Dál sáhttá diŋgot skuvlagalledemiid giđđii 2019

Sámedikki nuoraidráđi ja Nuoraid Akatemia oktasašprošeakta Dihtosis lea skuvlen oktiibuot 12 skuvlagalledeaddji, geaid sáhttá diŋgot skuvllaide muitalit rivttes dieđuid sápmelašvuođas. Galledemiid sáhttá diŋgot 1.2.-31.5.2019 gaskasaš áigái.

Galledemiid sáhttá diŋgot oaivegávpotguvlui, Turkui, Tamperei, Jyväskyläi, Oului, Roavvenjárgii sihke Soađegillái ja dan lagašguvlui. Galledeami bistu mearrašuvvá oahppolágádusa skuvladiimmuid guhkkodaga mielde. Skuvladiibmu čohkiida oanehis info-oasis sihke hárjehusain doaimma bokte. Diimmuid áigge oahppit besset vuđolabbot oahpásmuvvat temái ovttas bargamin, ságastallamin ja guorahallamin. Galledeapmi lea oahppolágádussii nuvttá.

Juos oahppolágádusa báikegoddi lea eará sajis go ovdalis máinnašuvvon báikkiin dahje oahppit leat eará luohkkádásis go badjeskuvllas, fállat didjiide oahpahusa doarjjan sámefáttát metodakortepáhka. Páhkka sisttis doallá info-oasi fáttá birra sihke 18 hárjehusa doaimma bokte, maid vehkiin fáddái lea álki oahpásmuvvat. Metodakortepáhka sáhttá oahppolágádusas ovdamearkan geavahit ávkin sámiid álbmotbeaivve (6.2.) oktavuođas. Páhkka lea nuvttá.

Dihtosis-prošeakta lea Sámedikki nuoraidráđi ja Nuoraid Akatemia oktasašprošeakta, man ulbmilin lea lasihit váldoálbmogii gullevaš nuoraid diđolašvuođa sámiin ja sámekultuvrras. Prošeavtta ruhtada Oahpahus- ja kulturministeriija.

Diŋgo skuvlagalledeami dahje metodakortepáhka oahppolágádussii: www.nuortenakatemia.fi/kouluvierailulomakkeet/

Lassidieđut:

Prošeaktabargi, Sámediggi, Minna Lehtola 040 650 3620 minna.lehtola(a)samediggi.fi

Prošeaktakoordináhtor, Nuoraid Akatemia, Ulla Saalasti 040 567 4203, ulla.saalasti(at)nuortenakatemia.fi

Sámediggi almmuha ohcan láhkai vástideaddji árrabajásgeassinjođiheaddji mearreáigásaš barggu

Sámediggi almmuha ohcan láhkai

Vástideaddji árrabajásgeassinjođiheaddji mearreáigásaš barggu

Bargu álgá, das maŋŋá go ruhtadeapmi lea sihkkaraston, soahpamuša mielde ja bistá 31.12.2019 rádjai. Vástideaddji árrabajásgeassinjođiheaddji vástida Anarâškielâ servi ry:a doallan golmma giellabeasi – Anára Piervâl ja Piäju sihke Avvilis doaibmi Kuáti – árrabajásgeassima stivremis, ovddideamis ja bargoveahkahálddahusas. Searvvis leat oktiibuot 10 giellabeassebargi ja okta hálddahushoavda. Vástideaddji árrabajásgeassinjođiheaddji doaibmá Sámedikki bargin, muhto lávga oktasašbarggus Anarâškielâ servi njunnošiin ja bargiiguin.

Gelbbolašvuođagáibádussan lea barggu eaktudan heivvolaš skuvlejupmi, nugo pedagogihka kandidáhta dutkkus dahje sosiála- ja dearvvasvuođasuorggi ámmátallaskuvladutkkus, masa gullet árrabajásgeassima oahput. Lassin gáibiduvvo sámegiela dáidu (ásahus sámedikkis 1727/95). Barggu ceavzilis dikšuma veahkehit bargohárjánupmi árrabajásgeassima ja hálddahusa suorggis ja bargiid hovdemis. Barggus galgá dovdat sámi árrabajásgeassima vuolggasajiid, dárbbuid ja ulbmiliid. Barggus dárbbašuvvojit buorit gulahallandáiddut sihke dáidu bargat oktasašbarggu bearrašiin, giellabesiid eará bargiiguin ja eará oktasašbargoguimmiiguin. Vástideaddji árrabajásgeassinjođiheaddji bargá sámegiela doaimmahagas, man hoavdan doaibmá gielladorvočálli. Barggus čuvvojuvvo guovtte mánotbaji geahččalanáigi. Válljejuvvon bargi galgá ovdanbuktit dohkálaš váldosa rihkusregistaris (L 504/2002).

