Buori riikkaidgaskasaš máilmmi eamiálbmogiid beaivvi!

ON:id cealkin eamiálbmogiid beaivi dollojuvvo borgemánu 9. beaivve. Beaivi lea okta guovttenuppeloh sámeleavgga levgenbeivviin. Jagi 2018 temán lea eamiálbmogiid fárren ja johtin (Indigenous peoples’ migration and movement).

Loga lasi beaivvi birra:

Láhkahámus ođđa sámediggeláhkan ovdánan lávdegottiid gieđahallamii

Láhkahámus ođđa sámediggeláhkan lea bárrásiin Sámedikki lávdegottiid gieđahallamis. Cealkámušaid addináigi nogai suoidnemánu loahpas ja dan olis bohte measta 50 cealkámuša virgeoapmahaččain, servviin ja ovttaskas olbmuin. Sámedikki čoahkkin gieđahallá láhkahápmosa čoahkkimis čakčamánu 14. beaivve.

Láhkahámus ođđa sámediggeláhkan doaimmahuvvui cealkámušaid várás geassemánus ja mearreáigi cealkámušaide lei suoidnemánu 27. beaivi. Áigemearis cealkámušat bohte measta 50 sierra doaibmis.

– Lean duđavaš addojuvvon cealkámušaid stuorra mearrái, ja giittánge buohkaid, geat leat addán cealkámušaid. Lea hirbmat miellagiddevaš beassat čohkket cealkámušain boahtán máhcahagain oppalašgova. Sámedikki siskkáldas gieđahallan álgá lávdegottiin nu ahte ovdána álgočavčča áigge Sámedikki dievasčoahkkimii”, dadjá justa bargui jahkeluomus máhccan Sámedikki ságajođiheaddji Tiina Sanila-Aikio.

Sámediggeláhkahápmosis addojuvvon cealkámušain eanaš oasi sáhtát lohkat cealkámušbálvalusaid neahttasiidduin. Lassin oassi cealkámušain lea almmustahtton vuoigatvuohtaministeriija siidduin.

Láhkahápmosa gieđahallama ovdáneapmi Sámedikkis:

  • Lávdegottit addet iežaset cealkámuša stivrii 16.8. rádjai
  • Stivra gieđahallá láhkahápmosa čoahkkimiin 17.8. ja 31.8.
  • Sámediggelága 9 §:s dárkkuhuvvon ráđđádallan vuoigatvuohtaministeriijain 20.8.
  • Sámedikki čoahkkin gieđahallá láhkahápmosa čoahkkimis 14.9.

Lassidieđut:

Sámedikki ságajođiheaddji Tiina Sanila-Aikio tel. 050 300 1780, tiina.sanila-aikio(at)samediggi.fi

Sámeguovllus ássi sápmelaččaide mieđihuvvo fásta tákseáššehasvuohta

Áel lea dahkan mearrádusa, man vuođul sámeguovllus ássi sápmelaččaide mieđihuvvo fásta tákseáššehasvuohta. Mearrádus vuođđuduvvá sámi giellaláhkái.

Sámi giellalága mielde Áel galgá fuolahit das, ahte sámiid gielalaš rievttit ollašuvvet sin iežaset ruovttuguovllus. Dát guoská maiddái daid bálvalanbuvttadeddjiid, geat buvttadit bálvalusaid Áel:a doaibmabijus. Sámeguovllu olggobealde seammalágan bálvalangeatnegasvuohta ii leat.

Ná sámeguovllus ássi sápmelaš diŋgo Áel buhtten táksemátkki

Áššehas vállje alccesis sámegiel táksevuoddji gii lea mielde dakkár vuogádagas, mas Áel buhtte mátkki njuolga táksevuoddjái. Jus dan guovllus, gos sámegiel áššehas ássá ii gávdno dakkár sámegiel táksevuoddji, rávve Áel su váldit oktavuođa iežas guovllu diŋgonguovddážiin. Áššehas sáhttá čielggadit ovttas diŋgonguovddážiin dan, leago diŋgonguoddážis vejolašvuohta čujuhit áššehassii sámegiel vuoddji. Eaktun lea maiddái dat, ahte táksevuoddjái heive doaibmat áššehasa fásta táksin.

Jus áššehas galgá geavahit táksse iežas dearvvašvuođadili dihte, son dárbbaša dearvvašvuođafuolahusa mieđihan duođastusa (Duođastus mátkebuhtaduša várás SV67). Áššehas gálgá seailluhit ovtta mátkki várás čállojuvvon duođastusa alddis 6 mánu áigge. Guhkesáiggeduođastusa fas galgá doaimmahit Áel:ii.

Áššehasa diŋgon mátkkis sáhttet leat mielde maiddái eará mátkkosteaddjit, geat leat mannamin dearvvašvuođafuolahussii dahje máhccamin dearvvašvuođafuolahusas.

Ná diŋgot Áel buhtten táksse Sámis (PDF)