Norgga, Ruoŧa ja Suoma sámedikkit lágidit oktasaš giellaseminára dulkkaide, jorgaleddjiide ja eará giellabargiide

/in , /by

Sámedikkit lágidit ovttas 9.-10.10.2019 giellaseminára Anáris earenomážit daidda, geat barget sámegielaiguin: jorgaleaddjin, dulkan dahje eará giellabargin. Seminára lágiduvvo Norgga, Ruoŧa ja Suoma sámedikkiid ja Sámi Giellagáldu ovttasbargun ja lea oassin sámedikkiid ON:a eamiálbmotgielaid jagi čalmmustahttimis.

Dán golmma sámedikki oktasaš lágideami jurddan lea doarjut giellabargiid gelbbolašvuođa, addit vejolašvuođa digaštallat čiekŋaleabbo giellaáššiin ja vuodjut dulkkaid, jorgaleddjiid ja giellabargiid bargui guoskevaš gažaldagaide, vejolašvuođaide ja hástalusaide. Dát dilálašvuohta fállá maid vejolašvuođa hukset ođđa fierpmádaga ja ovttasbargooktavuođaid giellabargiid gaskka ja ná nanosmahttit rájáidrasttildeaddji ovttasbarggu sámegielaid ovdii.

Sámedikkit bovdejit iluin buot giellaberošteddjiid giellaseminárii 9.-10.10.2019 Anárii!

Seminára prográmma ja eará dieđut almmuhuvvojit maŋŋil.

Seminárii almmuheapmi oassálastit rahppo čakčagease 2019.

Lassidieđut:

Anne Kirste Aikio, anne-kirste.aikio(at)samediggi.fi, mátketelefuvdna. +358 40 7075626

Mikkel Rasmus Logje, mikkel.rasmus.logje(at)samediggi.no, mátketelefuvdna: +47 412 65 375

Marie Louise Allas, marielouise.allas(at)sametinget.se, mátketelefuvdna +46 70-367 46 82

 

Sámedikki válggat ordnejuvvojit áigetávvala mielde

/in /by

Ráđđehusa láhkaevttohus riikkabeivviide sámedikkis addojuvvon lága rievdadeamis ii ovdánan ovdal riikkabeivviid geassebottu álgima. Sámedikki válggat doaimmahuvvojit dasto áigetávvala mielde 2.9.-30.9.2019. ”Dili livčče sáhttán rievdadit válggaid maŋidemiin, muhto dál mii bidjat deattu válggaide ja bargat dain sápmelaččaid iežaset válggaid”, kommentere I várreságajođiheaddji Heikki Paltto dili.

“Stáhtas livččii lean vejolašvuohta doalvut ášši ovddos miessemánu rájes, go čađahii ráđđádallamiid Un olmmošvuoigatvuođakommitea čovdosiid geažil Sámedikkiin”, joatká Paltto.

Sámedikki čoahkkin mearridii 18.6.2019 evttohit stáhtaráđđái, ahte stáhtaráđđi ovddidivčče Suoma riikkabeivviide láhkaevttohusa hohpolaš gieđahallama várás, mainna sámedikki válggaid guoski njuolggadusat rievdaduvvošedje. Evttohusa mielde boahtte sámedikki válggat livčče maŋiduvvon sámediggelága 3 §:a rievdadeami várás dasa dárbbašuvvon áigge veardde.

”Sápmelaččat vurde, ahte ráđđehusprográmma linnjemat riikkaidgaskasaš olmmošriektesoahpamušaid čuovvumis sihke sámiid vuoigatvuođaid gudnejahttimis livčče dolvon geavada doaimmaide”, lohká II várreságajođiheaddji Tuomas Aslak Juuso. Rinne ráđđehusprográmma mielde stáhta lea čatnasan gudnejahttit ja ovddidit eamiálbmoga sámiid gielalaš ja kultuvrralaš vuoigatvuođaid. Lassin ráđđehusprográmmas máinnašuvvui, ahte ráđđehus čielggada hohpolaš áigetávvaliin sámedikki válggaid áigetávvalii guoski gažaldaga.