Jođiheaddji bálká mearrašuvvá Sámedikki bálkávuogádaga gáibádusdási IV ja I ceahki mielde (vuođđobálká 2713,63 euro/mb). Vuođđobálkká lassin máksojuvvojit sámeguovllu lassi 24 % ja bargohárjánumi mielde ahkelasit. Vástideaddji jođiheaddji doaibmabáiki lea sámekulturguovddáš Sajosis, ja bargu dáhpáhuvvá muhtin muddui maiddái anárašgiela giellabesiin Anáris ja Avvilis. Iežas biila lea barggus vealtameahttun. Friijahápmásaš bargoohcamušaid mildosiiguin galgá doaimmahit Sámedikki čállingoddái 1.2.2019 dmu 16.00 rádjai čujuhusain info(at)samediggi.fi.  Lassidieđuid addá gielladorvočálli Anne Kirste Aikio, anne-kirste.aikio@samediggi.fi / tel. 010 839 3124. Sámedikki doibmii sáhttá oahpásmit čujuhusas www.samediggi.fi.

Anáris 15.1.2019 Sámediggi

Sámediggi bovde oahpásmuvvat doaibmasis sámiid álbmotbeaivve

Sámediggi ordne rabas uvssaid beaivve Anára Sajosis sámiid álbmotbeaivve 6.2.2019 dmu 10-15. Beaivvi dárkkuhussan lea dahkat Sámedikki doaimma oahpisin. Buohkat leat bures boahtin oassálastit beaivái!

Sámiid álbmotbeaivi dollojuvvo jahkásaččat guovvamánu 6. beaivve. Ávvodoalut lágiduvvojit dalle árbevirolaččat Sámeguovllu sierra guovlluin ja dán áigge maiddái Sámeguovllu olggobealde. – Dán jagi háliidit erenomážit dahkat Sámedikki doaimma oahpisin ja bovdetge buohkaid áššis beroštuvvan olbmuid boahtit rabas uvssaid beaivái Anára Sajosii, illuda ságajođiheaddji Tiina Sanila-Aikio.

– Beaivvi áigge oahpásmuvvat Sámedikki doaibmajagi áigeguovdilis temáide, nugo riikkaidgaskasaš eamiálbmogiid gielaid temájahkái. Suomas hállon buot sámegielaid dilli lea fuolastuhtti ja sámegielaid buorrin bargojuvvon bargu lea erenomáš dehálaš, joatká Sanila-Aikio.

Rabas uvssaid beaivve prográmmas lea oahpásmuvvan Sámedikki doaimmahagaide sihke politihkalaš váikkuheami vejolašvuođaide. Sámediggi fállá buot gussiide káfiid ja Sajosa restoráŋŋa Čaijus sáhttá oastit álbmotbeaivve lunšša. Beaivái oassálastiid gaskkas vuorbáduvvojit fanimateriála ja bileahtta jagi 2019 Ijahis Idja -festiválii.

Prográmma »

 

Sámiid álbmotbeaivi lea okta sámiid leavgabeivviin. Ávvobeaivin álbmotbeaivi lea vel nuorra, dasgo suopmelaš albmenáhkkái dat merkejuvvui easkka jagi 2004. Álbmotbeaivvis mearriduvvui goittotge juo jagi 1992, ja ávvobeaivve ruohttasat ollet badjel čuohte jagi duohkái, jahkái 1917. Dalle Norgga Troanddimis ordnejuvvui vuosttas davviriikkalaš sámečoahkkin, man dárkkuhussan lei guorahallat sámiid eallinvejolašvuođaid ja váldit beali sámiid guoski gažaldagaide.

Sámiid guoski dieđut oahpahusa ja eará berošteaddjiid várás: www.oktavuohta.com. Siiddut leat doisttažii suomagillii.

Sámenuoraid dáiddadáhpáhus 2019 ordnejuvvo Sajosis Gáregasnjárgga skuvlla sisáibmováttisvuođaid dihte

Sámenuoraid dáiddadáhpáhus 2019 ordnejuvvo Sámekulturguovddáš Sajosis cuoŋománu 10.-11. beivviin. Dáhpáhus ii ordnejuvvo Ohcejoga Gáregasnjárgga skuvllas ja máŋggadoaibmahálla Njálas nugo ovdal lea dieđihuvvon. Skuvllas leat gávnnahan duođalaš sisáibmováttisvuođaid. Skuvla, Ohcejot gielda ja Sámedikki skuvlen- ja oahppamateriálalávdegoddi leat soahpan áššis.

