi

Sámediggi Norgga bealde
Inger Marit Eira-Åhrén
+47 971 29 744 – inger.marit.eira.ahren@samediggi.no

Sámediggi Ruoŧa bealde
Fredrik Österling
+46(0)730216531 – fredrik.osterling@sametinget.se

Ohcanáigemearri lea 21.01.2022.

Ohcan sáddejuvvo jobbnorge bokte: “Søk stillingen“

Sámediggi almmuha ohcanláhkai oahppamateriálabarggu mearreáigásaš hálddahuslaš plánejeaddji barggu

/in , /by

Bargu álgá soahpamuša mielde ja bistá 31.12.2022 radjái. Plánejeaddji bargun lea dikšut sámegielat oahppamateriálabuvttadeapmái ja oahppamateriálaprošeavttaid hálddahussii laktáseaddji bargguid, ovddidit digitála oahppamateriálabarggu eavttuid ja sámegielat oahppamateriála fierbmegávppi doaimma sámedikki skuvlen- ja oahppamateriáladoaimmahagas.

Gelbbolašvuođagáibádussan lea barggu eaktudan skuvlejupmi. Barggu ceavzilis dikšuma veahkeha buorre hálddahuslaš bargguid dovdan, digitála vuođuid dovdan, nákca iehčanaš bargui ja buorre njálmmalaš ja čálálaš sámegiela máhttu. Plánejeaddji bálká mearrašuvvá sámedikki bálkávuogádaga gáibádusdási IV/III mielde (vuođđobálká 2645,46 euro/mb). Vuođđobálkká lassin máksojuvvo 24 % sámeguovllu lassi ja bargovásáhusa mielde vásáhuslasit. Barggus čuvvojuvvo guovtti (2) mánotbaji geahččalanáigi. 

Ohcamušaid oktan čuvvosiiguin galgá doaimmahit Sámedikki čállingoddái 17.1.2022 rádjái čujuhussii https://www.sympahr.net/public/pq.aspx?556c345a

Lassedieđuid barggus addiba skuvlenčálli Ulla Aikio-Puoskari tel. 010 839 3112 ja oahppamateriálačálli Petra Kuuva tel. 010 839 3119. Sámedikki doibmii sáhttá oahpásmuvvat neahttačujuhusas www.samediggi.fi

Anáris 3.1.2022
Sámediggi