Sámediggi lea ohcan burgima alimus hálddahusrievtti mearrádusaide (AHR) guoskkadin jagiid 2011 ja 2015 sámedikki válgalogahallama. ”Sáhttá dušše sávvat, ahte maiddái AHR ipmirda ja dohkkeha burginohcamuša ON:id olmmošriektekomitea addin mearrádusaid maŋŋá”, joatká II várreságajođiheaddji Tuomas Aslak Juuso.

Duogážin lea ON:id olmmošriektekomitea guovvamánus 2019 addin guokte čovdosa, maid mielde Suopma galgá árvvoštallat ođđasit sápmelašmeroštallama dan sihkkarastima várás, ahte eavttut jienastanvuoigatvuhtii sámedikki válggain meroštallojit ja dat heivehuvvojit nu, ahte gudnejahtto sámiid vuoigatvuohta geavahit siskkáldas iešmearridanrievtti siviila- ja politihkalaš vuoigatvuođaid guoski oktasašsoahpamuša mielde.

Sámedikki válggat 2019

Sámedikki válggat doaimmahuvvojit 2.9.-30.9.2019. Evttohasa ásaheami galgá bargat válgalávdegoddái maŋimustá borgemánu 2. beaivve. Evttohasa sámedikki válggain sáhttet ásahit uhcimustá golbma olbmo, geat leat merkejuvvon jietnavuoigadahtton olmmožin sámedikki válgalogahallamii. Evttohasásaheami várás devdojuvvo válljensearvvi vuođđudanáššebábir ja evttohasa miehtanskovvi, maid galgá máhcahit, nu ahte leat vuollái čállon, válgalávdegoddái maŋimustá borgemánu 2. beaivve 2019 ovdal dmu 16.00.

www.samediggi.fi/valggat-2019/?lang=dav

Lassidieđut:

I várreságajođiheaddji Heikki Paltto, 040 756 9075, heikki.paltto(at)samediggi.fi

II várreságajođiheaddji Tuomas Aslak Juuso, 040 187 1331, tuomas.juuso(at)samediggi.fi

Muitalusat, girjjit ja hárjehusat rivdet digitála hápmái – Skuvlen- ja oahppamateriáladoaimmahagas lea hušša!

/in , /by

Sámedikki lea bálkáhan dán geassái njeallje prošeaktabargi ráhkadit oahppamateriálaid. Juohke sámegillii lea sierra bargi ja dan lassin lea bálkáhuvvon okta digimateriálabargi. Anáraš- ja davvisámegielat bargiguovttos leaba bálkáhuvvon Sámegielaid gáiddusoahpahusa pilohttafidnui ja soai rahčaba gárvendihtii digitálamateriálaid jođaneamos lági mielde gáiddusoahpahusa várás.

Davvisámegiela oahppamateriálabargi Solja Magga ráhkada Gea 2 -girjjis digitálalaš veršuvnna Cloubi -vuđđui. Digitála materiálas lea vejolaš guldalit sihke girjji bihtáid ja sániid. Dohko ráhkaduvvojit maiddái bargobihtát, maiguin oahppi sáhttá hárjehallat girjji sisdoaluid. ”Váldoulbmilin lea báddet gárvvisin buot jienaid geasi áigge”, muitala Solja.

Maiddái anárašgielat bargi, Anne Seipiharju rahčá báddemiiguin. Son válbme sihke Hitruu -girjjiid jietnabáttiid, ja eará jietnamateriála. Mediasuorggi vázzán Anne lea movttet go beassá ieažas suorggi bargguid bargat. ”Jietnastudios barggadettiin oažžu lasi bargohárjánumi ja beassá buoridit iežas máhtu”, lohká Anne.

Kati Ljetoff bargá nuortalášgielat materiála. Son rievdada boares muitalusaid ođđa čállinvuohkái, degomat Jiäʹnnǩiõll-lonkangirjjiid. Dasa lassin son bádde, litterere ja čállá buhtisin eatnigielat hubmiid muitalusaid. “Dát geassebargu, mas beassá bargat nuortalašgielain, lea gal erenoamáš buore vejolašvuohta beassat geavahit ja oahppat lasi giela”, muitala Kati, guhte čađahii diibmá Sámi oahpahusguovddážis nuortalašgiela ka kultuvrra oahpuid.