Sámediggi oaččui duorastaga 10.1. dieđu Gáregasnjárgga skuvlla duođalaš sisáibmováttisvuođain. Seammás gieldda bealis sávve, ahte dáhpáhus ii ordnejuvvošii Gáregasnjárggas nugo ovdal lei sohppojuvvon. Sihke Sámediggi ja Ohcejot gielda šallosit dili. – Buresboahtin Gáregasnjárgii boahttevaš jagiin dasto go mis leat dearvvaš sajit dahje ođđa skuvla, dadjá Ohcejoga čuvgehushoavda Laura Arola.

Dáhpáhusa áigi, šlájat ja temát bissot seammán. – Dáhpáhus álggahuvvo rahpandoaluiguin gaskavateahkes 10.4. ja dat joatkkašuvvá duorastaga 11.4. eahketbeaivvi rádjái, muitala Sámedikki skuvlenčálli Ulla Aikio-Puoskari.

Riikaviidosaš temán dáhpáhusas lea teáhter ja sápmelaš temán ”Muitaleami máŋggat hámit / Kertomisen monet muodot”. Dáhpáhusa oktavuođas ordnejuvvo maiddái lagašoahpahusbeaivi oahppiide, geat lohket sámegielaid ruovttuguovllu olggobealde.

Riikaviidosaš temá rávvagat leat https://nuorikulttuuri.fi/ – siidduin. Sápmelaš temá sáhttá leat ovdamearkka dihte juoigan, livđe, leʹudd, máinnasteapmi dahje eará lávddi alde ovdanbuktojuvvon sátnedáidda. Dárkilut oassálastinrávvagat almmustahttojuvvojit álgogiđa áigge, muhto ráhkkaneami gánneha álggahit dál! Čuovo Sámedikki neahttasiidduid www.samediggi.fi

Sámegielaid lagašoahpahusbeaivi 10.4.ordnejuvvo oahppiide, geat lohket sámegielaid gáiddusoahpahusfidnu bokte sámeguovllu olggobealde ja dán beaivvi birra dieđiha fidnu koordináhtor.  Čuovo maiddái fidnu neahttasiidduid, mat rahpasit lagašáiggiid!

Sámedikki skuvlen- ja oahppamateriáladoaimmahat lea dáhpáhusa váldoordnejeaddji. Dáhpáhusa ordnemis leat mielde maiddái Lappi girjerájuid Johtti girjerádju-fidnu, Sámedikki Mánáidkulturguovddáš Mánnu, Sámemusihkkaguovddáš ja Nuoraidráđđi.

Dáhpáhusa áigetávval:

  • dáhpáhusa surggiin, almmuheamis, sáhtuin ja idjademiin dieđihuvvo dárkilappot guovva-njukčamánus;
  • almmuheapmi gilvvu oasseváldiide ja eará oassálastiide rahpasa neahtas 1.3. ja nohká 15.3.;
  • dáiddadáhpáhusa buvttadeaddji álggaha barggus Sámedikki skuvlen- ja oahppamateriáladoaimmahagas sullii guovtti mánotbaji ovdal dáhpáhusa;
  • sámenuoraid dáiddadáhpáhus Anáris Sajosis 10.-11.4.2019 ja
  • riikaviidosaš TEATRIS-dáhpáhus Jyväskyläs 24.-26.5.2019.

Lassedieđut:

  • Skuvlen- ja oahppamateriáladoaimmahat: anni.nakkalajarvi(at)samediggi.fi, 040 511 1821;  ulla.aikio-puoskari(at)samediggi.fi, 040 767 3101;
  • Sámegielaid gáiddusoahpahusa pilohttafidnu: arla.magga(at)samediggi.fi, 040 198 5033;
  • Johtti girjerádju -fidnu: minna.nakkalajarvi(at)rovaniemi.fi, 016 322 21 77;
  • Sámi mánáidkulturguovddáš Mánnu: petra.magga(at)samediggi.fi, 040 732 5503;
  • Sámedikki nuoraidráđđi: elli-marja.hetta(at)samediggi.fi, 050 382 5179.