Digimateriálabargi Emilia Nieminena mielas lea leamašan somá hárjehallat Cloubi-vuođu geavaheami ja oahpásmuvvat dan bokte skuvlamáilbmái ođđa perspektiivvas. Son lea ávnnasoahpaheaddji, guhte čađahii diibmá anárašgiela ja kultuvrra oahpuid. Dán gease son sirdá oahppagirjjid materiálaid Cloubii ja maiddái vejolaččat jorgala hárjehusgirjjiid anarášgillii.

Skuvlen ja oahppamateriála

Anáraš- ja davvisámegiela bustávvatávvalat leat almmustuvvan

/in , /by

Oahpaheaddjiid guhká sávvan anáraš- ja davvisámegielaid bustávvagovvatávvalat leat almmuhuvvon. Anárašgiela bustávvatávvalat leat almmuhuvvon fiermmis, davvisámegiela bustávvatávvalat sihke fiermmis ja printejuvvon hámis.

Anárašgiela bustávvagovaid lea ráhkadan oahpaheaddji-govvadáiddar Tania-Maria Moilanen. Bustávvatávvaliid sáhttá luđet ja printet dás.

Davvisámegiela bustávvatávvaliid govaid lea ráhkadan Nora Bäck, gii lea govvadahkkin maiddái Sámedikki almmuhan Gea-oahppamateriálaráidui. Bustávvatávvaliid sáhttá luđet ja printet dás, dahje diŋgot skuvlen- ja oahppamateriáladoaimmahagas printejuvvon hámis.

Govvatávvaliid lea doaimmahan Gáijon Issát Ánne/ Anni Näkkäläjärvi Sámedikki skuvlen- ja oahppamateriáladoaimmahagas.

Diŋgojumit: kirjatilaus(at)samediggi.fi

Sámegielaid gáiddusoahpahusfidnu válmmaštallá doaimma stáđásmahttima

/in , /by

Sámegielaid gáiddusoahpahusfidnu ohcá čovdosiid, vai doaibma stáđásmuvvá. Fidnu álggahuvvui čakčat 2018 ja dat nohká jagi 2020 loahpas. Ovdal dán fitnu doaibmit galget ráhkadit oahpahus- ja kulturministeriijai evttohusa sámegielaid gáiddusoahpahusa stáđásmahttimii sámiid ruovttuguovllu olggobealgielddain. Sullii 70 % vuođđooahpahusahkásaš sámemáná ásset ja gazzet oahpu ruovttuguovllu olggobealgielddain.

Govas sámegielaid gáiddusoahpahusfitnu koordináhtor Arla Magga Sámedikkis ja prošeaktahoavda Eila Tapiola Ohcejoga gielddas.

Vuosttaš doaibmajagi fidnu attii sámegielaid gáiddusoahpahusa oktiibuot 16 nuortalašgiela, 18 anárašgiela ja 19 davvisámegiela oahppái. Fitnus ledje mielde oktiibuot 21 gieldda ja 39 skuvlla. Boahtte čavčča ohppiidlohku stuorru ja fidnui bohtet mielde čieža ođđa skuvlejumi lágideaddji.

Skuvlajagi loahpas dahkkui máhcahatgažadeapmi, man bohtosat movttiidahttet. – Oahppit ja sin vánhemat leat sámegielaid oahppanvejolašvuođas ilus ja giitevaččat, muitaleaba fitnu bargi guovttos Eila Tapiola ja Arla Magga.

Sámegielaid gáiddusoahpahusfidnu lei ovdan Oahpahusráđđehusas 12.6. ordnejuvvon Sámiid skuvlenáššiid ovttasbargoorgána čoahkkimis. Čoahkkimii oassálasttii bajimus hoavda Olli-Pekka Heinonen, guhte anii gáiddusoahpahusfitnu nohkama gaskan skuvlajagi čuolbmájin. Čoahkkima oktasaš fuollan lei, mo dorvvastit sámegielaid oahpahusa sámiid ruovttuguovllu olggobealde jagi 2021 álggu rájes, go fidnu nohká.

Čoahkkimii oassálaste Sámedikki ja Oahpahusráđđehusa ovddasteddjiid lassin sámeoahpahusa áššedovdit Helssega, Roavvenjárgga ja Oulu gávpogiin, Soađegili, Anára ja Ohcejoga gielddain, Sámi oahpahusguovddážis, Lappi guovlohálddahusas ja oahpahus- ja kulturministeriijas.

Fitnu bargit Eila Tapiola, Arla Magga ja Ulla Aikio-Puoskari oassálaste 11.6. gáiddusoahpahusskuvla Etäkoulu Kulkuri rabas beivviid dilálašvuhtii (https://www.youtube.com/watch?v=mSTQB3t2u3g). Etäkoulu Kulkuri fállá suomagiela ja suomagielat oahpahusa suopmelaš mánáide, geat ásset miehtá máilmmi. Dilálašvuođa prográmmii gulai ee. panelaságastallan iežas eatnigiela mearkkašumis. Panelistan ledje Etäkoulu Kulkuri rektor Tuija Tammelander, oahpahusráđđeaddi Katri Kuukka ja gáiddusoahpahusfitnu prošeaktahoavda Eila Tapiola, guhte buvttii ságastallamii mielde sámegielaid geahččanguovllu. Ságastallamis deattuhuvvojedje gielaid riggodat ja maiddái oktavuohta kultuvrii, mii guoskkaha seamma ládje suopmelaš máná, gii ássá olgoriikkas go maiddái sámemáná, gii ássá Suomas. Panelisttat ja geahččit suokkardalle maiddái ovdamearkka dihte eatnigiela merkenvejolašvuođa álbmotregisttardieđuide. Dohko ii leat dál vejolaš merket eatnigiellan máŋga giela. Dán áššái sávvet nuppástusa.

Lassedieđut

Prošeaktahoavda Eila Tapiola, eila.tapiola(at)utsjoki.fi, 040 7012 094

Prošeaktakoordináhtor Arla Magga, arla.magga(at)samediggi.fi,  040 1985 033

https://www.saamenetaopetus.com/

Sámediggi evttoha stáhtaráđđái sámediggeválggaid áiggi nuppástuhttima

/in , /by

Sámedikki čoahkkin 18.6.2019 mearridii evttohit stáhtaráđđái, ahte stáhtaráđđi dagašii Suoma riikkabeivviide hohpolažžan gieđahallamii láhkaevttohusa, mainna sámediggeválggaid guoskevaš seađáhusat rievdaduvvošedje nu, ahte čuovvovaš sámediggeválggat maŋiduvvošedje sámediggelága 3 § rievdadeami dihte dárbbašlaš áigge.

Ráđđehusa evttohushápmosa riikkabeivviide láhkan sámedikkis addojuvvon lága rievdadeamis mielde jagis 2015 doaimmahuvvon válggaid bohtosa vuođul ásahuvvon Sámedikki doaibmabadji joatkašuvašii spiehkastahkan jagi 2021 lohppii. Evttohusa duogážin leat Ovttastuvvon našuvnnaid olmmošvuoigatvuođakomitea guovvamánus 2019 addán guokte čovdosa, maid mielde Suopma ferte árvvoštallat ođđasit sápmelačča meroštallama dan sihkkarastima dihte, ahte gáibádusat jienastanvuoigatvuođas sámediggeválggain meroštallojuvvojit ja dat heivehuvvojit nu, ahte sápmelaččaid vuoigatvuohta geavahit siskkáldas iešmearridanrievtti gudnejahttojuvvo siviila- ja politihkalaš vuoigatvuođaid guoskevaš oktasašsoahpamuša mielde.

Válggaid sirdimis livčče gažaldat gearddelunddot doaibmabijus, man ulbmilin lea sihkkarastit sámediggelága rievdadusaid válmmaštallama, gieđahallama ja ollašuhttima ovdal čuovvovaš sámediggeválggaid doaimmaheami. Evttohuvvon láhka livčče dárkkuhuvvon boahtit fápmui 1. borgemánu 2019.

Sámedikki čoahkkin jienastii mearrádusas ságastallama maŋŋá. Jienastus čađahuvvui Sámedikki stivrra evttohusa (juo) ja Anu Avaskari evttohusa gaskkas (ii). Avaskari evttohii, ahte Sámediggeválggat eai sirdojuvvo ja evttohus válggaid sirdimis ferte hilgojuvvot. Jienat addojuvvojedje oktiibuot 17, main juo jienat 13 ja ii jienat 4.