Mánáidmateriálaprošeavtta plánejeaddjin álggaha Petra Kuuva

Oahpahus- ja kulturministeriija lea juolludan Sámediggái 125 500 e sturrosaš prošeaktadoarjaga sámegielat mánáidmateriála ovddideami várás. Prošeavttas lea ulbmilin buvttadit vuollái skuvlaahkásaš mánáide heivvolaš digi- ja speallomateriála golmma sámegillii. Ná geahččaluvvo doarjut árrabajásgeassinovttadagaid ja bearrašiid sámegiela ja sámekultuvrra sirdimis ja nannemis sihke ollašuhttit sámemánáid ovttaveardásaš vuoigatvuođa návddašit máŋggabealat mánáidkultuvrras iežaset gillii ja iežaset kultuvrra vuođul.

Materiálaprošeavtta plánejeaddjin lea álggahan 2.1.2019 bajásgeassindiehtagiid magisttar Petra Kuuva. Son lea ovdal bargan ee. Anára vuođđoskuvlla anárašgielat luohkáoahpaheaddjin sihke maŋimuš Sámi oahpahusguovddáža anárašgiela ja -kultuvrra oahpaheaddjin. “Dát lea fiinna vejolašvuohta beassat ollašuhttit ideaid, maid guhkes hárjánupmi mánáid máilmmis lea láddadan”, illuda Petra. “Ulbmilin lea hutkat buot golmma sámegillii áibbas ođđa materiála, mii lea aiddo dál mánáid siste áigeguovdil ja bivnnut. Lea buorre leat mánáidkultuvrra dahkkin millosabbot ovtta lávkki ovddabealde go maŋábealde!” Petra oaidná, ahte prošektii lea dehálaš oažžut fárrui maiddái suorggi buoremus áššedovdiid, nappo mánáid.

Sámegielat mánáidmateriálaprošeavtta ruhtadeapmi lea oassi jahkásaš sámiid kultur- ja giellabeassedoaimma doarjaga, mas bázii ruhta eará atnui, go giellabesiid doaibmabadji rievddai. Gažaldagas lea doaisttážii geardelunddot prošeakta, mii bistá borgemánu 2019 lohppii. Prošeavttas vástida Sámedikki sámegiela doaimmahat.

 

Lassediehtu:

Gielladorvočálli Anne Kirste Aikio, anne-kirste.aikio(at)samediggi.fi / 010 839 3124

Prošeaktaplánejeaddji Petra Kuuva, petra.kuuva(at)samediggi.fi / 010 839 3128

Sámediggi almmuha ohcanláhkai mearreáigásaš plánejeaddji doaimma

Sámediggi almmuha ohcanláhkai Sámedikki oktavuođas doaibmi Davvi-Suoma sosiálasuorggi máhttinguovddáža sámeossodaga mearreáigásaš plánejeaddji doaimma.

Bargu ollašuhttojuvvo oasseáigásažžan (70 %). Bargu álgá soahpamuša mielde ja bistá álggos 31.12.2019 rádjai. Sámeossodat vástida sámiid buorredillebálvalusaid ovddideamis, mii lea Davvi-Suoma sosiálasuorggi máhttinguovddáža riikkadási sierrabargu. Plánejeaddji barggut leat meroštallon Sámedikki bargoortnegis.

Gelbbolašvuođagáibádussan lea virggi eaktudan skuvlejupmi ja lassin gáibiduvvo sámegiela dáidu (ásahus 1727/95).  Barggu ceavzilis dikšuma veahkehit heivvolaš allaskuvladutkkus, doarvái buorre sosiálafuolahusa ja sámekultuvrra dovdamuš  sihke vásáhus gárgehanbarggus. Bálká mearrašuvvá Sámedikki bálkávuogádaga gáibádusdási IV/II mielde (vuođđobálká 2 596,52 euro/mb). Vuođđobálkká lassin máksojuvvojit 24 % sámeguovllu lassi ja bargovásáhuslasit, mat mearrašuvvet bargohárjánumi mielde.  Virgegaskavuođas čuvvojuvvo guovtte mánotbaji geahččalanáigi.

Ohcamušaid oktan mildosiiguin galgá doaimmahit Sámedikki čállingoddái 25.1.2019 dmu 16.00 rádjai čujuhusain info(at)samediggi.fi. Lassedieđu barggu birra oažžu hálddahushoavda  Pia Ruotsala-Kangasniemes tel. 010 839 3106.

Anáris 2.1.2019 Sámediggi