Juo: Tiina Sanila-Aikio, Jouni Aikio, Veikko Feodoroff, Jouko Hetta, Aslak Holmberg, Tuomas Aslak Juuso, Kirsti Kustula, Ulla Magga, Petra Magga-Vars, Anne Nuorgam, Heikki Paltto, Magreta Sara ja Asko Läsman.
Ii: Anu Avaskari, Pigga Keskitalo, Kari Kyrö ja Pekka Pekkala. Vuostá jienastan guđđe áššis mearrádussii sierraoaivila.

Mearrádussan šattai stivrra evttohus, ahte Sámedikki čoahkkin evttoha stáhtaráđđái, ahte stáhtaráđđi dagašii Suoma riikkabeivviide hohpolažžan gieđahallamii láhkaevttohusa, mainna sámediggeválggaid guoskevaš seađáhusat rievdaduvvošedje nu, ahte čuovvovaš sámediggeválggat maŋiduvvošedje sámediggelága 3 § rievdadeami dihte dárbbašlaš áigge.

Dasa lassin čoahkkin mieđihii Sámedikki stivrii fápmudusa ráđđádallat ja soahpat Suoma stáhtain rievdadusa válmmaštallama gáibidan ovttaskasčuoggáin ja meannudanvugiin.

Sámedikki čoahkkin 2/2019 dollojuvvo 18.-19.6.2019 Anáris (Sajos). Čoahkkima sáhttá čuovvut báikki alde parlameantasáles dahje livestream bokte čujuhusas www.samediggi.fi/live. Njuolggo neahttasáddagis sáhttá dál guldalit maiddái dulkoma.

Lassedieđut

Ságadoalli Tiina Sanila-Aikio, tel. 050 300 1780, tiina.sanila-aikio(at)samediggi.fi

Mearreáigásaš prošeaktabargi Dihtosis-sámeskuvlagalledeamit joatkkaprošektii

/in /by

Bargu álgá 5.8.2019 ja bistá 15.3.2020 rádjai.

Dihtosis-prošeavttas dahkkojuvvo sápmelašvuohta ja sámekultuvrra oahpisin skuvllain. Prošeavttas beaiváduvvo jo gárvves materiála skuvlagalledemiid várás, dahkkojuvvojit skuvlagalledeamit sihke ráhkaduvvo sámefáttáin mobiilaspeallu, mii almmustahttojuvvo sámi álbmotbeaivve riikkaviidosaččat Suoma skuvllain.

Prošeaktabargi bargun lea Dihtosis-sámeskuvlagalledeamit prošeavtta ollašuhttin ja hálddašeapmi prošeaktaplána mielde ovttasbarggus stivrenjoavkkuin, nuoraidčálliin ja Nuoraid Akademiijain.

Barggu ceavzilis dikšuma veahkehit heivvolaš skuvlejupmi, sámekultuvrra dovdan, hárjánupmi viiddes materiálaid hálddašeamis sihke máhttu bargat iehčanassii ja ovttas eará doibmiiguin. Prošeaktabargis eaktuduvvo sámegiela dáidu.

Prošeaktabargi bálkkámáksin mearrašuvvá Sámedikki bálkávuogádaga gáibádusdási V/II mielde (vuođđobálká 2 180,06 euro/mb). Vuođđobálkká lassin máksojuvvojit sámeguovllus barggadettiin 24 % sámeguovllu lassi ja bargohárjánumi mielde ahkelasit.

Ohcamušaid duođaštusaiguin galgá doaimmahit sámedikki čállingoddái 1.7.2019 dmu 16.00 rádjai čujuhusain https://www.sympahr.net/public/pq.aspx?3daeb547

Lassidieđuid barggus addá vs. nuoraidčálli Elli-Marja Hetta, elli-marja.hetta(at)samediggi.fi, tel. 010 839 3134. Sámedikki doibmii sáhttá oahpásmuvvat čujuhusas www.samediggi.fi.

Anáris 13.6.2019 Sámediggi

Evttohasa ásaheapmi sámedikki válggain

/in , /by

Válgalávdegoddi válmmaštallá sámediggeválggaid áigetávvala mielde. Sámediggeválggat doaimmahuvvojit 2.9.–30.9.2019.

Sámedikkis addojuvvon lága (974/95, nupp.1279/02) 27 §:a mielde evttohasa Sámediggeválggain sáhttet ásahit uhcimustá golbma olbmo, geat leat merkejuvvon jietnavuoigadahtton sápmelažžan Sámedikki válgalogahallamii. Evttohasásaheami várás devdojuvvojit válljensearvvi vuođđudanáššegirji ja evttohasa miehtanskovvi, mat máhcahuvvojit, nu ahte leat vuollái čállojuvvon válgalávdegoddái maŋimustá borgemánu 2. beaivve 2019 dmu 16.00. Skoviid ja dárkilut dieđuid oažžu válgalávdegotti doaimmahagas

čuj. Sajos, Menesjärventie 2A, 99870 Anár, tel. 010 839 3120, 010 839 3138 dahje šleađgapoasttain vaalit@samediggi.fi. Skoviid sáhttá maiddái printet  www.samediggi.fi.

Válgalávdegoddi

Lomake ehdokkasasettelua varten

Skovvi evttohasásaheami várás

 

Govva: Juha Kauppinen

Sajos ohcá lágádusfuolaheaddji sadjásačča

/in /by

Lágádusfuolaheaddji bargun lea fuolahit Sajosa lanjaid beaivválaš čorgemis ja lassin dárbbu mielde veahkehit dálus ordnejuvvon čoahkkimiid ja dáhpáhusaid geavada ordnemiin.

Sadjásašvuohta álgá 10.7.2019 ja bistá 23.8.2019 rádjai. Barggu ceavzilis dikšuma veahkehit lágádusfuolaheaddji dutkkus dahje vástideaddji skuvlejupmi ja doarvái buorre hárjánupmi ođđaáigásaš almmolaš lanjaid čorgemis. Atnit árvvus buriid gulahallandáidduid, positiivvalašvuođa sihke njuovžilis ja iehčanas bargovuogi. Bálká mearrašuvvá sámedikki bálkávuogádaga gáibádusdási VII/IV mielde, vuođđobálká lea 1575,81 euro/mb, man lassin máksojuvvojit 24 %:a sámeguovllu lassi ja ahkelasit, mat mearrašuvvet bargohárjánumi mielde.

Oza bargosaji 21.6. rádjai mielčuovvu liŋkka bokte https://www.sympahr.net/public/pq.aspx?43f9605e

Lassidieđuid barggus addá márkanastinhoavda Katariina Guttorm, katariina.guttorm(at)samediggi.fi, tel. 010 839 3109.

Sajosa doibmii sáhtát oahpásmuvvat čujuhusas www.sajos.fi

Sámediggi ja vuoigatvuođaministeriija ráđđádalle sámediggeválggaid áigetávvalis

/in /by

Sámediggi ja vuoigatvuođaministeriija ráđđádalle sámediggelága 9 §:a mielde 5.6.2019 sámediggeválggaid áigetávvalis. Vuoigatvuođaministeriija čielggada hohpolaš áššin sámediggeválggaid áigetávvalii laktáseaddji gažaldaga Rinne ráđđehusprográmmagirjema mielde.

Ulbmilin livččii addit ráđđehusa evttohusa, mainna rievdaduvvošii sámediggeláhka. Láhka nuppástuhttošii nu, ahte dálá Sámedikki doaibmabadji jotkojuvvošii ja válggat sirdošedje. Evttohusa duogážin lea ON:id olmmošriektekomitea guovvamánus 2019 addin guokte čovdosa, maid mielde Suopma galgá árvvoštallat ođđasit sámedikkis addojuvvon lága 3 § sihkkarastin dihtii, ahte eavttut jienastanvuoigatvuhtii sámediggeválggain meroštallojit ja dat heivehuvvojit nu, ahte gudnejahtto sámiid vuoigatvuohta geavahit siskkáldas iešmearridanvuoigatvuođa siviila- ja politihkalaš vuoigatvuođaid guoski oktasašsoahpamuša 25 ja 27 artikla mielde.

”Sámediggeválggaid áiggi sirdin lea hui máŋggamohkat ášši. Sámediggi atná dehálažžan, ahte ášši čielggaduvvo nu jođánit go vejolaš”, gávnnaha II várreságajođiheaddji Tuomas Aslak Juuso.

Sámedikki čoahkkin gieđahallá válggaid áigemeari guoski ášši čuovvovaš čoahkkimis 18.6.2019. 

Lassidieđut:

Sámedikki II várreságajođiheaddji Tuomas Aslak Juuso tel. 040 1871 331, tuomas.juuso(at)samediggi.fi